Tatry postihla větrná smršť, jakou nikdo nepamatuje. Stromy, které nepraskly, se vyvrátily z kořenů, střechy odlétaly, a kdo před náporem větru včas nezatarasil dveře a okna, měl zasněženou i postel. Hrůzou utrpěla i zvířata. Stresovaní jedinci, jimž se podařilo přežít, museli podstoupit náročný přesun do zdravého lesa a tam přečkat boj o teritoria s místními zástupci téhož druhu. Přesto je velká lež, mluví-li se o ekologické katastrofě.
„Babičko, to je jen větříček,“ vzkazují meteorologové, kteří zaznamenali hlubokou tlakovou níži nad Baltem, z níž se zákonitě musela vyvinout bóra. Nad rovinatým Polskem se řádně rozletěla, takže hradba Tater ji nejen nezastavila, ale tatranská údolí ji ještě zrychlila. Nárazníková lesní zóna nejvyššího karpatského pohoří padla.
Bez nárazníku se ovšem Tatry stávají mnohem zranitelnější, než byly. Ještě nestačil sednout rozvířený sníh po pádu smrkových velikánů, už přišli podnikatelé s nápadem svahy znovu nezalesňovat a na místě větrem zlikvidovaných lesů vybudovat lanovky, sjezdovky, golfová hřiště, hotely a zábavní centra. Pak by teprve nastala ta správná tatranská ekologická katastrofa. Slovenským lesníkům z počátku minulého století lze sice vytýkat výsadbu stejnověkých smrkových porostů, ale my bychom se měli zamyslet především nad nezodpovědným počínáním současné generace. Naši současníci mají s devastováním hor mnohem víc zkušeností než dědové lesníci. Přesto jejich vnuci neudělali vůbec nic pro obnovu přírodě blízkého lesa, a naopak plánují chemické zásahy i v nejcitlivějších ekosystémech.
Stačí jeden výlet ke Štrbskému plesu s výhledy na drolící se betonové stavby ze slavných dob lyžařských mistrovství, abychom pochopili, co udělá s přírodní rovnováhou přílišný civilizační tlak. Vláda povzbuzena orkánem ustavila ze samých politiků vládní výbor pro obnovu a rozvoj Tater. Jak to s tím rozvojem myslí, prozradil premiér Dzurinda: „Beton není nepřítel člověka, pokud se s ním nakládá efektivně.“ Kritici vládního výboru jsou přesvědčeni, že realizace jeho programu by znamenala definitivní zánik nejmenších evropských velehor.
Ohrožení Tater rve i česká srdce. Čeští dárci ukazují prozíravost, když své tři miliony, za čtyři dny posbírané po třiceti korunách, svěřili Nadaci Partnerství, která se zaručila věnovat je jen na přírodě blízkou obnovu lesa. Tatry pro obnovu původního přírodního prostředí mají mnohem větší šanci než překyselené české hory. Co zastrčíte do země, to poroste. Jen správně volit.
