ŘEMESLNÍCI V PRAZE - Za pár let může být hlavní město bez vlastních sklářů nebo pokrývačů. Magistrát i zástupci podnikatelů bijí na poplach – současná generace řemeslníků pomalu nemá komu předat své zkušenosti.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se začíná projevovat i v hlavním městě. „Zde je nejhorší stav ve stavebnictví, strojírenství, některých potravinářských oborech a v oblasti služeb,“ vyjmenovává problematická místa náměstkyně pražského primátora Marie Kousalíková.
V současné době se velmi výrazně projevuje dlouhodobé podceňování přípravy žáků v oborech vzdělání s výučním listem a přípravy nižších technických pracovníků. Současný stav je už takový, že výrobní sféra vytváří poptávku po kvalifikovaných zaměstnancích, střední školy mají dostatek volných kapacit, ale žáci (a potažmo jejich rodiče) nemají zájem. Řada z nich končí se vzděláváním hned po základní škole a přípravu pro povolání v řemeslných oborech nevyhledávají.
DOTOVANÉ UČŇOVSKÉ OBORY V PRAZE
obor počet žáků zámečník 51 žáků
zedník 31 žáků
malíř 28 žáků
nástrojař 21 žáků
kominík 12 žáků
knihař 12 žáků
klempíř 11 žáků
tesař 5 žáků
sedlář 5 žáků
Pramen: Výkazy škol pro školní rok 2007/2008
Když se učit, tak ať to stojí za to
Na současném stavu má podíl i klesající křivka počtu žáků vycházejících ze základních škol. Každoročně je zaznamenán převis zájmu v přijímacím řízení ke studiu na gymnáziích, ve většině středních odborných škol a maturitních oborů středních odborných učilišť. Naopak dlouhodobě klesají počty žáků ve strojírenských oborech (například zámečník, mechanik opravář, nástrojař), v oblasti stavebnictví (zedník, klempíř, tesař, izolatér, podlahář, dlaždič) a i v oblasti služeb (krejčí, sedlář, malíř, kominík).
V některých oborech v rámci celé republiky dochází ke stavu, že ročně nebude vycházet ani jeden absolvent v kraji. V Praze je takovým oborem například v oboru středního vzdělání s výučním listem sklenář nebo pokrývač.
„To rozhodně není optimistické konstatování,“ komentuje alarmující informace magistrátu předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petr Kužel. „Je třeba řešit stav, jak profesní přípravu žáků přiblížit potřebám praxe zejména požadavkům výrobní sféry, a předejít situaci, kdy současná generace řemeslníků bude končit pracovní kariéru a nebude mít komu své vědomosti, zkušenosti a především dovednosti předat,“ dodává.
Školy na to nestačí
Ukazuje se, že pouze školská sféra na zlepšení stavu nestačí. „Je třeba přibrat ke spolupráci výrobní sféru, zejména velké podniky, profesní cechy a odborná společenstva, Hospodářskou komoru a v neposlední řadě ústřední orgány státní správy. Ty by mohly vytvořit příznivější rámec podpory pro orgány a organizace, které se na přípravě žáků budou podílet,“ říká Kousalíková.
První vlaštovkou je smluvní spolupráce Střední školy technické se společností Metrostav. Jedná se o získávání a přípravu žáků ve stavebních, některých strojírenských oborech a elektrooborech. Dalším příkladem je jednání zástupců Cechu malířů a lakýrníků s primátorem Prahy o potřebných krocích k získávání mládeže pro výuku v řemeslných oborech.
