P r i v a t i z a c e b a n k
Doslova šok může způsobit materiál ministerstva financí o privatizaci České spořitelny a Komerční banky tomu, kdo přikládá velkou váhu slovům premiéra Zemana. Ten se brání jakékoliv sanaci bank před privatizací i finanční injekci pro Komerční banku, ovšem materiál jednoznačně zdůrazňuje nezbytnost obou kroků s tím, že jinak jsou banky rozumně neprodejné.
Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, ministerstvo financí již předložilo vládě a ta minulý týden ve středu na jeho základě schválila harmonogram privatizace obou peněžních ústavů ještě do konce letošního roku. Z informací, které zástupci vlády poskytli po skončení středečního jednání, není zcela zřejmé, zda byl dokument schválen v podobě, v jaké jej MF předložilo, tedy včetně souhlasu k sanaci a posílení kapitálu před prodejem státních podílů v obou ústavech. Ovšem, jak prohlásil na breafingu ministr financí Ivo Svoboda, k jeho materiálu neměla vláda vážnější připomínky, kromě té, aby privatizace obou bank nebyla zahájena ve stejný časový okamžik.
Pokud by se vláda řídila materiálem ministerstva, silně by se rozptýlila mlha, která dosud záměry vlády s prodejem bank, a tím i možný konec privatizace halila (EURO 10/1999). Ovšem pouhý den před jednáním vlády na setkání s podnikateli na pražském Žofíně premiér Miloš Zeman zcela v souladu se svojí dosavadní rétorikou opět odmítl sanaci bank před privatizací s tím, že již spolkly desítky miliard státních peněz. Prohlásil rovněž, že ve vládě bude proti tomu, aby stát finančně posílil Komerční banku. Přitom, což už Zeman nezmínil, nadále platí usnesení vlády z května roku 1998, kde vláda konstatuje, že je připravena zajistit finanční stabilitu Komerční banky až do ukončení privatizace, takže prohlašovat něco takového na počátku letošního roku, kdy není jasné, jak bude banka hospodařit, minimálně není rozumné.
Injekce, nebo peklo
Vláda schválila harmonogram privatizace Komerční banky, podle kterého by se měl inzerát na její prodej objevit v zahraničním tisku v červnu, k předložení závazných nabídek od vybraného strategického partnera či skupiny by mělo dojít ještě letos v prosinci.
Podle materiálu MF bude nezbytné, aby stát ještě letos, tedy před zahájením privatizace, navýšil základní jmění Komerční banky zhruba o devět miliard korun. MF dále doporučuje alespoň částečně banku očistit od špatných úvěrů. Vychází přitom ze zprávy, kterou vypracoval investiční poradce KB, banka Goldman Sachs, která zdůrazňuje nízkou výnosnost úvěrového portfolia banky a pokračující zhoršování její kapitálové pozice. Materiál upozorňuje na to, že už letos nebude banka schopna splnit požadavek dostatečné kapitálové přiměřenosti. „Vysoký podíl ztrátových úvěrů je nejen důsledkem zhoršující se kvality úvěrů z minulých období, ale také špatné výkonnosti nově poskytnutých úvěrů v roce 1998. K 31. prosinci 1998 bylo 3,8 procenta nově poskytnutých úvěrů klasifikováno do ztrátové kategorie a devět procent do úvěrových kategorií pod zvláštní kontrolou, uvádí se v něm. Potřeba vysoké tvorby rezerv umocněná i očekávaným dalším špatným vývojem ekonomiky by tak dostala přiměřenost banky pod osmiprocentní hladinu stanovenou centrální bankou. Na tento ukazatel může negativně zapůsobit i požadavek centrální banky zahrnovat do jeho výpoč-tu nově i tržní rizika stejně jako další požadavek počítat jej konsolidovaně za celou skupinu, upozorňuje ministerstvo financí.
Z odhadů ministerstva vyplývá, že téměř 20 procent standardních úvěrů banky (15,6 miliardy korun) klesne letos do nižších kategorií, u nichž již je nutné vytvářet rezervy. Proto doporučuje vládě schválit navýšení základního kapitálu KB alespoň o 7,5 až 8,25 miliardy korun. K zahájení úpisu by mělo dojít podle návrhu harmonogramu již v květnu, ovšem jelikož vláda posunula zhruba o tři měsíce začátek privatizace KB, dojde zřejmě i k posunutí tohoto termínu.
