Stádník by měl odejít, opakuje šéf telekomunikační firmy eTel
Předminulý týden předsedovi Českého telekomunikačního úřadu Davidu Stádníkovi doporučil, že by pro něj místo donkichotského souboje s větrnými mlýny bylo čistším a systémovým řešením, kdyby odstoupil a navrhl vládě zrušení svého úřadu. Oním rádcem byl Ivan Pilný (57), generální ředitel české pobočky telekomunikační společnosti eTel. Dříve byl předsedou představenstva Českého Telecomu a ještě předtím šéfem české a slovenské pobočky Microsoftu. Týdeník EURO jej požádal o rozhovor.
EURO: Vaše výzva panu Stádníkovi byla míněna zcela vážně, nebo šlo spíše o ironickou glosu?
PILNÝ: Já si skutečně myslím, že role regulačního úřadu je tak slabá, že kdyby vůbec neexistoval, tak to možná ani nikdo nepozná. Nejde o osobní útok na pana Stádníka, ale podle mého názoru by skutečně bylo férovější přestat si hrát na to, že je tady nějaký liberalizovaný trh. Zrušením úřadu by se ušetřily peníze daňových poplatníků a fakticky by to nemělo žádný dopad na podnikatelské prostředí v oblasti komunikací.
Byla tu totiž legalizována naprostá nerovnováha. Těžiště je evidentně vychýleno ve prospěch Českého Telecomu a ten se chová jako každý monopol: dovoluje si přesně to, co mu je umožněno. Telekomunikační úřad není schopen účinně zasáhnout.
EURO: Kdybyste byl na místě pana Stádníka, tak byste odstoupil? Za některé problémy přece objektivně nemůže, jsou důsledkem chyb a nedodělků v telekomunikačním zákoně.
PILNÝ: V tomto případě se nabízí filozofická otázka, jaký smysl má funkce šéfa úřadu? Pokud má mít nějaký význam, musí být předseda velmi důrazný, aby jej bylo na veřejnosti vidět a slyšet. To pan Stádník nedělá. Je spíše typem člověka, který pasivně čeká na to, co odkud přijde. Samozřejmě že je limitován personálním obsazením úřadu souvisejícím s tím, kolik může zaplatit státnímu úředníkovi. Pan Stádník však má jen dvě možnosti: Buď bude podstatně výraznější, zasadí se o nápravu, bude riskovat a půjde s kůží na trh, nebo to dělat nebude, bude pasivní a bude opožděně reagovat, ale potom se nehneme z místa.
EURO: Myslíte, že jiný člověk na jeho místě by mohl vykonat pro rozvoj tržního prostředí více?
PILNÝ: Znám lidi, kteří by byli určitě výraznější, pevnější, kteří by byli možná profesionálnější v tlaku, který je nutné vyvinout. Na druhou stranu motivujte je, aby přijali tak nevděčnou funkci. Víte rovněž, že šéfovské posty v těchto úřadech stejně jako manažerské funkce v neprivatizovaných podnicích jsou velmi zřídka obsazovány podle měřítek profesionality. Většinou podléhají politickým obchodům.
EURO: Vámi řízený eTel podobně jako někteří další operátoři nyní vyhrožuje, že vůči českému státu vyvolá arbitrážní řízení na ochranu investic. Má už příprava na arbitráž konkrétní podobu?
PILNÝ: Jak jsem měl možnost mluvit s řediteli ostatních alternativních operátorů, jsou připraveni arbitráž zahájit. Začínáme dávat dohromady podklady. Byl odeslán dopis na Evropskou unii, který sumarizuje asi na dvou nebo třech stránkách to, co se tu děje, jakým způsobem je trh regulován, jakým způsobem se zpožďují termíny. Máme připravenou argumentaci, proč jsou investice ohroženy, a zároveň pracujeme na seznamu konkrétních kroků, které by podle našeho názoru měly být v krátkém časovém horizontu vládním kabinetem podniknuty. Stále ještě nepřestávám věřit, že s vládou - tedy s těmi ministry, kteří to mají v popisu práce - bude dohoda možná.
EURO: Myslíte, že máte v arbitráži šanci na úspěch?
PILNÝ: Kdyby šance neexistovala, tak do toho přece nepůjdeme.
EURO: Jak vysokou škodu před arbitry vyčíslíte?
PILNÝ: Škodu vyčíslíme poměrně snadno, protože s Českým Telecomem vedeme celou řadu sporů - zatím na úrovni soudů - o to, co máme a nemáme platit.
Jsme nuceni s Telecomem uzavírat dohody za nevýhodných podmínek. Uvedu příklad: My nemáme přístup k „zeleným linkám“, takže musíme s dominantním operátorem podepsat dohodu o propojovací smlouvě. Když ji nepodepíšeme, službu od něj prostě nedostaneme. Když podepíšeme, tak za podmínek pro nás nepřijatelných, protože Telecom si ke službám účtuje další poplatky, na něž podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu nemá nárok. Buď tedy parafujeme nevýhodnou smlouvu, kterou pak následně přestaneme plnit, nebudeme řádně platit a oznámíme rozpor na ČTÚ, nebo ji odmítneme parafovat, ovšem naši zákazníci službu mít nebudou. To se pořád dokola opakuje.
Mezitím plyne neuvěřitelná spousta času, naše tržní příležitost se zmenšuje a náš byznys na to doplácí. To jsou škody, které se dají vyčíslit. V současné době jsou to částky jdoucí jenom u naší společnosti do desítek milionů. Mohl bych ale hovořit o celé řadě dalších věcí.
