Model pro privatizaci - dělení Jih, Střed, Sever
SuperČEZ by mohl odstartovat už příští rok. Mohl, pokud spojení ČEZ s distribucí schválí antimonopolní úřad. Fúze má ovšem stále více odpůrců. Upozorňují na vady projektu a zdůrazňují, že pro přestavbu odvětví lze použít i jiné, méně krkolomné modely. A že by si Špidlův kabinet měl především ujasnit, zda a kdy chce ČEZ privatizovat.
Model SuperČEZ, v němž se dominantní výrobce elektřiny propojí s osmi distribučními společnostmi, prosadil exministr průmyslu Miroslav Grégr letos v létě, těsně před svým odchodem z vlády. Nápad obří fúze přišel po neúspěšné privatizaci a Grégr ho tlačil vpřed argumenty o lepší privatizační pozici. Jenže teď se objevují obavy, že ČEZ naopak bude v nové obří podobě pro investory nestravitelným knedlíkem. „Cíl té integrace je jasný: zablokovat privatizaci,“ říkají odpůrci projektu SuperČEZ.
Úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip, který je členem Špidlovy koaliční ekonomické rady, takzvané G6, jež pravidelně připravuje klíčová rozhodnutí, v minulých dnech opakovaně označil Grégrův model za megalomanský a řekl, že se o podobě nové společnost ČEZ ještě bude diskutovat. A dokonce i ministr Jiří Rusnok, kterému Grégr stále dělá poradce, minulý týden připustil, že by se obří fúze ČEZ mohla smrsknout na spojení dominantního výrobce s „pouhou“ pěticí distribučních společností. Mimo ČEZ by tak zůstaly zbývající tři – Pražská energetika, Jihočeská energetika a Jihomoravská energetika.
ČEZ + pětka.
Varianta ČEZ + pětice distribučních společností, v nichž má stát majoritu, není zcela od věci. ČEZ by i s nimi své postavení výrazně posílil. Pokud by tři distribuční firmy zůstaly mimo ČEZ, odpadla by kritika, že fúze potlačí začínající konkurenci na trhu s elektřinou. Pro stát je však možná důležitější, že by se vyhnul dalším možným komplikacím: možnosti žalob zahraničních akcionářů, kteří považují spojení „svých“ distribuček s firmou ČEZ za krok, který znehodnotí jejich dosavadní investice. Oddělením tří uvedených energetik by se ze SuperČEZu poměrně elegantně odkrojily právě ty firmy, které zcela nebo do značné míry ovládají němečtí a rakouští investoři.
Jednatel E.ON Bohemia Miroslav Píše týdeníku EURO potvrdil, že tato německá firma investovala do nákupu akcií české distribuce 22 miliard korun. „Jsme připraveni v těch investicích pokračovat a máme na ně dost volných finančních prostředků. S vládou jsme ochotni jednat o jakémkoli uspořádání, ale naše dosavadní pokusy vždy skončily na tom, že není vhodná doba,“ připomíná Píše. E.ON má majoritu v Jihočeské a Jihomoravské energetice, v Západočeské má spolu s rakouskou AG Energie téměř padesátiprocentní podíl.
Firmy, v nichž mají tito investoři majoritu, mohou na otevřeném trhu teoreticky konkurovat firmě ČEZ v boji o zákazníky. E.ON upozorňuje, že v praxi to bude po spojení s ČEZ velmi obtížné: i když v nich bude mít tento vlastník jen minoritní podíl, bude dost velký na to, aby se dostal k informacím o jejich obchodní politice.
Jih, Střed, Sever.
Ve hře je ovšem ještě další, odvážnější varianta s pracovním názvem Jih, Střed, Sever (JSS). ČEZ by na jejím základě pohltil jen tři distribuční společnosti. Všechny jsou ze severní části republiky, konkrétně jde o Severočeskou energetiku, Východočeskou energetiku a Severomoravskou energetiku.
