Sklízí plody, zatímco šéfové se svíjí

Erik Lie odhalil ...

Podtitulek: Erik Lie odhalil rozšířené antedatování akciových opcí. Nyní sbírá odměny.

Erik Lie miluje akademický život. Vědecký pracovník v oboru financí na univerzitě v Iowě si může dovolit bádat nad každým tématem, které ho zajímá, a jeho roční příjem přes 160 tisíc dolarů ročně mu ve městě Iowa bohatě vystačí. Lie (výslovnost se rýmuje s rej) se v letních časech navrací se ženou a dvěma dětmi do prázdninového domu svých rodičů v Norsku. Po zbytek roku roku si může jít kdykoli po škole zaběhat nebo zalyžovat na běžkách. „Život profesora je fajn,“ sděluje vytáhlý osmatřicátník.
Je ale dobré vědět, že Lieův výzkum má na korporátní Ameriku velký dopad. Jeho závěry z poloviny roku 2005 poprvé naznačily, že stovky společností zřejmě běžně manipulovaly s účetními pravidly opčních nabídek akcií k „oslazení“ výplatního dne nejvyšších šéfů. Poslední studie, kterou Lie vypracoval se svým výzkumným partnerem Randallem Heronem, vědeckým pracovníkem na indianské univerzitě, vyčísluje na dva tisíce subjektů, což zahrnuje 29 procent všech veřejných společností. Pět řídících pracovníků čelí kriminálnímu vyšetřování pro údajné zpětné datování, více než sto společností čelí soudním sporům s držiteli akcií a další stovky jsou „až po krk“ ve zkoumání záznamů, aby se ujistily, že je federální orgány nepřidají na seznam viníků.
Skandál znamenal pro Liee finanční terno. Společně s Heronem založili komanditní společnost, když po náporu dotazů od reportérů zjistili, že veřejnost je ochotná platit za jejich vědomosti. Lie si vydělal asi 100 tisíc dolarů na podílových fondech a ziscích od jiných investorů, kteří mu platí za posouzení, zda změny opčních pravidel společnosti jsou jen bezvýznamné chyby v papírech, nebo druhem podvodu, který povede k pádu generálního ředitele a k velkým pokutám. Lie by nejspíše mohl brát 400 nebo i více dolarů za hodinu, kdyby byl častěji konzultantem právnických firem, a ještě více by měl jako soudní znalec. Nyní je hlavním poradcem u Brattle Group, konzultantů ve Washingtonu. Všichni říkají, že než skandál s opcemi pohasne, Lie by si mohl vydělat 250 tisíc dolarů.
Lie asi podceňuje své možnosti. Elitní profesor z kvalitní ekonomické školy si může říct o desítky tisíc dolarů za jediný den konzultací. Paul H. Schultz, profesor z univerzity Notre Dame, který v polovině devadesátých let minulého století odhalil, že organizátoři indexu NASDAQ obírali investory o peníze za každý uskutečněný obchod s akciemi, říká, že vydělal 250 tisíc dolarů za tři roky a účtoval si 250 dolarů za hodinu, když pracoval se žalobci. „Ale Erik by si mohl vést o něco lépe, kdyby chtěl,“ myslí si Schultz, „je tu více soudních sporů a on by měl být hodnocen vyšší sazbou.“

Šťastné načasování?

Zřídka má akademik v reálném čase tak nezvykle velký vliv ve světě obchodu. Akademici dlouho věděli, že společnosti mají sklon udělit opci právě před velkými vzestupy trhu, které dávají těmto opcím okamžitou hodnotu, alespoň na papíře. Ovšem Lie a Heron jako první nastínili, že toto se mohlo přihodit pouze s pomocí zpětného pohledu. Je to proto, že se tyto výhodné obchodní vzorce objevují pouze v případech, kdy společnosti měly několikaměsíční zpoždění ve vyřizování administrativy opcí, což jim dávalo možnost dívat se zpět a sebrat pověstnou třešničku nejlukrativnějších vzestupů. Tím je porušen federální zákon - a také mnoho korporátních pravidel pro opce, nejsou-li řádně přiznány.
Lie měl podíl na tom, že skandál vypukl. Na svou práci upozornil Komisi pro cenné papíry (SEC) a listu The Wall Street Journal předvedl, jak interpretovat podrobné záznamy o opcích společnosti, ačkoli trval na tom, že konkrétní firmy nikdy neidentifikuje sám. Lie je evidentně pyšný na ohlas své práce, ale trvá na tom, že to nedělá kvůli finančním příležitostem, které se před ním objevily. Říká, že sám omezuje dobu pro konzultace na méně než jeden den v týdnu. „Nezačal jsem výzkum v tomto směru pro peníze, a to trvá,“ tvrdí Lie.
Nyní mnohé příležitosti odmítá. Zvlášť od žalobců, kteří by rádi využili jeho zjištění pro své případy. Přesto prý pomáhá, a to „méně naléhajícím“ žalobcům připravovat potenciální procesy proti třem tuctům společností. Noří se do detailů specifických transakcí. Samozřejmě, tvrdí, by asi přijal pozici expertního svědka v některém velmi významném procesu. Nechce uvádět žádná jména, částečně proto, že je příliš brzy na to odhadnout, které firmy vyřeší své potíže mimosoudně, ale přiznává, že by „se mohl zapojit do soudní pře“ proti Apple Computer.
Lie je otevřen i spolupráci s obžalovanými, kteří v souvislosti s opcemi čelí obvinění, ačkoli mu zatím nikdo z nich nabídku neučinil. „Lidé mají sklon se domnívat, že jsem proti všem společnostem zaujatý,“ říká Lie, „ale já si myslím, že některé firmy, identifikované médii, jsou nevinné.“ Prý je to asi tucet ze dvou set společností, které ohlásily neregulérnost opcí. Sám říká, že někteří šéfové bez viny pravděpodobně ztratili svou práci jednoduše proto, že byli u kormidla, zatímco chyby udělali jiní. Tvrdí: „Je to jedno z nutných zel, poměrně malá cena za průhlednější systém. Jak velkou cenu má dobré řízení pro ekonomiku? Nevím, ale je to mnoho miliard.“
Lie vyrůstal jako syn levicově zaměřených rodičů v jižním Norsku. Jeho otec Rolf, konstrukční inženýr v důchodu, si myslí, že Lie je prosycen ekonomickým rovnostářstvím, kterému jej učil. „Erik nemá rád lidi s penězi, jež si je nezasloužili,“ vysvětluje Lie starší. Syn krátce zvažoval kariéru právníka, ale později - při výzkumném projektu zaměřeném na finance - jej na Oregonské univerzitě zlákal akademický svět.

