K jedné takové došlo i o víkendu, kdy se v Hradci Králové tahali za kravatu senátor Vladimír Dryml s krajským šéfem Zemanovců Miroslavem Matějkou. Podle Drymla měl jeho stranický kolega dávno dostat pár facek. Výchovný dluh nakonec pan senátor ovšem nesplatil. Z hlediska dějin české politické facky je to škoda.
Ne, Rychlé tužky nechtějí nabádat k násilí. Leč nic není tak nevhodné, jako facka, která nepadne. Pro všechny politiky, kteří by snad někdy chtěli uštědřit nějaký ten pohlavek, máme návod, čeho si všímat.
Foťte a nahrávejte
Nic není horšího než facka, kterou nikdo nevidí. Své o tom ví Jiří Paroubek, kterého prý napadli na Malostranském náměstí, ale kromě něho o tom nikdo nevěděl.
Vyberte si vhodné místo
Myslete na to, že vaše facka bude žít druhým životem. Třeba v roce 1995 jednu vlepil tehdejší sociálnědemokratický poslanec Josef Wagner budoucímu ministru vnitra Václavu Grulichovi. Bylo to na záchodku v Podsedicích, vesnici o 400 obyvatelích. Podsedická facka se dnes píše s velkým P a je z ní oblíbený festival country. A jen tak mimochodem – čestným občanem Podsedic není nikdo jiný než Miloš Zeman.
Magickou přitažlivost pro politickou facku má podloubí na Malostranském náměstí. Tady to údajně schytal Paroubek, tady Miroslav Kalousek štulcem „vychovával“ mladíka chrlícího nadávky. O sto metrů dál je bar Blue Light, kde poslanec VV Michal Babák tak machroval, až dostal nejprve výstražnou facku, a pak rovnou přes ústa.
Šiřte a připomínejte
S výjimkou nebohého Babáka je důležité obdrženou nebo uštědřenou facku připomínat. Kdo si dneska ještě vzpomene na Miroslava Macka jakožto politika ODS? Z něj zbyl právě jen ten legendární záhlavec Davidu Rathovi. Kdo ví, jak si jednou lidé budou pamatovat pana Drymla. Takže, milí politici, škoda každé facky, která padne vedle.
Čtěte další komentáře Blahoslava Hrušky:
