Důsledky ničivých povodní, které ve střední a východní Evropě připravily o střechu nad hlavou řadu lidí, už ve velkém pociťují i pojišťovny. Ty hlásí jedny z největších regionálních ztrát. Jen ve střední Evropě by dle odhadu globální zajišťovací společnosti Gallagher Re měly dosáhnout 2,2 až 3,3 miliardy eur (zhruba 52,9 až 79,3 miliardy korun), čímž by se, jak upozorňuje Bloomberg, důsledky živelné katastrofy vyrovnaly nákladům na povodně z let 1997, 2002 i 2013.
Rakousko čelí škodám za miliardu eur
Pojišťovny v Rakousku evidují škody v rekordní výši 600 až 700 milionů eur (přibližně 14,4 až 16,8 miliardy korun), přičemž dle Rakouské asociace pojišťoven by finální částky mohly atakovat dokonce až rovnou miliardu. Například druhá největší pojišťovna v zemi, společnost Wiener Staedtische, v souvislosti s nedávnými povodněmi a bouřkami už teď počítá se škodami kolem 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy korun). To představuje největší ztrátu v historii firmy, tedy alespoň pokud jde o ty způsobené přírodní katastrofou.
V posledních letech čelí pojišťovnictví rostoucímu počtu škod, jejichž velkou část lze přisoudit změně klimatu. To se samozřejmě podepisuje na provozu pojišťoven, včetně vyšších výdajů. „Zajišťovny v loňském roce zvýšily ceny a retence, což znamená, že vyšší podíl těchto ztrát nyní nesou primární pojišťovny, a tento trend bude pravděpodobně pokračovat,“ uvedl Charles Graham, hlavní analytik Bloomberg Intelligence.
Nejvíce zasažené jsou třeba pojišťovny UNIQA a VIG, což vyplývá z jejich vedoucího postavení v Rakousku. Obdobně je na tom i PZU, jež dominuje pro změnu v Polsku. Pro představu, evropské země zasažené povodněmi tvoří minimálně 80 procent příjmů všech tří uvedených pojišťoven, a to právě v oblasti neživotního pojištění. Konkrétně pojištění proti povodním je výrazněji rozšířené hlavně v Rakousku a Česku.
Účet za povodně nadále stoupá
Záplavy ve všech zmíněných oblastech způsobila ve dnech 12. až 15. září bouře Boris, která postihla také východní Slovensko. V Česku napáchala voda největší škody na severní Moravě. V pátek odpoledne hlásily tuzemské pojišťovny přes 42 tisíc pojistných událostí za zhruba 6,7 miliardy korun. S odkazem na Českou asociaci pojišťoven to uvedl web ČTK.
V pondělí měly pojišťovny nahlášeno už skoro 50 tisíc pojistných událostí za 8,4 miliardy korun. Aktuálně roste hlavně odhad škod za podnikatelská pojištění, která odpovídají 61 procentům.
Největší škody hlásí Generali
Nejvyšší finanční následky koncem pracovního týdne v tuzemsku pocítila Generali Česká pojišťovna, která ohlásila přes 14 700 pojistných událostí, jejichž celkové předpokládané plnění převyšuje 1,2 miliardy korun. „Nástup škod byl během prvního týdne skutečně dramatický, pracovníci pojišťovny v průměru denně registrovali kolem tří tisíc pojistných událostí. Vrchol hlášení škod očekáváme v následujícím týdnu s tím, jak voda na většině míst opadne,“ uvedl ředitel útvaru likvidace pojistných událostí pojišťovny Jozef Hrdý.
Zhruba poloviční počet škod ve stejnou dobu řešila Kooperativa, jejíž plnění odpovídalo částce 1,5 miliardy korun. Na 40 procent nahlášených případů přitom evidovala v Moravskoslezském kraji, zejména pak z Ostravy, Bruntálu, Opavy a Šumperka. V pondělí stav aktualizovala na 8490 škod za 1,89 miliardy korun.
Dopady samozřejmě pociťují i další tuzemské pojišťovny. Například Česká podnikatelská pojišťovna evidovala v pátek tři tisíce škod za 540 milionů korun, dále bylo poškozeno na 10 tisíc klientů ČSOB pojišťovny, kteří nahlásili pojistné události v součtu za 1,2 miliardy korun.
Asociace zároveň sdílela i první odhady celkových škod, ty by se dle ní měly vyšplhat až na částku 19,3 miliardy korun. Pro pojišťovny v tuzemsku se tak pravděpodobně stanou druhou největší živenou katastrofou od roku 1993. Tou první zůstávají povodně ze srpna 2002, které podle ministerstva životního prostředí způsobily majetkové škody za více než 73 miliard. Pojišťovny za ně vyplatily 36,7 miliardy korun.
Pokud jde o celkové důsledky ve střední a východní Evropě, Graham z Bloomberg Intelligence upozornil, že na přesnější odhad je potřeba si ještě počkat.