Soud v úterý zamítl odvolání somálské dívky, která se žalobou domáhala po střední zdravotnické škole omluvy a 60 tisíc korun za údajný zákaz nošení muslimského šátku hidžábu. Rozhodnutí je pravomocné. Podle odvolacího senátu je v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství vyznávat. Rozhodnutí si přišly vyslechnout desítky odpůrců islámu.
Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. „Podle názoru odvolacího soudu na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení navenek bez jakéhokoliv omezení na půdě veřejné školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá,“ konstatoval soudce pražského městského soudu Jan Klášterka. „Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít a také je v ničem nevidět,“ řekl.
Soudce dodal, že nepovolení výjimky ze školního řádu i z obecných zvyklostí v České republice není diskriminací na základě náboženského vyznání. „Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se tak vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace, tedy výsady nosit pokrývku hlavy tam, kde ostatní žáci tuto výsadu nemají,“ podotkl.
Klášterka upozornil i na to, že povinná tolerance náboženských symbolů v Česku nemá zákonný podklad. Právní úprava nošení muslimského šátku podle něj prozatím nebyla nutná vzhledem k malému počtu muslimů usazených v České republice. Poznamenal, že Francie na tom byla před 30 lety obdobně, ale poté se případy z jednotek znásobily do tisíců, což vyvolalo zákonodárnou iniciativu.
Su Ťij se vzdala Nobelovy ceny míru. To nesmí, protestuje Oslo
Somálka v úterý k soudu nedorazila. Zato přišla řada odpůrců islámu a migrantů, kteří zcela zaplnili chodbu před jednací síní. Na vítězství školy, které soudce netradičně vyhlašoval s otevřenými dveřmi do místnosti, aby ho slyšeli všichni zájemci, reagovali dlouhotrvajícím potleskem a zpěvem státní hymny.
Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová řekla, že zváží další právní kroky. V úvahu tak připadá dovolání cizinky k Nejvyššímu soudu. „Jsem ráda, že se soud nevyhnul té zásadní otázce, ale jeho závěr rozhodně nesdílím,“ uvedla právnička v narážce na to, že obvodní soud původně problematiku nošení hidžábu vůbec nezkoumal a rozhodnutí založil formálně na tom, že Somálka se vůbec nestala studentkou školy.
Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý přitom byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi. Ředitelka údajně nepřistoupila ani na alternativu, že by dívka měla při vyučování zahalený pouze krk. Mladé ženy se poté zastala veřejná ochránkyně práv.
Řád školy nošení pokrývek hlavy zakazuje. Ústav trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Tvrzení o nepřímé diskriminaci v přístupu ke vzdělání instituce odmítla. Bránila se mimo jiné tím, že cizinka vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se mohla stát její studentkou - nepředložila prý totiž doklad o povolení k pobytu.
Vývoj kauzy:
Červen 2013 - Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, která uprchla ze své země mimo jiné kvůli nucení do sňatku s islamistickým bojovníkem a od roku 2011 má v České republice azyl, jednala se školou o svém nástupu. Akceptovala, že nebude nosit hidžáb (tradiční šátek zakrývající vlasy, krk a někdy i poprsí muslimských žen) při ošetřovatelské praxi, ale o zákazu nošení šátku při teoretické výuce nebyla podle jejích slov řeč.
Září 2013 - Ahmednuurová spolu s další muslimskou dívkou, pocházející z Afghánistánu, nastoupily do školy. Poté, co jim vedení s odkazem na školní řád neumožnilo nosit hidžáb, obě dívky školu opustily. Somálka ihned po začátku školního roku, její spolužačka zhruba po dvou měsících.
8. listopadu 2013 - O případu obou dívek informovala Česká televize. Ředitelka školy televizi řekla, že vzdělávací zařízení nepochybilo. Zákony podle ní povolení nošení šátku neupravují a školy si mohou vytvářet pravidla samy. Podle organizací zabývajících se lidskými právy šlo ale o diskriminaci. U soudu posléze ředitelka také řekla, že Ahmednuurová nepředložila všechny potřebné doklady a vlastně se studentkou školy nestala.
Květen 2014 - Školská rada upravila školní řád, pokrývku hlavy sice nepovolila, dala však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů.
Srpen 2014 - Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová dospěla k závěru, že škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství navenek. Opačný názor než ombudsmanka vyjádřil její zástupce Stanislav Křeček, podle kterého má škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat. Prezident Miloš Zeman věc glosoval slovy, že to „začíná šátkem a končí burkou“.
- Tehdejší ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) řekl, že nepovažuje za problém nošení muslimských šátků do škol, nesmějí ale zakrývat celý obličej. Žádné centrální doporučení v této věci ministerstvo nechystalo. Chládek také uvedl, že nepovažuje v této souvislosti za nezbytné úpravy školních řádů.
Květen 2015 - Ministerstvo školství vydalo metodickou pomůcku, podle níž by ve školních řádech neměly paušálně zakazovat všechny pokrývky hlavy. Podle resortu tak mají učinit jen v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví v konkrétně specifikovaných situacích.
26. března 2016 - Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová sdělila, že začátkem roku 2016 podala na školu žalobu. Ahmednuurová požadovala omluvu a zadostiučinění 60 tisíc korun.
2. listopadu 2016 - Žalobou studentky se začal zabývat Obvodní soud pro Prahu 10. Projednávání případu doprovázel velký zájem veřejnosti, při jednání letos 18. ledna soudkyně vykázala veřejnost kvůli rozruchu, který v soudní síni vyvolali především odpůrci islámu.
27. ledna 2017 - Soud požadavek studentky zamítl. Podle soudkyně dívka diskriminaci neprokázala, především však vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se stala studentkou.
19. září 2017 - Odvolání dívky soud zamítl. Podle odvolacího senátu je v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství mít. Rozhodnutí je pravomocné.
Přečtěte si také:
Burkiny, nebo „tri niti v riti“
Darren byl jen první
Václav Klaus: Musíme se vzepřít kulturnímu marxismu
