Ať vypnou i tu poslední, bude čisto a klid a mladí se začnou vracet.“ Druhý usrkl a namítl: „Ostrava byla, je a bude průmyslové město. Tohohle dědictví se nikdy nezbavíme, máme to v krvi.“
Během chvíle náhodnému posluchači rychle došlo, co že to dvojice mužů u piva řeší. Diskutovali o tom, co všechno může způsobit dubnové sfouknutí jedné ze dvou funkčních vysokých pecí v hutích Liberty Ostrava. I když se to tak z Prahy nemusí zdát, z hlediska regionu jde o dost citlivou záležitost. Po ukončení těžby černého uhlí v ostravském revíru přichází další hmatatelný důkaz toho, jak blízko je konec těžkého průmyslu, který dával práci tisícovkám lidí, a že se celý kraj musí urychleně připravit na chvíle, až tradiční vysoké pece zhasnou definitivně.
To sice uleví moravskoslezskému životnímu prostředí a přírodě, ale zároveň se musejí objevit nová odvětví, jež dají práci lidem všeho věku a která zastaví proměnu Ostravska ve zkostnatělý skanzen přežitého hospodářství.
Hutě ve ztrátě
Navenek zatím všechno vypadá normálně. Silnice a křižovatky poblíž huti se po druhé odpoledne, kdy v Liberty Ostrava končí ranní směna, ucpávají odjíždějícími auty stejně jako dřív. V blízkosti továrny je stále cítit sirný zápach doprovázející výrobu koksu a z komínů dál stoupají do vzduchu nečistoty. Srdce tohohle molochu už ovšem nebije zdaleka tak jistě. Oficiálním důvodem odstávky vysoké pece jsou prý proměny globálního trhu přicházející kvůli světové pandemii čínské chřipky. „Opatření, které bude trvat do konce srpna, umožní omezit výrobu surového železa o 20 procent a snížit skladové zásoby oceli, čímž ostravské huti pomůže se lépe přizpůsobit výraznému ochlazování ocelářského trhu v Evropě,“ oznámilo vedení Liberty Ostrava.
Ve zhasnutí pece číslo 2, která funguje nepřetržitě od roku 1952, však řada lidí vidí velmi symbolický zásah do existence celého podniku. A podle některých i důkaz toho, že po loňském příchodu nových vlastníků ze skupiny GFG Alliance a její Liberty Steel Group se závod ocitl v kritické situaci.
I když ještě oficiálně nejsou k dispozici předběžné hospodářské výsledky za loňský rok, podle zpráv prosakujících z vedení společnosti bude účet hodně špatný. Huť zdaleka nedosáhla takového výsledku jako v roce 2018, kdy si připsala čistý zisk 4,1 miliardy korun. Loňský výnos se velmi pravděpodobně propadl a bude nejhorší od roku 2009, kdy hospodaření skončilo v minusu. „Potýkáme se s jedním z nejtěžších období pro ocelářství v Evropě,“ prohlásil už dřív Pascal Genest, generální ředitel Liberty Ostrava.
Odboráři a zaměstnanci, s nimiž týdeník Euro hovořil, shodně prohlašují, že loňský rok byl skutečně špatný. Vinu prý nenese management ostravské továrny, ale situace na globálních trzích. Nebylo prý výjimkou, že se ocel vyráběla se ztrátou.
Část zaměstnanců zůstávala dlouhodobě doma se sníženými platy. „O to víc zarážející je, že se jedna ze dvou pecí odstaví právě nyní,“ nechápavě kroutí hlavou jeden z techniků. „V loňských měsících jsme expedovali méně železa než letos na jaře, ale o sfouknutí pece nikdo neuvažoval. Zato teď, kdy bychom opět mohli dobýt ztracené pozice ve světě, zhasneme,“usrkává z hrnku v jedné z ostravských kaváren.
Za pravdu mu dává vývoj na trhu - zatímco loni kolaboval pod přílivem levné suroviny z Číny a Turecka a západní výrobci nevěděli, jak s atakem bojovat, nyní je situace opačná. Oceli je nedostatek, zlevnily suroviny pro její výrobu.
Teplá odstávka
I proto jsou odboráři v poslední době ve střehu. Minulý týden dokonce začala na jednotlivých pracovištích probíhat anketa, jestli by zaměstnanci vstoupili do stávkové pohotovosti. Podle některých si tak stávkový výbor ověřuje, zda má mezi šesti tisíci pracovníky huti a dceřiných firem dostatečnou podporu.
Že ovšem vedení podniku bere hrozby odborářů vážně, může potvrzovat schůzka z 11. května. Tehdy management slíbil, že místo původně zvažované „studené odstávky“, po níž by byl restart zhasnuté vysoké pece mnohem problematičtější a zabral by až 45 dnů, dojde k „mírnějšímu“ sfouknutí. „Je to teplá odstávka,“potvrzuje Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava. To znamená, že nedojde k vypnutí ohřívačů větrů a opětovné nastartování bude mnohem rychlejší.