EURO: Zdá se, že nefunkční telekomunikační trh není u nás silným politickým tématem. PILNÝ: Když neotevřeme trh pro konkurenci a nepokročíme v liberalizaci, tak konkurenceschopnost celého státu půjde dolů. Podívejte se, jak vypadají země, jež jsou „prodrátované skrz naskrz“, kam se dostalo Finsko a další. Ono se to sice i v Česku někam za posledních osm let posunulo - v oblasti komunikací a informačních technologií jsme dosáhli standardního místa - ale to je málo. Podívejte se na rychle rostoucí Irsko. Naši politici to však jako problém nevnímají, věnují tomu okrajovou pozornost, pokud se zrovna nechtějí krátkodobě zviditelnit.
EURO: Říká se, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Viděl jste tu situaci stejným způsobem také loni, když jste ještě byl ve vedení Českého Telecomu?
PILNÝ: Mohu k tomu říci tolik, že jsem možná jediný člověk, který se pohyboval na obou stranách pomyslné barikády. Proto si myslím, že mohu mít poměrně objektivní pohled na věc…
EURO: …Generální ředitel Telecomu Přemysl Klíma jej ale může mít také. On přece dříve působil v pražské telekomunikační společnosti Dattel, dnes patřící GTS. PILNÝ: Máte pravdu, on tím prošel v opačném gardu. Pokud se týká Českého Telecomu, znovu ale říkám: vím, jaké má problémy, vím, že je před privatizací, a do jisté míry chápu jeho chování. Dovoluje si přesně to, co je mu zákonem umožněno. Možná by ale nemusel jednat tak agresivně, nevyužívat zákona do krajnosti. Já jsem se i v Telecomu snažil dívat na ostatní hráče jako na partnery, třeba na ISP (poskytovatelé připojení k internetu – pozn. red.), k nimž se firma mnohdy chovala velmi necitlivě. Této politiky vstřícnosti se snažím držet také ve své nynější funkci.
EURO: Když jsme u těch křesel, vy jste byl v Microsoftu a Českém Telecomu na velmi prestižních postech. Aniž bychom snižovali význam vašeho nynějšího působiště, přechod do společnosti eTel vypadá spíše jako kariérní sestup. PILNÝ: Nerozlišuji, jestli jdu nahoru, nebo dolů. Možná proto, že si to můžu dovolit. Už jsem „nahoře“ byl. Spíše rád dělám zajímavé věci. Když jsem se rozhodoval jít „dolů“, tak to bylo z toho důvodu, že jsem chtěl dělat práci, kde by výsledky byly konkrétně vidět, byly hmatatelné. Vrátil jsem se k exekutivě, protože mě znovu začala zajímat.
EURO: Vaše firma ve svých tiskových materiálech prohlašuje, že se chce stát číslem dvě na českém telekomunikačním trhu. Takové cíle má ale i Aliatel, GTS a Contactel. Na jakém místě nyní jste?
PILNÝ: Upřímně řečeno, nevím. Když porovnáte všechny tržní podíly alternativních operátorů vůči Českému Telecomu, tak je to tak malé číslo, že dohadovat se, kdo je druhý, či čtvrtý, mi připadá směšné.
EURO: Kolik si tedy noví operátoři z toho celkového koláče uloupli?
PILNÝ: Přesné číslo neznám, ale divil bych se, kdyby to v hlasových službách bylo více než dvě procenta.
EURO: Bylo to ve srovnatelných zemích za srovnatelné období jiné?
PILNÝ: V Rakousku přišel Telekom Austria za první rok liberalizace o třetinu trhu. Myslím si, že alternativní operátoři, pokud mají přežít, mají jenom dvě možnosti: buď dojde ke konsolidaci a spojí se do nějaké silnější entity, nebo vstoupí do takového byznysu, kde je přidaná hodnota mnohem vyšší a prvotním diferenciátorem není cena, ale kvalita. V současné době poskytují operátoři hlavně infrastrukturu, což je komodita s velmi nízkými maržemi. Proto chci, aby eTel primárně investoval do kvality a do rozšíření portfolia produktů. Žádná česká telekomunikační společnost včetně Českého Telecomu v tomto okamžiku není schopna střednímu podnikatelskému segmentu nabídnout uspokojivé služby.
EURO: Kdybyste měl možnost si vyzkoušet nějakou manažerskou práci v zahraničí, lákala by vás taková nabídka?
PILNÝ: Pokud je nabídka z byznysu, je to všude podobné. Díky působení v Microsoftu jsem se hodně seznámil s tím, jak vypadá situace v ekonomicky rozvinutějších státech - v USA, v zemích EU. Pravidla jsou vlastně všude stejná a lidé jsou v zásadě také podobní. Jednodušší to tam však je v tom, že podnikatelské prostředí je výrazně etičtější a rovněž je více podporuje transparentní legislativa. To je příjemné, protože se můžete starat opravdu jen o byznys. Nemusíte pořád přemýšlet, jestli vám někdo zaplatil nebo koho budete muset hnát před soud. To, co se děje v této zemi, je naprosto otřesné. I základy etiky v byznysu, které by tu měly být a které se já osobně snažím respektovat, prostě mizí. Protože se nevyplácí. Výhodnější je krást a podvádět. Tím, že zůstávám, však naznačuji, že jsem stále ještě optimistou.
