V soutěži o auto roku v Česku trochu překvapivě zvítězila domácí Škoda Fabia Combi. Kromě toho vyhrála i anketu o nejoblíbenější vůz běžných motoristů. Její kratší verze hatchback sklízí úspěchy po celé Evropě a stejný aplaus se očekával i od kombíku. Po jeho představení na Pařížském autosalonu se ale objevil test v Mladé frontě Dnes, který dlouhé fabii vyčítal špatný podvozek. Výsledky testu vypovídají, že má výrazné sklony k nedotáčivosti i k přetáčivosti.
„Z fyzikálního hlediska začne mít každý vůz, kterému zatížíte záď, větší sklony k přetáčivosti než jeho kratší verze, říká motoristický redaktor Českého rozhlasu Jiří Zíta, který pro fabii hlasoval v novinářské porotě auta roku. „To platí také o Škodě Fabia, kde prodloužená karoserie začala působit jako kyvadlo. Přesto si ale myslím, že podvozek je kvalitní a přetáčivost se nevymyká běžným normám. A řeči o nedotáčivosti jsou už naprostý nesmysl, míní Zíta. Naopak Petr Buček, který organizoval zmíněný test pro Mladou frontu Dnes, tvrdí, že fabie má jednoznačné nedostatky. „Auto jsme podrobili důkladným zkouškám a výsledky jsou jasné, říká. Vyplývá z nich, že podvozek vozu nemá ideální jízdní vlastnosti.
Redakce týdeníku EURO si vyzkoušela nejslabší Fabii Combi s dieselovým motorem 1,9 litru a výkonem 47 kilowattů. To znamená, že vůz byl ještě o tři kilowatty slabší než nejméně výkonný benzinový motor 1,4 litru. Co se týče podvozku, lze pouze říci, že v běžném provozu se případná přetáčivost ani nedotáčivost stroje neprojevuje. Na dobrých zimních pneumatikách nemá auto v zatáčkách problémy ani v rychlostech kolem 150 kilometrů v hodině. Je ale třeba říci, že jsme fabii nepodrobili testu extrémních jízdních režimů, které týdeníku EURO přenechává specializovaným motoristickým časopisům. Milovníkům svižné jízdy však rozhodně nelze doporučit výše zmíněný naftový motor. Jeho výkon mu neumožňuje rychlé rozjezdy, v kopcích a při předjíždění není moc pružný a řidič musí hodně řadit. Zato ale ušetří svoji kapsu – agregát si totiž řekne mimo město o pouhých pět až šest litrů paliva, ve městě zhruba o litr až dva více.
Pokud jde o karoserii, ve srovnání s hatchbackem se Fabia Combi při pohledu z boku liší již od středového sloupku. Zde totiž začíná pozvolný oblouk, kterým střecha přechází v zadní partii podobně jako u větší sestry Octavie Combi. Na rozdíl od krátké verze má kombík jiné zadní boční dveře, blatníky a zadní výklopné dveře, které hlouběji zasahují do nárazníku. Snížila se tak nakládací hrana kufru, a tím se lépe zpřístupnil zavazadlový prostor. I když je nových dílů kolem tisícovky, další změny na vozidle již nejsou tak zásadní. Combi má oproti hatchbacku o 262 milimetrů delší převis za zadními koly, o stejnou hodnotu se zvětšila délka automobilu, která nyní činí 4222 milimetrů. Oproti Felicii Combi ale nelze ve fabii po rozložení zadních sedadel vytvořit rovnou ložnou plochu.
Také úrovní základní výbavy se combi od hatchbacku nijak neliší. Její součástí u nejjednodušší verze Clasic je posilovač řízení, světlomety s čirou optikou, výškově a podélně seřiditelný volant a lakované nárazníky v barvě vozu. Nejlevnější je Fabia Combi Clasic s motorem 1,4 litru a výkonem padesáti kilowattů, která stojí 309 900 korun. Pohodlnější verze Comfort stojí v základu 354 900 korun, hodnota testované verze se kvůli doplňkům vyšplhala až na 404 900 korun. Kromě elektricky ovládaných oken měla jako zvláštní výbavu ABS, hliníková kola, rádio MS 402, střešní okno, střešní nosič a elektrická zrcátka.