Naplánované opravy pece, které podle dřívějších informací budou stát až 45 milionů korun, by i tak měly proběhnout.
„Z horších variant je to ta lepší,“ reaguje Alena Sobolová, předsedkyně odborové Základní organizace ostravská huť a členka dozorčí rady. „Teď hlídáme, aby ta pec najela co nejdřív. Při opravách sice může dojít ke zpoždění, ale když uvidíme, že už jsou hotové, nebude na co čekat a musí se uvést do plného provozu,“ upozorňuje.
I tak se ale Liberty Ostrava dostala na poměrně vachrlatou plochu. Tím, že poslední funkční pec teď pojede na úplné maximum, při její poruše hrozí totální a několikadenní výpadek výroby.
A jedna historická připomínka. Před jedenácti lety, na jaře 2009, v době celosvětové ekonomické recese, tehdejší vedení hutí nechalo sfouknout jednu z pecí.
Říkalo se, že jde o přechodné opatření, nicméně výroba se v ní už nikdy nerozjela.
Čistá výroba
S mírnou nadsázkou se dá říct, že fabrika si v těchto dnech a týdnech ověřuje, jak bude fungovat za několik let, až se tu v roce 2022 rozjede dvojice hybridních pecí, které budou novou ocel vyrábět recyklací ze starého šrotu. Jejich stavbu a dopady fungování už začalo posuzovat ministerstvo životního prostředí.
Zpočátku by měly oba hybridy jet na 40 procent výkonu a doplňovat je bude dvojice vysokých pecí. Do roku 2027 by pak měla do hutí přinést elektrickou energii nová síť velmi vysokého napětí, čímž budou moct hybridní pece fungovat na sto procent a krýt by je měla už pouze jediná vysoká pec.
Tato proměna huti, při níž se zastaví několik tradičních provozů, vyjde prý až na 19 miliard korun. „Jsme připraveni Liberty Ostrava transformovat tak, abychom z ní vytvořili předního výrobce oceli s čistou výrobou a kvalitními produkty,“ oznámil Pascal Genest.
Zhasnutí - i když prý dočasné - pece a další potíže firmy v souvislosti s pandemií koronaviru nicméně celému regionu připomněly, že spoléhat se na tradiční průmysl nejde a veškeré záchranné a rozvojové plány musejí stát na jiných základech. Potíž vězí i v tom, že průměrný věk všech šesti tisíc zaměstnanců Liberty Ostrava činí zhruba 45 roků, a s očekávaným vývojem, kdy lidí v provozech bude spíše ubývat, se v příštích letech řada z nich objeví mezi žadateli o práci.
Přitom nedávno schválená Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019 až 2027 má jasné motto: „Hospodářská transformace bude úspěšně dokončena, kraj už nebude spojován s uhlím. Lidé všech generací a různých odborností budou podnikavější, více firem bude součástí globálního businessu, některé se stanou lídry ve svém oboru.“ Cesta bude dlouhá.
Zásadní problém představuje poměrně zřetelný exodus mladých lidí - včetně vysokoškoláků - do jiných regionů. A právě bez téhle generace se Moravskoslezský kraj nikam nepohne. Jenže region, který se stále spoléhá na neekologickou a neatraktivní průmyslovou výrobu, kde se absolventi univerzit těžko uplatní, pro ně nemůže být lákavý. Přitom právě rozvoj podnikání mladých má být hlavním pilířem budoucího fungování celého kraje.
Takže někdo musí konečně vyřešit nesmrtelnou hádanku a jasně ukázat, jak rychle vybudovat natolik zásadní odvětví, aby utáhlo celý kraj. Zatím je zřejmé - a s napětím sledovaná odstávka vysoké pece to potvrzuje -, že region ono náhradní řešení nemá a stále se upíná k těžkému průmyslu. Vybudovat novou infrastrukturu přitom trvá mnoho let, kvůli pandemii se navíc bude výrazně škrtat ve veřejných rozpočtech. Jasno by měli regionální lídři mít do roku 2022, kdy chce Liberty Ostrava zahájit výrobu železa z recyklovaného šrotu.
Ona očekávaná proměna regionu je zase o něco blíž a zatím to vypadá, že náraz to bude poměrně tvrdý.
Hospodářské výsledky
ostravských hutí (čistý zisk v miliardách Kč)
ZDROJ: LIBERTYOSTRAVA.CZ
Vysoké pece v ostravské huti Nová huť na okraji ostravy se začala budovat už ve 40. letech, čtyři vysoké pece má od roku 1961. vysoká pec číslo 1: dlouhodobě nepoužitelná vysoká pec číslo 2: sfouknutá v dubnu 2020, prý jen dočasně vysoká pec číslo 3: funkční vysoká pec číslo 4: zastavena v roce 2009 během ekonomické recese
Nemůžete držet lidi, když jim nic nenabízíte Moravskoslezský region zažívá ve zrychleném módu to, čím si Západ procházel od 70. let, říká Nicole Horáková Hirschlerová, socioložka z Ostravské univerzity
* Kde vidíte hlavní problém moravskoslezské společnosti?
