Skok za sto milionů

Potravinářský řetězec chce expandovat navzdory recesi

Ani hospodářská recese, která o sobě dává v potravinářském maloobchodu vědět propadem tržeb, nemá Žabku zastavit v expanzivním skoku. „U nás se pokles zatím neprojevil,“ tvrdí Zdeněk Linhart, generální ředitel Žabky, jež přivádí z české metropole do dalších měst síť takzvaných convenience stores, tedy menších obchůdků pro pohodlný, dostupný a rychlý nákup potravin, tisku a drobné drogerie, a to každý den od šesté ranní do třiadvacáté hodiny v noci. Společnost Žabka patřící investiční skupině Penta otevřela první prodejnu loni v dubnu. Na konci letošního roku jich chce mít asi stovku, do tří let dvě stě padesát. „Do nových obchodů budeme letos investovat přes sto milionů korun,“ vyčísluje Linhart.
Zatím však funguje 34 obchůdků, ačkoli do konce uplynulého roku jich firma chtěla vybudovat padesát. Nálepku drahé prodejny, s níž si lidé Žabku mnohdy spojují, chce rostoucí řetězec odstranit i akčními cenami, přestože cena nemá být v segmentu convenience tím nejdůležitějším. „Snažíme se připravit se na větší citlivost lidí na ceny. Jdeme také do letákových akcí, které v českém prostředí zabírají,“ vysvětluje šéf Žabky reakci na současnou situaci. Přitom se domnívá, že horší časy mohou malým krámkům v městských centrech a bytové zástavbě zákazníky spíše přivést. Pokud se naplní teorie, že lidé donucení k šetření omezí cesty autem do hypermarketů a dají přednost častějším a menším nákupům poblíž. A po ruce může být třeba Žabka, kde se průměrná útrata pohybuje mezi osmdesáti a sto korunami.

Drahota na pohled Image drahé Žabky není pro rozšiřující se síť zvlášť v této době a při rozmachu vietnamských večerek nejlepší reklamou. Její provozovatel však tvrdí, že nejméně u 150 základních položek mají ceny srovnatelné se supermarkety. „Na lidi působí naše prodejny luxusně a vyvolává to v nich dojem, že jsou drahé,“ komentuje šéf Žabky výsledky dotazování mezi zákazníky. Do nového obchodu, který pak funguje na principu franšízy, firma investuje dle velikosti jeden až dva miliony korun. Soupeřit v cenách s hypermarkety na krajích měst Žabka ani nemůže, přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak za prostory v centrech platí vyšší nájemné, rozdílné jsou i náklady na logistiku, zaváží-li se malé obchůdky nebo velkoprodejny. Nyní Žabky přímo zásobují někteří dodavatelé a další zboží přichází z velkoobchodů. Do konce letošního roku chce mít řetězec vlastní logistické zázemí. „Chceme růst ve všech pražských částech a přilehlých satelitech. Postupujeme do středních Čech, brzy budeme ve větších městech v dosahu sto kilometrů od Prahy,“ lokalizuje Zdeněk Linhart nejbližší expanzi Žabek. Poskočit by měly během první poloviny roku například do Plzně, Ústí nad Labem a Liberce.
A kdy Žabka začne Pentě vynášet? Na otázku odpovídá šéf expandující sítě oklikou: „U řetězců se návratnost pro investora obvykle uvádí osm až deset let. My chceme být rychlejší. Momentálně jsme nejrychleji rostoucím obchodním řetězcem v Česku a myslíme, že budeme rychlejší i v ostatních parametrech.“ Každopádně to platí o porovnání s malými prodejnami lahůdek a potravin Bon & Petit, které loni začala budovat společnost Pramen CZ. Jejich první obchod se objevil v pražské Jungmannově ulici téměř současně se Žabkou. Po necelém roce a změně vlastníka Pramenu je vše jinak. Zatímco původní majitel plánoval nejméně dvacet prodejen Bon & Petit v Praze, deset v Brně a stejně tolik v Ostravě, nový vlastník – Rosa Market – koncept convenience zřejmě přehodnotil. Čtyři pražské prodejny Bon & Petit jsou už zavřené s odvoláním na technické důvody. Další osud konceptu nechce firma komentovat.

BOX:
Žabka v číslech - Dosud otevřela 34 prodejen.
- Pětadvacet obchodů je v Praze, další jsou v jejím okolí a ve středních Čechách.
- Do konce letošního roku chce mít otevřeno asi sto obchodů.
- Investice do prodejny se v závislosti na její velikosti pohybují od jednoho do dvou milionů korun.