ZEMĚDĚLCI A PEKÁRNYPokud nedojde v následujícím měsíci k mimořádné klimatické události, bude letošní sklizeň obilí a řepky o mnoho lepší než loni. Z dlouhodobého pohledu se jedná o lehký nadprůměr.
ZEMĚDĚLCI A PEKÁRNY Pokud nedojde v následujícím měsíci k mimořádné klimatické události, bude letošní sklizeň obilí a řepky o mnoho lepší než loni. Z dlouhodobého pohledu se jedná o lehký nadprůměr. Podle prvních letošních odhadů hektarových výnosů a produkce k 20. červnu, které zveřejnil Český statistický úřad, se předpokládá úroda základních obilovin ve výši 6,934 milionu tun, což je o 32 procent více než loňská úroda. Odhad produkce řepky je 731 tisíc tun (v porovnání s loňskem o 88,6 procenta více). V praxi to znamená, že letošní produkce obilovin bude oproti minulému roku vyšší o 1,672 milionu tun a produkce řepky o 344 tisíc tun. „Příznivý vývoj letošní očekávané produkce je způsoben především dobrým přezimováním plodin zasetých na podzim loňského roku a také chladnějším a srážkově vyrovnaným počasím v průběhu jarních měsíců,“ konstatuje ve svém komentáři statistický úřad. Z toho důvodu očekávají statistici u všech plodin vyšší hektarové výnosy. U obilovin 4,58 tuny z hektaru (loni 3,86 t/ha), u řepky pak 2,82 t/ha (loni 1,55 t/ha). Zemědělci také výrazně zvýšili oproti předchozí sezoně osevní plochy, především obilovin a zejména pšenice. CENOVÉ SIGNÁLY Nikdo, a dokonce ani podniky nakupující zemědělské suroviny, nehodlá zatím o své cenové strategii informovat. Vše je tedy v poloze komentářů zainteresovaných stran ke zveřejněným prognózám letošní sklizně. Agrární komora doporučuje zemědělcům obilí pokud možno neprodávat, uskladnit a v případě nízkých tuzemských cen počkat na výhodnější nabídky. Podle tajemníka komory Jana Záhorky nabízejí totiž zatím výkupní organizace zemědělcům za potravinářskou pšenici ceny zhruba 2900 korun za tunu a za řepku 6500 korun. „To je pro nás nepřijatelné,“ tvrdí Záhorka. Pokud by na tuzemské scéně nedošlo k cenovým dohodám, jsou zemědělci připraveni vyvézt produkci do zahraničí. „Především prostřednictvím odbytových organizací,“ připomíná Záhorka. Otázka je, kolik domácí produkce bude nutné na zahraničních trzích uplatnit. „Zásoby obilovin jsou díky loňské nízké sklizni na nejnižší úrovni v historii,“ tvrdí tajemník Agrární komory. PODMÍNKY PRO EXPORT
Část letošní sklizně však bude zřejmě nutné vyvézt. „V idím nutnost exportu u všech komodit, počínaje olejninami a konče obilovinami,“ konstatuje například prokurista společnosti Agropol Trading Petr Latka. Nedávný vstup Česka do Evropské unie má přitom podle jeho názoru z hlediska podmínek obchodů svá pro i proti. Vstupem do Unie totiž sice na jednu stranu padla zbývající cla (například v případě kukuřice či řepky), ale žádosti o licence, dotace a pravidla obchodů se zbožím z takzvaných intervenčních nákupů již určuje Brusel. Pro zemědělce by měl být podle ministerstva zemědělství vstup do Unie přínosem. „Zemědělci mají mimo jiné zajištěný odbyt obilovin, protože Evropská komise je povinna od zemědělců vykoupit vypěstované obiloviny (pšenice, ječmen, oves, kukuřice) prostřednictvím intervenčního nákupu za cenu 101,31 eura (asi 3200 korun). Intervenční nákup se otvírá 1. listopadu 2004 a prostředníkem je Státní zemědělský intervenční fond. Uplatnit tuzemskou sklizeň na trzích Evropské unie v cenách nad intervenčními nákupy nebude v letošním roce snadné. Sama Unie čeká letos dobrou úrodu, do hry se také může zapojit doposud spící obr Ukrajina, která již letos avizovala oproti loňskému roku osmdesátiprocentní nárůst produkce.
SPOTŘEBITELSKÉ CENY
Na rozdíl od loňského roku se spotřebitelé v Česku nemusí letos obávat žádných zásadních změn v cenách pekárenské produkce. Nárůst cen nehrozí. Předpokládat nelze ani pokles spotřebitelských cen. Ceny obilí byly totiž, pro někoho možná překvapivě, loni touto dobou výrazně nižší než letos. Například na Plodinové burze Brno byla průměrná cena tuny potravinářské pšenice v paritě A k loňskému 22. červenci 3105 korun, aktuální letošní cena stejné komodity na PBB je ale stále ještě nad hranicí 4000 korun. Ceny na komoditních burzách ale již nějakou dobu s ohledem na předpokládanou letošní sklizeň klesají, zatímco loni tomu bylo naopak, přičemž hranice čtyř tisíc korun dosáhla pšenice až v samotném závěru roku. Skutečností nicméně je, že ceny zemědělské suroviny nehrají v cenách pekárenské produkce, zejména pečiva, nijak významnou roli. Při ceně 3000 korun za tunu se podíl pšeničné suroviny projeví v housce či rohlíku s hmotností 100 gramů třiceti haléři. Při ceně 4000 korun by šlo o nárůst o desetník, obyčejné pečivo přitom neváží ani zmíněných 100 gramů.
VYDĚLAJÍ, NEBO PRODĚLAJÍ?
Podle kuloárových informací bude letošní cena základních komodit kompromisem mezi současnými představami zemědělců a nákupců surovin, které se aktuálně liší až o tisíc korun na tunu. V praxi by tak byla možná cena kolem 3500 korun za tunu potravinářské pšenice a 7200 korun za tunu řepky, což již před několika dny jako modelově přijatelnou cenu avizoval největší tuzemský zpracovatel olejnin Setuza. Podstatnou podmínkou zisku tak bude pro zemědělce hektarový výnos. Pokud bude u pšenice činit kolem pěti tun z hektaru a u řepky se bude blížit hranici tří tun, budou hektarové tržby zemědělců při výše zmíněných cenách dosahovat k dvaceti tisícům korun. Vzhledem k tomu, že náklady na hektar se pohybují podle typu komodity a místních podmínek mezi 12 a 15 tisíci korunami, mohli by mít letos zemědělci zisky docela slušné. Ceny zmíněné tajemníkem Záhorkou (2900, resp. 6500 korun) by jim ale skutečně přílišný zisk nepřinesly.
ilustrační foto: ČTK