Nevztahovala bych to na celou společnost, každý její segment má vlastní potíže. Nicméně celkový problém industriální části regionu je, že má pořád špatnou pověst a image - říká se, že je to tady špinavé, průmyslové a tak dále. Což už většinou není pravda, ale přitáhnout sem lidi zvenku je těžké, stále se bojí. To se týká též investorů a firem.
* Pořád je v regionu silná vazba obyvatelstva na těžký průmysl?
V roce 1989 tři největší regionální zaměstnavatelé - OKD, Vítkovice a Nová huť - měli víc než 170 tisíc zaměstnanců. To byla obrovská čísla, každá rodina měla někoho, kdo pracoval v těchto podnicích. Před 17 lety už tyto podniky měly jen 34 tisíc zaměstnanců, dneska je tento počet ještě výrazně nižší.
* Nicméně aktuální potíže průmyslu ukazují, že je stále důležitou součástí regionu.
Všichni s tím mají zkušenost - ztráta zaměstnání, sociální pokles, možná i pokles sebevědomí. Zaměstnanci v těžkém průmyslu neměli před rokem 1989 jen velké platy, ale i sociální prestiž. Najednou to všechno mizí. Těžký průmysl je na obtíž, na volném trhu už nejsou ta odvětví příliš konkurenceschopná. Deindustrializační procesy, které přišly po roce 1989, na Západě začaly už v 70. letech. Tam trvaly dvacet let, tady je to velmi naráz. Lidé na Ostravsku během krátké doby zažili pocit nejistoty a najednou neměli nic. To je velký problém pro sociální věci i politiku.
* Zvládá to regionální politika?
Politika je běh na dlouhou trať a jedno volební období nedává prostor k budování nových příležitostí. Moravskoslezský kraj si zvolil automotive, ovšem z dlouhodobého hlediska to není úplně optimální. Jedna monostruktura nahradila jinou monostrukturu. Chápu, že krátkodobě to
bylo nejjednodušší řešení. Koronakrize nicméně ukázala, jak citlivé je a jak se dokáže rozpadnout jako domeček z karet.
* Jak by tedy měla vypadat postindustriální éra Ostravska?
Když se mluví o postindustriální společnosti, myslí se tím služby či IT. V Ostravě už jsou takové firmy, které nabízejí globální podporu v rámci IT, a podle mě region zkusí vsadit na takové odvětví. Tím ale začíná problém. Vzdělanost je pořád poměrně nízká, což je špatné, když chcete nabízet vysoce specializované služby. Je tu sice několik vysokých škol, ale pro vývoj regionu je třeba více vzdělání a jazykové vybavenosti.
* Mladí ale z Ostravska mizejí…
Oblast má dlouhodobě negativní migrační saldo, třeba v roce 2017 se osm tisíc lidí odstěhovalo a jen 5500 přišlo. Je to dlouhodobý trend a pro kraj to znamená exodus mladých a vzdělaných. Možnosti v Praze či dalších západněji položených městech jsou větší, lidé tam mají i lepší uplatnění. Nemůžete tady držet lidi, když jim nic nenabízíte. Stále důležitější je „work-life balance“, lidem musíte nabídnout možnosti, co dělat ve volném čase.
* A děje se to?
Určité kroky tady jsou - areál Dolní oblast Vítkovice, galerie či cyklostezky. Jenže stejně jako ze dne na den nevybudujete trvalá pracovní místa, i restrukturalizační práce trvá velmi dlouho. Ale politika nemá tolik času - politici musejí něco vybudovat během volebního období. Velkým plusem do budoucna může být v porovnání s Prahou levné bydlení. A uvidíme, co všechno změní koronakrize, protože na home office se dá pracovat i z vesnice. ' Historický vývoj Nové huti • tehdejší Vítkovické železárny zahajují výstavbu nového závodu v Kunčicích • vzniká Nová huť Klementa Gottwalda (NHKG) • končí první etapa rozvoje NHKG, během níž vznikly například dvě vysoké pece, čtyři siemens-martinské a pět hlubinných pecí • končí druhá etapa, během níž přibyly další dvě vysoké pece či válcovací trať • modernizace technologií • vzniká Nová huť, státní podnik, končí se s odléváním oceli do ingotů a nastupuje proces jejího plynulého odlévání • privatizace podniku, stát se zbavil svého 52procentního podílu za 175 milionů korun, koupil jej Lakshmi Mittal a továrna mění název na Ispat Nová huť • mění se název na Mittal Steel ostrava • díky propojení skupin Arcelor a Mittal zní nový název huti ArcelorMittal ostrava • počet zaměstnanců poprvé klesá pod deset tisíc • novým majitelem ostravské huti se stává Sandžív Gupta a začleňuje ji do skupiny Liberty Steel Group, podnik se nově jmenuje Liberty Ostrava ZDROJ: LIBERTYOSTRAVA. CZ
ČLÁNKY DO MAILU