Jako alternativu navýšení kapitálu předložilo MF variantu poskytnutí vládní garance na část úvěrů. Stát by garantoval čistou hodnotu úvěrového portfolia, tedy po odečtení výše opravných položek, a díky tomu by KB na garantované úvěry nemusela tvořit žádné rezervy, uvádí materiál MF. „Garance ve výši 18,3 miliardy korun eliminuje potřebu tvorby opravných položek ve výši 8,4 miliardy korun v roce 1999 a 9,9 miliardy korun v roce 2000, uvádí. Jde ovšem pouze o minimální variantu, protože pokud by měly být ztrátové úvěry pokryty v plné výši, tak by objem garance měl podle ministerstva dosahovat 25,9 miliardy ko- run, pokud by pokryla ztrátové, pochybné a nestandardní úvěry, pak dokonce 35,6 miliardy korun.
Posun u Slovenska
Poměrně značný pozitivní posun nastal podle názoru ministerstva v otázce výměny majetkového podílu českého státu ve Všeobecné úvěrové bance za podíl slovenského státu v KB. Podle zákona o velké privatizaci totiž dosud patří třetina státního podílu v bance, tedy 13,6 procenta akcií banky, slovenskému FNM a naopak dvě třetiny státního podílu ve VÚB českému FNM. Jako kompenzaci za výměnu podílů považovala dosud slovenská strana dvě miliardy korun a poté vešlo do hry vydání slovenského zlata. Sám generální ředitel Salzmann označoval tento problém za gordický uzel privatizace. Díky jednání vládních komisí v Bratislavě letos v lednu došlo podle MF ke značnému posunu, protože slovenská strana je ochotna uvažovat o výměně podílů za kompenzaci ve výši 700 milionů korun. Nedořešené zůstávají otázky spojené s náhradou dividendy a MF navrhuje, pokud se do konce března nepodaří celou záležitost dořešit, aby byla jednání v rámci privatizace ukončena. Pak by ovšem stát k prodeji nenabízel celý svůj 48procentní podíl, ale pouze jeho část sníženou o podíl VÚB. Pokud ještě před prodejem dojde k navýšení jmění banky, a to pouze ze strany státu, pak by jeho majetkový podíl stoupl na 74 procenta.
Další navýšení ve spořitelně
Ačkoliv valná hromada akcionářů České spořitelny již schválila navýšení základního jmění alespoň o pět miliard korun, silná závislost stavu spořitelny na stavu naší ekonomiky může podle názoru MF způsobit, že letos a v příštím roce může vzniknout potřeba dalšího dolití státních peněz do kapitálu banky. Závazný slib posílení vlastního jmění proto ministerstvo klade jako základní podmínku pro všechny potenciální strategické investory, a dokonce ji pokládá za základní hledisko privatizačního procesu, přednější než výši prodejní ceny. Další potřebu kapitálu vyčíslilo MF na osm miliard korun a předpokládá, že by se navyšování účastnil již i nový strategický partner. I pro letošní rok se očekává po-dle zprávy ztráta v hospodaření banky, a to ve výši tři miliardy korun.
V materiálu resort financí navrhuje, aby stát prodal celý balík akcií jednomu investorovi či skupině investorů. Další varianty, tedy prodej pouze menšího balíku akcií s opcí na zbylou část, případně ponechání zlaté akcie v rukou státu, považuje za méně vhodné.
V rámci přípravy na privatizaci doporučuje MF do konce června převést celý objem takzvaných sociálních úvěrů, tedy patnáct miliard korun, na Konsolidační banku. Tato operace nezvýší již existující dluh státu, protože v podstatě již nyní jde o jeho skrytý dluh.
Tanec zvaný ring-fencing
„Téměř všichni informovaní potenciální kupující zmínili v souvislosti s úvěrovým portfoliem velkou obavu, která souvisí s kvantifikací potenciální ztráty, uvádí ministerstvo v materiálu. „Ještě před zahájením privatizace by mělo být vyjasněno, zda a do jaké míry je stát připraven napomoci izolaci pochybných aktiv, píše dále s tím, že bez tohoto opatření se nepodaří privatizaci spořitelny úspěšně dokončit.
