Z uskupení Bohemia Crystalex Trading už funguje pouze jediná sklárna. I ta má na kahánku, neboť státní pomoc zadluženým firmám se odkládá.
Zahájení jednání se zájemci o tonoucí sklárny ze skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) je na spadnutí. „Budeme maximálně spěchat. Jednat začneme možná již tento měsíc,“ prozrazuje týdeníku Profit významná osoba při prodeji skláren Kavalier. Sázavský podnik je od minulého týdne v konkurzu, což podle mluvčího BCT umožňuje dokončit jeho prodej. „Sklárny Kavalier i nadále vyrábějí, provoz zde nebyl přerušen,“ komentuje situaci mluvčí BCT Karel Samec. Crystalex Nový Bor je nyní v úpadku a vyhlášení konkurzu se předpokládá v první polovině března.
Státní pomoc se odkládá
Ze čtyř skláren BCT již vyrábí pouze Kavalier, ostatní byly kvůli nedostatku provozního kapitálu odstaveny. Spoléhalo se na státní pomoc, ta se však odkládá. „Zatím nebyl předložen žádný plán, který by splňoval stanovené podmínky,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle šéfa rezortu Miroslava Kalouska musí všichni vlastníci předložit „realistický plán restrukturalizace“ a prodeje životaschopných segmentů společnosti a zaručenou návratnost vložených peněz. „Případná intervence veřejných prostředků na podporu provozního financování musí být podložena jednoznačnými údaji, které vyloučí prohlubování další ztráty,“ upozorňuje Kalousek.
BCT však nesouhlasí s tím, že by se neřídila těmito podmínkami. „Plán obchodní a finanční s výhledem na 18 měsíců pro Crystalex a Sklárny Kavalier byl předložen včetně dvou doplnění podkladů, které si ministerstvo vyžádalo,“ reaguje Samec. Rezort financí si ale na svém tvrzení stojí. „Dostali jsme druhé kolo draftu výsledovky, což je nezbytné, ale nikoli postačující. Budeme žádat doplnění,“ podotýká Radek Šnábl z ministerstva financí. Podle něj je rozumnou dobou prodeje skláren čtyři až šest měsíců, nikoli rok a půl. „To ani nebudu ministrovi předkládat. To není záchrana, ale podnikání,“ dodává. Stát také pečlivě studuje, jestli jsou plánovaná čísla výsledovky věrohodná. Mementem je v tomto směru případ porcelánek, kdy správci nakonec možnost státní pomoci odmítli, protože se báli, že by skončili ve ztrátách.
Správci Crystalexu a Kavalieru v těchto dnech vybírají poradce pro vyhledání nového vlastníka. Poté budou spolupracovat na vytvoření harmonogramu a podmínek prodeje. Podle dřívějších údajů se o tyto dvě sklárny zajímala řada investorů, například slovenská Rona, německý Schott či indicko-americký Borosil. V hledáčku je měly též fondy Advent, Marathon či Bavaria Bohemia. Místní kapitál by chtěl také pozvednout již dříve utichlé sklárny ve Světlé nad Sázavou a Poděbradech. „Tendry pro uchazeče se již chystají,“ doplňuje zdroj blízký vyjednávání.
Dávají si přednost
Problémem také je, že s pomocí sklárnám zatím nesouhlasí věřitelské banky a čekají na první krok od státu. Ten zase nechce peníze do výhní nalít, pokud s pomocí nebudou souhlasit všichni účastníci procesu, tedy i banky. Ty však svůj postoj blíže nevysvětlují. „Bez souhlasu klienta a jeho ostatních věřitelů nemůžeme k hospodaření sklářského holdingu poskytovat konkrétní informace,“ poznamenává mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Černý Petr tak asi zbude na nové vlastníky. „Naším cílem samozřejmě je, aby peníze investovali noví majitelé,“ nepřímo potvrzuje mluvčí. Nejde přitom o malé prostředky.
„K opětovnému rozjetí alespoň části provozu Crystalexu Nový Bor bude zapotřebí 50 až 100 milionů korun,“ tvrdí zdroj blízký jednání. V první fázi by šlo o jednu pec a dvě navazující linky, což by dalo práci přibližně 400 zaměstnancům v domovském sídle a moravské Karolince. Poté by se mohla rozjet další pec s dvěma automatickými linkami pro dalších 200 až 300 lidí. Dříve však rozhněvaní skláři dorazí do Prahy, kde 2. března chystají před úřadem vlády demonstraci za vymáhání dlužných mezd.
Skupina BCT a majetkově propojená Porcela Plus byly ještě v polovině loňského roku největšími výrobci užitkového skla a porcelánu v České republice. Dohromady zaměstnávaly přibližně 7000 lidí. Dostaly se však do velkých finančních problémů kvůli silné koruně, růstu cen energií a globální finanční krizi. Bankám dluží téměř čtyři miliardy korun a další stovky milionů dodavatelům.