Plán JSS, který má týdeník EURO k dispozici, počítá s tím, že by se nynějších osm distribučních společností rozdělilo na tři skupiny. Do skupiny Jih by pařily Jihomoravská a Jihočeská energetika, k nim by se připojila Západočeská energetika. „E.ON a rakouská AG Energie projevují velký zájem o koupi této skupiny,“ uvádí se v materiálu.
Píše popírá, že by materiál o rozdělení distribuce na tři skupiny vznikl v jeho firmě. Připouští však, že by E.ON v tom případě rád odkoupil státní podíl v distribučkách skupiny Jih. „Vždy jsme říkali, že je česká energetika příležitostí pro dva až tři významné hráče. Jedním z nich by byl samozřejmě ČEZ a dovedeme si představit, že i jemu bychom měli co nabídnout. Výroba firmy E.ON nestačí na krytí objemu našich prodejů, což znamená, že musíme elektřinu v každém případě od někoho nakupovat,“ vysvětluje Píše.
Návrh varianty JSS nabízí potenciální kupce i pro skupinu Střed, do níž by spadaly Pražská energetika a Středočeská energetická. „Lze logicky předpokládat, že o ni projeví zájem RWE, International Power nebo kdokoli další mimo E.ON,“ píše se v materiálu.
Privatizační nitky.
Materiál rozebírá možnosti privatizace odvětví elektroenergetiky z různých úhlů. Upozorňuje, že se Grégrův SuperČEZ bude obtížně prodávat, a je otázkou, zda to vůbec někdy bude možné. Nový moloch bude potřebovat čtyři až šest let na konsolidaci, řadu problémů však bude muset vyřešit i stát. Například jak zajistí na českém trhu konkurenci a ochrání výrobce, kteří stojí mimo ČEZ?
Přestože kabinet zatím mlčí a je jisté, že se mu do revokace původního rozhodnutí Zemanovy vlády příliš nechce, argument obtížné privatizace nemůže zcela pominout. Vicepremiér Pavel Rychetský po krachu prodeje Českého Telecomu přiznal, že státní pokladna bude nějaké privatizační peníze nutně potřebovat. „ČEZ je naše poslední a jediná naděje,“ řekl 1. prosince v diskusním pořadu televize Prima, když hovořil o finančních prostředcích pro reformu penzijního systému.
Ministr financí Bohuslav Sobotka naopak říká, že kabinet nemusí nutně polostátní kolosy privatizovat, pokud by je měl privatizovat špatně. Minulá privatizace společnosti ČEZ zkrachovala, protože ani nejvážnější zájemce, francouzská Electricité de France (EdF), nebyl ochotný jít s cenou na požadovaných 200 miliard korun. Za ČEZ bez distribuce byl ochoten zaplatit kolem 180 miliard. Propojení výroby s distribucí by tuto částku možná zvedlo, neodstranilo by však další překážky, které prodeji zabránily. Tou nejvážnější byly záruky, které všichni kupci chtěli za provozování jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Další řez.
Pokud bude Sobotka s Rusnokem chtít firmu ČEZ připravit na privatizaci, budou jistě muset uvažovat, kde by pro ni našli kupce. EdF sice minule o ČEZ velmi stála a byla ochotná své soupeře přeplatit, ale to se nyní nemusí opakovat. Francouzi mají jiné starosti než před rokem a některé události naznačují, že by možná do tendru na SuperČEZ vůbec nešli. Vedení EdF už nemá volné ruce jako dříve, po letošních volbách se dostalo do privatizačního hledáčku nové francouzské vlády (EURO 49/2002). Ministr financí Francis Mer sice označil EdF „za politicky citlivou společnost“, ale přesto již slíbil, že ji zprivatizuje.
Je vůbec někdo další, kdo by mohl chtít SuperČEZ koupit? Pozorovatelé říkají, že těžko. Američtí investoři mají nyní lepší příležitosti doma. Bushova vláda zveřejnila plán, že je hodlá podpořit ve výstavbě nových elektráren tak, aby se do roku 2010 zvýšila kapacita americké energetiky o 360 tisíc megawatt. Důvod je jasný: USA se chtějí zbavit závislosti na energetických zdrojích z rizikových oblastí. Pro americké investory je to lákavé sousto, které může plně pohltit jejich volné prostředky. Požadavek na výstavbu nových zdrojů představuje zakázku, která převyšuje instalovaný výkon Evropy.
Německé a rakouské firmy nebudou SuperČEZ chtít ze stejných důvodů, jaké měly už před rokem při privatizaci samotného ČEZ. Do tendru nakonec nešly, protože jeho součástí byl i prodej jaderných elektráren a jejich zákazníci hrozili, že v případě spojení s českou výrobou „jaderné“ energie budou elektřinu nakupovat u konkurence.
Bez jádra.
SuperČEZ bude pro investory nestravitelným knedlíkem a opět v něm budou i jaderné elektrárny. „Pokud by ho vláda chtěla privatizovat, bude oddělení Dukovan a Temelína naprosto nutnou podmínkou,“ tvrdí mnozí pozorovatelé. Předseda Hospodářské komory svazu průmyslu a místopředseda polistopadového Čalfova kabinetu Václav Valeš připouští, že by nynější vláda měla znovu o nové podobě ČEZ diskutovat a najít kompromisní řešení. „SuperČEZ narazí na problémy, protože to je model, který nerespektuje zájmy všech subjektů trhu,“ vysvětluje. Variantu ČEZ + pětka považuje za jeden z dřívějších modelů, který se nyní jen oprášil. Model JSS označil za nový. „Už jsem o něm slyšel, ale dosud jsem neměl možnost se s ním seznámit“, řekl pro týdeník EURO i předseda rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Josef Hojdar.
Nadějný?
Scénář JSS, který obsahuje v prvním kroku rozdělení distribuce do tří skupin, se v dalším neliší od modelu SuperČEZ. Počítá s tím, že se ČEZ zbaví majority v páteřní přenosové soustavě, tedy že prodá 51 procent akcií své dceřiné společnosti ČEPS. Kupcem má být stejně jako v případě SuperČEZ stoprocentní dcera Fondu národního majetku, firma Osinek.
Tím veškerá podoba končí. Další postup se opět liší a znamená pro elektrárenský kolos porcování. Nejdůležitějším bodem je vyjmutí obou jaderných elektráren z majetku ČEZ a jejich vložení do společnosti, kterou bude ze sta procent vlastnit stát. „Tato transakce bude ze všech přípravných kroků nejsložitější,“ připouští se v materiálu o tomto modelu. Do státem vlastněné společnosti se mají přesunout i vodní elektrárny. Přesun se předpokládá také u třetinového podílu ČEZ v Severočeských dolech, není však zcela jasný. „Řešení se bude muset hledat ve vazbě na celý hnědouhelný sektor s cílem nalézt shodu a společný profit v budoucích projektech výstavby nových hnědouhelných zdrojů,“ stojí ve scénáři.
Závěrečným krokem scénáře JSS je privatizace poslední části „osekaného“ SuperČEZ – společný prodej jeho výroby elektřiny (bez vodních a jaderných elektráren) a distribuce skupiny Sever. Autoři scénáře odhadují, že by mohl proběhnout za čtyři až šest let. První výnosy z privatizace elektroenergetiky by však stát inkasoval mnohem dříve, protože podíly v distribučních společnostech ze skupin Střed a Jih lze prodat prakticky okamžitě. Pro týdeník EURO to potvrdil i Miroslav Píše: „Za E.ON mohu říci, že jednání o nákupu státních podílů ve skupině Jih může zahájit třeba dnes. Celý proces by mohl být velmi rychlý, nepotřebovali bychom prověřovat stav firem, protože už je máme důkladně zmapované“.
Model SuperČEZ byl ušit horkou jehlou a další diskusi by si nepochybně zasloužil. Vláda by měla vědět, jak ohlídá konkurenční prostředí a dokáže, že to s liberalizací myslí vážně. Především si však musí ujasnit, zda a kdy bude ČEZ privatizovat.
