České školství čeká přechod na duální vzdělávání a preference technických oborů
Zásadní změny v systému školství nebyly už několik let tak blízko jako nyní s nástupem kabinetu Andreje Babiše. Jakákoli vláda, v níž bude hrát jeho hnutí ANO dominantní roli, nemůže opomenout sliby, které současný premiér voličům dal.
Z nich vyplývá, že chce zavést prvky duálního vzdělávání, podporovat technické obory a také přidávat učitelům na mzdách. Mají si polepšit o 150 procent oproti současnému stavu do roku 2021. Silná slova znějí sice dobře, realita je ale složitější.
Český technik
Nejprve je důležité spočítat vše, co současný premiér a jeho hnutí školám slibují. Vláda ANO například nebude zavádět školné na vysokých školách, přesto chce najít výrazně více peněz pro učitele. V krajích chce univerzity zapojit do regionálního rozvoje, do nižších stupňů vzdělávání hodlá zavést prvky duálního systému, který je běžný v Německu. Jde o spolupráci středních škol a podniků, kam budou studenti docházet na praxi. U vysokých škol se už také rýsuje seznam preferovaných oborů. Pohledem do prohlášení vlády plánuje stát podporovat budoucí učitele, lékaře a techniky.
Přitom se nedá říci, že by vzdělaných techniků bylo obecně v Česku málo. Z výroční zprávy OECD o stavu vzdělávání vyplývá, že 29 procent českých vysokoškoláků ve věku mezi 25 a 64 lety a 39 procent absolventů středních odborných škol studovalo technické obory. Průměr v zemích OECD je 25 procent technicky vzdělaných vysokoškoláků a 34 procent středoškoláků.
Podle ekonoma Daniela Municha z CERGE-EI je na pracovním trhu poptávka po schopných lidech ve všech oborech, na potíže při hledání kvalitních zaměstnanců ale upozorňují zejména průmyslové svazy, protože jsou v české ekonomice dominantní. Technicky vzdělaných lidí podle Municha není málo, zaměstnavatelé se však často potýkají s tím, že starší, velmi zkušení středoškoláci s mnohaletou praxí odcházejí do důchodu a na jejich místo nastupují mladí vysokoškoláci bez praxe. Vzdělání na vysoké škole podle Municha nemůže nahradit mnohaletou praxi. „Zaměstnavatelé jsou překvapeni, že jim odchází středoškolák, a když najmou vysokoškoláka, je horší“ řekl. Problematické je podle něj to, že na vysokých školách chybějí profesně orientované obory na bakalářské úrovni, protože se školám finančně vyplatí mít hodně studentů v magisterských i doktorandských programech.
Zpráva OECD upozorňuje, že v Česku součástí vzdělávání nebývá praxe. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je zde sice podobný jako v Rakousku nebo ve Švýcarsku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na středních a vyšších odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe.
V Rakousku jich bylo 33 procent a ve Švýcarsku 59 procent.
Nejchudší vysokoškoláci? Učitelé
Zpráva rovněž konstatuje, že čeští učitelé měli v roce 2015 jedny z nejnižších platů ze všech srovnávaných zemí. Středoškolský učitel s patnáctiletou praxí si podle zprávy vydělal v ČR 19 403 dolarů (424 446 korun) ročně, což je méně než polovina průměru v zemích OECD, který činí 46 631 dolarů (1,02 milionu korun). Ve srovnání s ostatními vysokoškoláky si učitelé v Česku vydělali nejméně ze všech zemí OECD.
Nízké platy přispívají podle zprávy OECD k tomu, že je učitelství málo atraktivní pro mladé lidi a učitelské sbory stárnou. V roce 2015 bylo na základních školách (ZŠ) v ČR 39 procent učitelů nad 50 let a na středních školách (SŠ) asi 50 procent. V průměru OECD je podíl více než padesátiletých pedagogů 32 procent na ZŠ a 40 procent na SŠ.
Organizace také konstatovala, že ačkoli jsou učitelé základním kamenem vzdělávacího systému, zájem o tuto profesi mezi mladými klesá. Příčinou jsou podle ní nízké mzdy učitelů oproti jiným zaměstnáním vyžadujícím podobné vzdělání.
„Pedagogické sbory stárnou, především na vyšších úrovních školské soustavy“uvedla OECD. V roce 2015 bylo na základních a středních školách v zemích OECD v průměru 33 procent učitelů starších 50 let.
Současně na školách stále působí více žen než mužů.
Duální spása?
Zpět ale k duálnímu vzdělávání. Slovensko jeho prvky už zavedlo, jak se ale ukazuje, není to samospásná věc. Tedy další varování před nadšeným programem hnutí ANO. Zájem mladých Slováků o studium v technických a dalších odborných oborech zaostává za očekáváním firem, které se zapojily do vzdělávání žáků s cílem propojit výuku s praxí. Pokud se počet studentů v systému takzvaného duálního vzdělávání nezvýší, bude ohrožena konkurenceschopnost ekonomiky. Tedy alespoň tak hovoří zástupci slovenského automobilového průmyslu, který je hlavním tahounem ekonomiky země. Svaz by vzhledem k vývoji na pracovním trhu uvítal, kdyby se trh práce otevřel pro zaměstnance ze zemí mimo EU.
Za dva roky od spuštění systému duálního vzdělávání se do něj zapojilo 2508 žáků, byť očekávání byla ambicióznější.
„Situace v přípravě kvalifikované pracovní síly je kritická. V první řadě nefunguje systém propagace potřebných povolání ani samotné reformy, z toho důvodu není do nového systému vzdělávání zapojen očekávaný počet žáků“ uvedl prezident slovenského Svazu automobilového průmyslu Juraj Sinay. Dodal, že nejsou vytvořeny ani dostatečné podmínky pro vstup a setrvání zaměstnavatelů a škol v systému duálního vzdělávání.
Cílem projektu s finanční podporou EU je do roku 2020 zapojit do duálního vzdělávání 12 tisíc žáků. Ke splnění tohoto záměru bude potřeba získat každoročně více než tři tisíce žáků. „Pokud se nám to nepodaří, hrozí, že nevybudujeme novou generaci zaměstnaných a úspěšných Udí. Navíc bude muset Slovenská republika vrátit Evropské unii až 33 milionů eur neefektivně vynaložených na reformu,“uvedl viceprezident svazu Julius Hron.
V rámci duálního vzdělávání na Slovensku žáci studují hlavně v oborech automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Podíl těchto sektorů v projektu dosahuje 75 procent.
Podle dřívějšího odhadu budou podniky z automobilového průmyslu na Slovensku do roku 2020 potřebovat 14 tisíc nových zaměstnanců. Zatímco dříve Svaz automobilového průmyslu nepovažoval zaměstnávání cizinců za systémové řešení, v současnosti již prosazuje otevření pracovního trhu pro cizince ze zemí mimo EU. Vloni v září na pětimilionovém Slovensku pracovalo 45 922 cizinců, meziročně téměř o dvě pětiny více. Většina z nich pochází ze zemí EU, jejichž zaměstnávání je obvykle administrativně méně náročné než u jiných cizinců.
Podniky na Slovensku již delší dobu upozorňují, podobně jako ty české, na nedostatek kvalifikované pracovní síly a na to, že mnoho absolventů neodpovídá potřebám pracovního trhu. Míra nezaměstnanosti na Slovensku se už několik let podobně jako v Česku snižuje a vloni v září dosáhla nového minima 6,42 procenta.
Plány a realita
Jedna z důležitých vět, kterými nový český premiér uvádí své proslovy o školství, zní: Každý nemůže mít vysokoškolský diplom. Jenže zatímco vláda přemýšlí, jak studium zpřísnit, počty přijatých žáků přirozeně klesají. Na vysoké školy se totiž vloni přihlásilo opět méně studentů, což odpovídá slabším ročníkům, které teď vycházejí ze středních škol. Přesto na některých školách stoupl zájem o některé, zejména technické obory a o jiné naopak klesl. Velké univerzity pociťují výkyvy demografické křivky víc než menší či specializované školy.
Největší a nejstarší vysoká škola v Česku, Univerzita Karlova, přijala k 8. září 2017 asi 17 207 studentů, což je přibližně o 3200 méně než v roce předchozím. Zatímco v minulých letech býval velký zájem o humanitní obory, loni poprvé vypsala dodatečné přijímací zkoušky i Filozofická fakulta UK. Koncem srpna 2017 se v nich bylo možné hlásit na deset oborů, jako jsou třeba fonetika, indologie či hebraistika. Takzvané doplňovací řízení se konalo ještě na Pedagogické fakultě UK, na kterou se loni přihlásilo o zhruba pět procent méně studentů než v roce 2016, přijato bylo zatím asi o desetinu studentů méně. •
Slovensko prvky duálního vzdělávání už zavedlo, jak se ale ukazuje, není to samospásná věc. Jedna z důležitých vět, kterými nový český premiér uvádí své proslovy o školství, zní: Každý nemůže mít vysokoškolský diplom. Jenže zatímco vláda přemýšlí, jak studium zpřísnit, počty přijatých žáků přirozeně klesají.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
