Světový obchod rostl v posledních dvou dekádách před finanční krizí skvělým tempem 3,4 procenta ročně. Od roku 2011, kdy se většina ekonomik z recese vymanila, však již na toto tempo nedokázal navázat a letos se dokonce oproti loňskému roku očekává pokles. Rozvoj globální výměny zboží je přitom zásadním předpokladem pro ekonomickou prosperitu jedním z nejvýznamnějších faktorů, jenž nás dělí od poklesu životní úrovně, upozorňuje OECD.
S varováním přichází OECD ve své pravidelné publikaci Interim Economic Outlook. Upozorňuje, že od roku 2011 roste globální obchod průměrným tempem jen 1,3 procenta ročně. V posledních kvartálech pak objem světového obchodu oproti předchozímu období dokonce poklesl.
„Tempo je výrazně pod dřívějšími standardy, což naznačuje, že globalizace měřená intenzitou světového obchodu se zastavila,“ píše OECD ve své zprávě a varuje, že „pokud toto zpomalení přetrvá, podkope již tak slabý růst produktivity a srazí vyhlídky na udržení životní úrovně.“
Světový obchod v procentech globálního HDP (1990-2014)
Za oslabením obchodní aktivity stojí podle OECD jak strukturální, tak cyklické faktory. Do první skupiny zahrnují analytici zejména zpomalení procesu liberalizace (a v některých případech až rozmach protekcionismu), oslabení poptávky v Evropě a ekonomickou deceleraci donedávna rekordně rostoucí Číny. Mezi cyklické faktory pak studie zařazuje hluboké recese v některých zemích s významnými komoditními zdroji a všeobecné oslabení investiční aktivity.
Zatímco s cyklickými faktory se z principu bojovat příliš nedá, se strukturálními je tomu naopak. Je třeba zastavit protekcionistická opatření a naopak postupovat dále v obchodní spolupráci a uzavírat nové dohody o volném obchodu, vyplývá ze zprávy, jež nabádá rovněž k co nejrychlejší ratifikaci a implementaci dohody o transpacifickém partnerství (TPP).
Autoři studie si nicméně uvědomují, že v současném společenskopolitickém prostředí nebude odbourání strukturálních obchodních bloků jednoduché. V mnoha vyspělých státech se totiž objevují obavy ohledně skutečných dopadů podobných obchodních smluv. Tento strach z přílišné globalizace je patrný například i ve Spojených státech. Jak Hillary Clintonová, tak Donald Trump s uzavřením TPP nesouhlasí.
„Výsledky voleb a průzkumů v několika zemích OECD ukazují na postupný přesun od klasické levico-pravicové dichotomie směrem k dělení na pro- a protiglobalizační proudy. Elektorát se pak mezi oběma skupinami přelévá v závislosti na opravdových či domnělých výnosech a nákladech liberalizovaného pohybu zboží, služeb, kapitálu a lidí,“ uvádí OECD ve své publikaci.
Dále čtěte:
Volný trh v ohrožení. Nahradí ho regionální integrační celky?
Podniky chtějí, aby jednání o TTIP pokračovala
Nacionalismus, Izrael a migrační krize. Obama v OSN nabízel recepty na světové problémy
Francie z dohody TTIP couvá. Jednání hodlá zastavit