Vrozené štěstí.

Když Lie začal v roce 2002 s výzkumem akciových opcí, byl mladým profesorem, jehož cílem nebylo hledání skandálu. „Držitelé podílů dávali vedoucím pracovníkům opce a oni tvrději pracovali na změně chování společnosti,“ říká, „chtěl jsem jen vidět, jak se tahle politika projeví u společností, nabízejících k odprodeji více akcií.“ Dokonce i poté, co Lie začal tušit zpětné datování, chvíli trvalo, než ho začali poslouchat. Původní práce z roku 2004 byla rozcupována recenzentem, který tvrdil, že se Lie přepočítal a všechny jeho závěry „prokázaly slabý smysl pro ekonomii“. Po zavedení Sarbanes-Oxleyových regulací byly všechny poskytnuté opce nahlášeny SEC během dvou dnů. Při porovnávání nově poskytnutých opcí s dřívějšími dokázali Lie a Heron dokumentovat zásadní nesrovnalosti v ziscích dosahovaných vedoucími pracovníky.
Obhájci se odmítají Lieovými analýzami zabývat, protože prý neberou v úvahu legitimní vysvětlení, jak byly opce poskytnuty při nízké ceně akcií. Například vedoucí pracovníci v době boomu rutinně poskytovali opce ve dnech, kdy akcie klesly, a to kvůli nebezpečí fám. „Jeho analýzy jsou zjednodušující,“ říká Richard Marmaro ze společnosti Skadden, Arps, Slate, Meagher & Flom, jenž zastupuje obžalovaného exšéfa Brocade Communications Systems, Grega Reyese, „toto jsou lidé, jejichž prací je poskytovat opce, oni jsou experty na pochopení toho, čemu se říká nízká cena.“
Lie upozorňuje, že jde do další fáze skandálu s široce otevřenýma očima. Očekává, že jeho motivy budou kritizovány, a je připraven poskytnout přesvědčivé argumenty o tom, proč ta která společnost, rada nebo exekutiva neudělala nic nesprávného. Lie má za to, že podstatná část antedatování ještě bude odhalena a že pouze deset procent viníků bude vůbec někdy potrestáno. „Nepředpokládám, že bych dokázal znovu vytvořit něco obdobně rozsáhlého,“ vypráví, „nepovažuji však za nutné, aby následky nesla každá firma. Můj výzkum již takové chování pomohl potlačit. To je nejdůležitější.“

Jak Lie vydělává na opcích Erik Lie, profesor univerzity v Iowě, je oslavován za příspěvek k odkrytí rozšířeného zneužívání účetních pravidel pro opční nabídky. Nyní těží ze svého hlubokého proniknutí k jádru věci.
Rady investorům Lie nabídl radu asi stovce společností. Investiční skupiny za ním přišly, aby se dozvěděly, jak závažná jsou provinění konkrétních společností.
Pomoc žalobcům Lie pomáhá žalobcům připravit procesy proti téměř čtyřiceti obviněným ze zpětného datování. Očekává, že bude expertním svědkem v několika takových případech za předpokladu, že se druhá strana neozve dříve.
Obrana obviněných Lie doufá, že bude u soudu spolupracovat při obraně společností, o kterých si myslí, že jsou nevinné. Dosud však žádnou takovou nabídku nedostal.

Pramen: BusinessWeek Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek