STÁT DOUFÁ V OPAK Karta sociálních systémů, takzvaná sKarta, od počátku naráží na těžko zdolatelné překážky.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová nyní vymýšlí, jak změnit podmínky jejího zavedení a nastavit funkce karty tak, aby zmírnila odpor jednotlivých skupin příjemců sociálních dávek. Povinnost využívat platební funkci by měla být pouze pro příjemce dávek v hmotné nouzi, pokud upadnou v podezření, že peníze zneužívají, například je prohrají v automatech nebo za ně nakoupí alkohol. Nové podmínky by měly začít platit zřejmě od května, až projdou legislativní změny.
Taková argumentace se ovšem nelíbí vydavatelům takzvaných potravinových poukázek.
Již nyní mohou zaměstnanci úřadů práce část dávek v hmotné nouzi nevyplácet v hotovosti, ale stravenkami. „Karta neumožňuje rozlišovat druh zboží, které se na ni nakupuje, a tudíž je velmi jednoduché dávku zneužít. Poukázky jsou na rozdíl od ní účelové a jsou určeny výhradně na nákup jídla, ošacení, hygienických, školních a dětských potřeb, případně léků. Navíc se nedají použít jinde než v prodejnách potravin, v drogeriích nebo lékárnách.
Nelze jimi tedy platit například ani v restauracích,“ uvádí marketingová ředitelka společnosti Edenred Daniela Pedretová.
Zneužívání poukázek podle ní eliminuje také pečlivě nasmlouvaná partnerská síť a namátkové kontroly prodeje.
Přestože vydávání stravenek je dosud jedním ze zákonných způsobů vyplácení dávek, úřady práce je od počátku reformy, tedy od ledna loňského roku, v podstatě přestaly využívat. Loni jich příjemcům pomoci v hmotné nouzi předaly dle údajů ministerstva práce a sociálních věcí za necelých pět milionů korun, o rok dříve to bylo kolem sta milionů. Resort je totiž přesvědčen, že sKarta kontrolní funkci splní. „Pro všechny sKarty platí, že ministerstvo nastavuje ve svých systémech povolené takzvané MCC kódy obchodníků, kde může klient platit. U vázaných dávek úřad práce určí, kolik peněz může klient volně použít a kolik peněz je k použití pouze platbou u obchodníka, která je kontrolována,“ uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová. To ale znamená, že lze kontrolovat pouze typ obchodníka, tedy jde-li například o hypermarket či bar, nikoli druh zboží.
Podle údajů za prosinec loňského roku bylo příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi celkem 127 tisíc a loni se jim vyplatilo 7,75 miliardy korun. Z toho výdaje na příspěvek na živobytí dosáhly 5,9 miliardy, na doplatek na bydlení se vyplatilo 1,67 miliardy korun a výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc byly 170 milionů. Průměrná výše vyplaceného příspěvku na živobytí činila asi 4200 korun, v případě doplatku na bydlení se jednalo o 3180 korun.