MF proto navrhuje řešení, které částečně očistí spořitelnu od špatných úvěrů, ovšem současně nebude klást okamžité nároky na státní kasu. Nemělo by totiž jít o odkup části špatných úvěrů, ale o operaci standardně nazývanou ring-fencing. Z úvěrového portfolia by byla vybrána část pochybných úvěrů, které by byly sledovány odděleně a spravovány ve zvláštním režimu. Přitom by vláda slíbila, že za určitou dobu, například pět let, tato aktiva odkoupí s tím, že pevně stanovená cena odkupu by byla snížena o výnosy dosažené správou tohoto portfolia v průběhu stanovené doby. Ve výběrovém řízení již byla podle textu materiálu vybrána firma Arthur Andersen, která by měla provést revizi úvěrového portfolia spořitelny a následně vybrat část zmíněných špatných úvěrů určených pod zvláštní správu. Tu by mohla provádět jak sama banka, tak vybraná firma. V případě, že by výnosy dosažené správou úvěrů převýšily předem stanovenou cenu odkupu, vláda by podle MF nemusela vynaložit žádné finanční prostředky.
Podle vládou schváleného harmonogramu bude inzerát na prodej České spořitelny zveřejněn již v dubnu a závazné nabídky na koupi budou muset investoři předložit do konce října letošního roku. Termín pro předložení konkrétních podmínek návrhu projektu ring-fencingu stanovilo ministerstvo na květen letošního roku.
Předčasná ejakulace
To, že vláda dala souhlas k rychlému zahájení privatizace obou bank, hodnotí všichni odborníci velmi pozitivně. Dokladuje to i cena akcií obou peněžních ústavů, která již od úterý výrazně roste. Ve čtvrtek akcie Komerční banky dokonce vyhnala poptávka investorů o více než 20 procent výše a jejich obchodování v systému SPAD bylo při ceně 390 korun za akcii převedeno do uzavřené fáze.
Bylo by malým zázrakem, kdyby se harmonogram schválený vládou podařilo splnit. Spíše jde o prvek patřící do kategorie snů. I pokud by investorské due dilligence bylo zahájeno u spořitelny ještě před prázdninami a u Komerční banky pár měsíců poté, je velmi pravděpodobné, že konečné nabídky padnou nejdříve v příštím roce a vyjednávání obou stran se může velmi dlouho vléci.
Potencionální investoři si jistě budou chtít provést vlastní audit. Doba jednání bude velmi záviset na tom, zda a pro jakou míru očištění bank se stát rozhodne. To je zřejmě dosud nejslabším místem celého procesu. „Pokud bude spořitelna prodávána ve stávajícím stavu, vystavuje se vláda velmi vysokému riziku, že bude jednat pouze s jedním investorem, který bude mít silnou vyjednávací pozici a nakonec stejně bude požadovat záruky či další kapitál od státu, uvádí se v materiálu MF. „Pokud by se takový proces nezdařil, bude velmi obtížné, pokud vůbec možné, najít náhradu za neúspěšného kandidáta, protože ostatní investoři ztratí důvěru v privatizační proces, píše se dále. Ministerstvo doporučuje, aby diskuse o oddělení aktiv byly ukončeny předtím, než bude proces privatizace spořitelny zahájen. „Oddělení problematických úvěrů z úvěrového portfolia je ve skutečnosti zřejmě tím nejkritičtějším faktorem, na kterém závisí rychlé provedení privatizace ČS, tvrdí resort.
Odvolává se přitom jednak na předběžná jednání s potencionálními investory, z nichž všichni ti, kteří mají vážný zájem o spořitelnu ( Erste Bank, Bank Austria, HypoVereinsbank, holandská ING a jiné), požadují restrukturalizaci před prodejem. I zkušenosti s prodejem bank v západní Evropě potvrzují, že opatření navrhovaná ministerstvem financí jsou běžná. Nejnověji byla uplatněna například při prodeji francouzské Crédit Lyonnais. Použita byla i při prodeji Nordbanken ve Švédsku, kde poradenství tamní vládě poskytovala právě společnost Merrill Lynch, která je i privatizačním poradcem České spořitelny.
Rovněž nadále platí, a potvrzuje to i ministerstvo ve svém materiálu, že bez předprivatizačního očištění a finanční injekce se nepodaří získat bankám skutečné strategické investory. Předčasný prodej by tedy neměl vůbec smysl.
