Automobilový průmysl
Osm let po vstupu německého strategického partnera do mladoboleslavské automobilky bude firma poprvé vyplácet dividendy, byť v hubené výši pouhých asi sto sedmdesáti milionů korun. Zbytek z relativně vysokého zisku, který překročil dvě miliardy korun, bude Škoda Auto investovat. Pokud ovšem bude mít zaručeny investiční pobídky, o jejichž rozsahu se dosud debatuje s Bruselem.
Všichni mají pravdu, ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr i generální ředitel akciové společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek i místopředseda jejího představenstva Detlef Wittig i mnozí další dnešní kritikové privatizace českého průmyslu, kteří říkají, že privatizace automobilky se povedla: její hospodářské výsledky to dokazují. Vratislav Kulhánek minulý týden na výroční tiskové konferenci dokonce označil privatizaci za vzorovou. Žádný z těchto nadšených hlasů však nepřipomenul, jak to všechno bylo doopravdy.
Mladoboleslavská automobilka - navzdory zadlužení - patřila i před rokem 1990 k nejlépe vybaveným podnikům ve střední a východní Evropě, disponovala kvalifikovanými pracovními silami a měla ohromnou odbytovou perspektivu. Jak relati vně dobře na tom byla ilustruje i fakt, že zájem o ni projevily víc než dvě desítky zahraničních společností, které se trumfovaly v nabídkách. V soutěži nakonec zůstali dva zájemci - Renault a Volkswagen. Vyhrál ten druhý předevš ím díky slibu, který dodnes nesplnil. Němci zaručovali dvakrát vyšší objem investic než Francouzi, slibovali investice kolem devíti miliard marek. Slibovali mimo jiné také výstavbu závodu na výrobu motorů, kde se dodnes ani nekoplo do základů. A pok ud se kopne, přijde to státní rozpočet asi tak na čtyři miliardy korun.
Výstavbu totiž dnešní Škoda Auto podmínila státními investičními pobídkami, které vláda bez váhání slíbila. Narazila však v Bruselu, kterému se zase až tak výrazná stimulace investic prostě nelíbí a prohlašuje, že jde o podstatně víc, než je v Evropské unii obvyklé. Podle propočtů představují především daňové a další úlevy zhruba čtvrtinu plánované investice, zatímco běžná výše v zemích unie se pohybuje jen kolem čtrnácti procent. Vláda ovšem prosperující firmě pomáhá dál : do Bruselu na jednání se zástupci firmy jezdí prý dokonce sám místopředseda vlády Pavel Mertlík. Vratislav Kulhánek týdeníku EURO naznačil, že firma by se spokojila s úlevou někde kolem dvaceti procent a k tomu prý to asi tak směřuje. A jen co Brusel kývne, začne se v Mladé Boleslavi stavět to, co Volkswagen slíbil před osmi lety.
Navíc - jak připomíná dobový tisk z roku 1993 - dostal VW na talíři firmu nezatíženou ani dluhy, ani ekologickými škodami ani restitučními nároky. Všechno to a mnohé další zbylo na státní podnik Prisco (cizokrajně znějící název vznikl z p rvních tří písmen dvou slov: privatizace Škody). Jestliže dnes Lubomír Soudek nebo včera Vladimír Stehlík připomínají, že oni na tom byli podstatně hůře, mají v principu pravdu. Taky hůř dopadli.
Na rozdíl od nich se Škoda Auto minulý týden na výroční tiskové konferenci mohla chlubit: za rok 1998 poprvé vyplatí dividendy, stát, vlastnící pořád ještě třetinu akcií, bude inkasovat asi padesát milionů, Volkswagen si přičte 120 milionů korun. Hospod ářský výsledek automobilky se loni ve srovnání s předchozím rokem zvýšil na dvojnásobek a dosáhl po zdanění 2,2 miliardy korun, výroba aut překročila čtyři sta tisíc a prodej činil 363 tisíc vozů. A to vše navzdory recesi doma a potížím ve východní Evropě. Škoda Auto je největším podnikem v České republice a na jejím celkovém vývozu se podílí impozantními devíti procenty.
Škodovka dneska žije především z vývozu: exportuje zhruba osmdesát procent produkce, která směřuje hlavně do západní Evropy, jmenovitě do Německa. Tam loni prodeje vzrostly dokonce skoro o polovinu, do celé západní Evropy zhruba o 37 proc ent. Proto zřejmě v obavě, aby snad tento trend neochabl, se také místopředseda představenstva Detlef Wittig tak důrazně vyslovuje pro oslabení české měny. Protože firma je přitom tak silná, mohl si tuto národohospodářskou „radu na adresu českých orgánů dovolit sdělit i na výroční tiskové konferenci.
Ostatně svůj vliv se bezostyšně snaží firma prosadit i v další záležitosti, totiž v dovozu ojetých automobilů do České republiky. Pokles prodejů škodovek na domácím trhu (loni byly o osmnáct procent nižší než v roce předchozím) vysvětlil minulý týden Vratislav Kulhánek nejen obecně známou hospodářskou situací, ale také dovozy ojetin, což šéf nejúspěšnější firmy v této zemi považuje přímo za „skandální . Na omezení těchto dovozů zřejmě bude Škoda VW dál silně tlačit, neboť v prognózách na letošní rok za největší rizika vedle krize v Rusku a možného zpomalení hospodářského růstu v západní Evropě považuje nestabilitu české ekonomiky. Tudíž také předpokládá, že tady budou prodeje stagnovat na loňské úrovni. Detlef Wittig v této souvislosti dal ostatně vládě další radu: neměla by nijak stimulovat úspory domácností, ale naopak se je snažit povzbudit k utrácení. Hlavně na koupi aut vyrobených v Mladé Boleslavi.
Přes všechny rizikové faktory by letos chtěla Škoda Auto zvýšit obrat asi o osm procent na 114 miliard korun, celkové prodeje asi o šest procent. Protože v České republice očekává onu zmíněnou stagnaci, a ve východní Evropě dokonce o hromný pokles o čtyřicet procent, vkládá naděje do západní Evropy: tam by se mělo prodat o jedenáct procent víc, ve střední Evropě asi o devět.
