SENÁTORSKÁ INICIATIVA: Nepřehledná džungle právních předpisů se rozrůstá. Mnoho důležitých změn navíc poslanci ukryjí pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý čtenář Sbírky zákonů prakticky nemá šanci je objevit. Senátorka Soňa Paukrtová chce takové praktiky ukončit.
SENÁTORSKÁ INICIATIVA: Nepřehledná džungle právních předpisů se rozrůstá. Mnoho důležitých změn navíc poslanci ukryjí pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý čtenář Sbírky zákonů prakticky nemá šanci je objevit. Senátorka Soňa Paukrtová chce takové praktiky ukončit.
Tuzemské právní předpisy jsou měněny tak často a chaoticky, že se v nich už často nevyznají ani odborníci. Počet novelizací po roce 2000 několikanásobně vzrostl. „Poslanecká sněmovna se v minulém období chovala tak, jako kdybychom žili v situaci válečného stavu, kdy je třeba všechno řešit teď hned okamžitě zákonem,“ říká senátorka Soňa Paukrtová (bezpartijní), předsedkyně Klubu otevřené demokracie. „Vláda a poslanci mají falešnou představu, že je potřeba regulovat úplně všechny oblasti života, chrlí další a další zákony a následně jejich změny. Nechť tedy regulují i toto chrlení,“ vyzývá v iniciativě, kterou představila v uplynulém týdnu.
OBLÍBENÉ PŘÍLEPKY Mnoho z důležitých změn zákonů je často ukryto pod názvem úplně jiného zákona. Takovým paskvilům se říká přílepky nebo také jezdci. Problém je v tom, že i kdyby se podnikatel každý den díval na nadpisy nových zákonů, ani v nejmenším nemůže tušit, že třeba v loňském zákoně o finančních konglomerátech se ukrývala poměrně zásadní novela zákona o DPH. Ještě typičtějším příkladem je zcela nesouvisející zákaz kouření na všech pracovištích, který poslanec KDU-ČSL Josef Janeček navrhl přidat do insolvenčního zákona.
Poslanci tyto nelogické slepence tvoří z nejrůznějších důvodů, nejčastěji kvůli údajné časové tísni. Mnohdy také spoléhají, že jejich kolegové takový přílepek v množství pozměňovacích návrhů přehlédnou nebo kvůli „drobnosti“ nebudou chtít blokovat přijetí zákona jako celku. „Pokud je například ve druhém čtení přilepen nějaký pozměňující návrh k nesouvisejícímu zákonu, úspěšně lze obejít celý dlouhý legislativní proces. Neprochází již připomínkovým řízením, ani se k němu nevyjadřuje vláda,“ vysvětluje stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
KONEC POSLANECKÉ TVOŘIVOSTI? Výše zmíněné poslanecké tvořivosti chce senátorka Paukrtová zabránit. Její klub navrhne změny Ústavy a jednacího řádu parlamentu, podle kterých by změnu už projednávaného návrhu mohla navrhovat skupina nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů - nestačil by už tedy jediný člověk jako dosud. Součástí navrhovaných změn je také přechodný legislativní „stop stav“ na dobu pěti let. „Cílem je vyčistit právní řád a pospojovat předpisy, které k sobě logicky patří,“ vysvětluje Oldřich Kužílek, který se na vzniku iniciativy podílel. Stop stav by přinesl povinnost navrhovatelů zákonů (a jejich novel) nezvyšovat dosavadní celkový počet právních předpisů. Podmínkou pro přijetí nového zákona by tak bylo zrušení jiného, zejména stane-li se nadbytečným. Autory návrhů by taková povinnost donutila připravovat změny koncepčně a s rozmyslem. Zjednodušeně řečeno: Právní úprava určité oblasti podnikání by pak nebyla „roztroušena“ na pěti různých místech, ale byla by pospojována do jednoho přehledného a logicky strukturovaného předpisu. ČASOVANÁ BOMBA
„Nyní se do právního řádu mohou pod tlakem nějaké lobbistické skupiny dostat změny, které mohou mít nedozírné následky,“ připomíná Paukrtová. Nenápadně ukrytých změn si často nevšimnou ani ostatní poslanci, natož odborníci z oboru. Teprve po přijetí zákona pak zákonodárci zjistí, že si nová norma odporuje s jinou, nebo že obsahuje něco, co téměř nikdo netušil - příkladem bylo třeba takzvané vytěsňování minoritních akcionářů, ukryté v nesouvisejícím předpisu. „Škody a komplikace jsou znatelné už nyní. Mohou ale přijít daleko závažnější následky - například až se kvůli tomuto nepřehlednému přijímání novel dostane do právního řádu něco, co může výrazně poškodit Českou republiku,“ obává se senátorka. Stejně jako Profitem oslovení právníci (viz například č. 8/2006) i ona připomíná, že nepřehlednost zákonů vede k jejich neznalosti. Po slovenském vzoru chce Paukrtová také rozšířit možnost připomínkování připravovaných zákonů. Pokud alespoň 500 občanů vznese takzvanou hromadnou připomínku k určité předloze, musí ji navrhovatelé respektovat na stejné úrovni, jako názor jakéhokoliv z dalších připomínkových míst. Senátorka rovněž navrhuje, aby k přijetí zákonů, které by vetoval prezident, byl třeba také souhlas Senátu. Nyní má poslední slovo jen sněmovna. ŠANCE PŘIJDE NA PODZIM
**Příslušné návrhy nyní posuzuje sněmovní komise pro Ústavu a parlamentní procedury. „Během září je chci předložit Senátu,“ říká Paukrtová. Do sněmovny by se návrhy mohly dostat na podzim. „Přinášejí s sebou změnu Ústavy a určité omezení pravomocí sněmovny. Prosazení této iniciativy tedy bude složité,“ uvědomuje si. Určitou naději však vidí v už naplánovaném podzimním jednání kolem omezení poslanecké imunity, kvůli němuž se stejně musí zasahovat do Ústavy.
Snaha senátorky Paukrtové má zatím podporu pouze jejího Klubu otevřené demokracie. Podobný návrh na legislativní stop stav však před volbami prosazovala i ODS. „Mezi lety 2002 až 2005 vzniklo 2354 nových předpisů. Výsledkem je zmatek, chaos a nepřehlednost,“ řekl nedávno její předseda Mirek Topolánek.
Vstřícní by mohli být i lidovci. „Neustávající novelizace mnohokráte novelizovaných zákonů a technika jejich připojování k obsahově nesouvisejícím návrhům zákonů až znemožňují vědomí o tom, co jako právo platí,“ řekl na jaře předseda ústavní komise Senátu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). Pro nejspíš budou i levicoví senátoři.
Naopak postoj poslanců zůstává otazníkem. Jsou to totiž právě oni, kdo stále chrlí novely novel, během jedné schůze dokonce i několik změn stejného zákona. A jak už jsme v Profitu upozorňovali, legislativní džungle se rozrůstá i kvůli poslancům ODS a KDU-ČSL. Také oni si vždy našli důvod, proč určitou situaci „nešlo řešit“ jinak než narychlo přijatým přílepkem k nesouvisejícímu zákonu.
