Zhroucení trhu se dřevem a vytěžení veškerého smrkového dřeva lze brát jako příležitost. Tvrdí to Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „Jeden z možných scénářů předvídá, že dlouhodobě udržitelnými hospodářskými dřevinami v Česku mohou být jen listnáče,“ říká v rozhovoru pro týdeník Euro.
Kdo může ze zhrouceného trhu se dřevem profitovat?
Zdálo by se, že je to zpracovatelský průmysl. I když mají nyní zpracovatelé příležitost k tvorbě rezerv, lze očekávat, že snížená nabídka dříví bude mít v budoucnu výrazný negativní vliv i na tento sektor. Je nutné připomenout, že zpracovatelský průmysl zpracovává zejména smrkové dříví, přičemž ohroženy jsou smrkové porosty do 800 metrů nad mořem, tedy většina zásoby jehličnatého dříví v Česku.
Je hlavním viníkem situace kůrovec, nebo je těch důležitých faktorů víc?
Svalovat vinu jen na kůrovce je nesprávným a zavádějícím zjednodušováním situace. Objektivně lze prokázat, že hlavní příčinou současného rozvratu lesních ekosystémů je extrémní sucho od roku 2014. Kromě projevující se klimatické změny ale kalamita odhalila dlouhodobé bolesti lesního hospodářství - historicky daný vysoký podíl smrku, nedostatek pracovních sil a růst ceny práce, nedostatek těžebních a dopravních kapacit, ztrátu ekonomické rentability lesního hospodářství postavené výlučně na tržbách z prodeje dříví a konzervativnost odvětví.
Petr Horáček
Mohl k rozšíření brouka přispět i převoz neodkorněných stromů?
Vliv transportu neodkorněného dříví na šíření kůrovce je jen hypotetický. Vzhledem k omezené schopnosti kůrovce létat pouze na krátké vzdálenosti a umístění zpracovatelských kapacit spíše v aglomeracích můžeme tento vliv vyloučit. Co ale nemůžeme vyloučit, je obrovský nárůst přepravovaného dříví a tím i zvýšené nároky na dopravce a celou dopravní síť. Často dochází k ničení odvozních cest, což si vyžádá navýšení investice do opravy dopravní sítě pro vlastníky lesů a komunikací.
Pomohlo by k zastavení rozšiřování brouka masivní a rychlé kácení? Třeba i za pomoci armády, jako se to děje v Německu?
Myslím si, že ne. Potřebná je spíše změna přístupu a zaměření se na ochranu porostů ve vyšších nadmořských výškách, kde mají šanci odolat nejen kůrovci, ale zejména suchu. Skutečné limity boje s kůrovcovou kalamitou spočívají zejména v zajištění odbytu dříví, cenách dříví a zpracovatelských kapacitách. Z tohoto pohledu je aktivita státu ve vztahu ke zpracování dříví a trhu s dřívím za dobu kalamity téměř nulová. Hovoříme totiž o objemech kůrovcového dříví přesahujících zpracovatelské kapacity nejen v Česku, ale i přilehlých zemích o 200 až 300 procent. A s takovou změnou se neumí vypořádat žádné průmyslové odvětví.
Co bude, až nebude les. Česko se musí připravit na léta bez smrku
Jakou možnost dnes mají majitelé zasažených lesů?
Propad cen dříví znamená, že vlastníci nemají prostředky na obnovu lesů a často ani na účinný boj s kalamitou, respektive na kroky zpomalující rozvoj kalamity. Současný kritický stav v lesích vyžaduje přijetí celorepublikových krizových opatření, která mohou rozvoj kalamity zpomalit, ale také přispět k zachování lesních porostů se zastoupením smrku na vhodných stanovištích. V současnosti sice finanční podpora lesního hospodářství existuje, její výše ale nijak nekoresponduje se škodami, které v lesích vznikají.
Je řešením dlouhodobé uskladnění dřeva ve vlhkých skladech?
Jako součást krizového scénáře zaměřeného na stabilizaci nejen lesnictví, ale i zpracovatelského průmyslu - ano. Vzhledem ke stále intenzivnějším dopadům klimatické změny v Česku se téměř s jistotou bude kalamita zvětšovat a požadavky na sanaci a skladování kůrovcového dříví nebudou vlastníci lesa schopni zajistit. Přidáme-li odbytovou krizi i v okolních zemích, výsledkem mohou být stovky milionů kubíků kůrovcového dříví.
Přebytek dřeva rozložil trh. Ceny dřevostaveb a nábytku ale neklesají
Jak dlouho bude trvat, než na dnešních holinách vyrostou nové lesy s hospodářským významem?
Současnými technologickými způsoby zpracování je využitelné dříví, které roste desítky let. Alternativou nejsou ani rychle rostoucí dřeviny pěstované na plantážích. Jeden z možných scénářů předvídá, že dlouhodobě udržitelnými hospodářskými dřevinami v České republice mohou být jen listnáče.
Jaké jsou podle vás nejdůležitější kroky, k nimž by měli v nejbližších dvanácti měsících správci lesů a zpracovatelé dřeva přistoupit?
I když současný stav ohrožuje na mnoho let samotnou existenci lesů a celého lesnicko-dřevařského sektoru jako multifunkčního a produkčního oboru, je třeba vidět v budoucnosti příležitost a hledat řešení, jež nám umožní v dohledné době obnovit celospolečensky nezbytné funkce lesů. To ale nepůjde, pokud si česká politická reprezentace neuvědomí závažnost situace probíhající přírodní katastrofy. Možná pomůže, když vyčíslíme nejen ekonomické škody na produkci dříví v lesním hospodářství, odhadem kolem 500 miliard korun, ale i na ekosystémových službách, kde už se budeme pohybovat v násobcích státního rozpočtu. Bez lesa nebude nejen dříví, ale nebude také regulováno počasí a záplavy, zemědělská produkce a pitná voda.
Přečtěte si také:
Peníze na dřevo: české lesy decimuje i přemnožená zvěř
Největší kůrovcová kalamita v historii: letos bude napadeno až 15 milionů metrů krychlových dřeva
Babiš: Stát dříve podcenil boj s kůrovcem, utlumení následků potrvá až 20 let
Lesům ČR klesl zisk o čtvrtinu, také kvůli nižším cenám dřeva
Uschlé lesy jsou lepší než holina. Národní park České Švýcarsko vzdal boj s kůrovcem
Co bude, až nebude les. Česko se musí připravit na léta bez smrku
