Mercedes a další automobilky spřádají plány na svůj odchod
Vlahá neděle 30. května v malebném západoněmeckém kraji Eifel – dokonalé prostředí k vychutnání pachu horkých pneumatik a uši rvoucího jekotu desetiválcových motorů. A opravdu, 106 tisíc diváků zaplnilo Nürburgring, aby sledovalo jezdce Ferrari Michaela Schumachera, jak pokoří své protivníky v evropské Grand Prix. Proč tedy byl Walter Kafitz, ředitel okruhu, nespokojen? „Nemáme vyprodáno,“ vysvětloval smutně. Na okruh se vejde 150 tisíc diváků, 44 tisíc lístků zbylo.
Jak se to mohlo stát? Formule l patří v Evropě k nejsledovanějším televizním sportovním přenosům a její popularita v Asii a Severní Americe rychle roste. Patří k několika málo způsobům, jimiž sponzoři z nadnárodních korporací mohou působit na nadšené diváky po celém světě. Kafitz připisuje vinu za prázdná sedadla zpomalení evropské ekonomiky a nudné dominanci týmu Ferrari. Jiní z branže ale vidí jako původce problému něco jiného: Bernieho Ecclestona. Třiasedmdesátiletého patriarchu formule 1 a bývalého obchodníka s ojetými vozy, který vlastní komerční práva k této sérii závodů. Britské Sunday Times odhadují, že spolu se svou ženou Slavicou disponují majetkem v hodnotě 4,2 miliardy dolarů.
Mercedes, Gruppo Ferrari Maserati, Ford a další velká jména, která financují týmy formule 1, si stěžují, že Ecclestone uzurpuje příliš velkou část tržeb a moci. Tato nespokojenost podněcuje usilovné snahy vytlačit Ecclestona z okruhů. GPWC (Grand Prix World Championship) Holdings, nadstavbová nizozemská organizace podporovaná automobilkami, které předsedá šéf Mercedes-Benz Jürgen Hubbert, začala sestavovat podnikatelský plán na novou sérii závodů, jehož cílem je nastoupit místo formule 1 od roku 2008, kdy vyprší současné smluvní závazky. Rebelové již dokonce vybírají sportovně marketingové agentury, které by pomohly změnu prosadit.
Ecclestone má od chvíle, kdy se na počátku osmdesátých let začal přebírat kontrolu nad televizními a reklamními právy, z největší části zásluhu za vybudování formule 1. Podle jednoho odhadu vydělává formule 1 na vysílacích právech, reklamě a tržbách z okruhů jednu miliardu dolarů. Ale jen asi pětina z toho jde týmům, které rovněž získávají peníze od sponzorů, jako je britský Vodafone Group či mnichovský konglomerát Siemens.
Kritici tvrdí, že Ecclestonova neochota upravit smlouvy, které mu zaručují pevnou, automaticky se každoročně zvyšující sumu bez ohledu na prodej vstupenek, nutí majitele okruhů zvyšovat ceny lístků, což se podepisuje na návštěvnosti. A co je důležitější, televizní sledovanost v tradičních oblastech, zvlášť v Německu, již delší dobu klesá (v jiných zemích se naopak mírně zvyšuje). “Když teď formule l není tak populární, mělo by dojít k nějakým protiopatřením – více investic, více podpory,“ tvrdí zasvěcenec pracující u jedné z automobilek a dodává, „Ecclestone nic z toho nedělá.“
Automobilky už v minulosti hrozily odchodem z formule 1. Myslí to tentokrát vážněji? „V žádných jiných sportovních sériích nejsou účastníci nuceni vystačit s tak malým podílem jako v F1,“ prohlásil prostřednictvím mluvčího GPWC Luca di Montezemolo, prezident a generální ředitel Ferrari a předseda italské společnosti Fiat. Ecclestone mluví o šancích případné konkurenční série s despektem. „Lidé, s nimiž jednají, nemají o formuli l nejmenší představu,“ poznamenal při telefonickém rozhovoru z Londýna. „Je to podobné, jako kdybych já zakládal konkurenční automobilku.“
Vybudování konkurenční série bude opravdu velmi těžkým úkolem. Jan Wendt, viceprezident pro motosporty hamburské konzultační a sportovně marketingové společnosti Sportfive, která už se formulí 1 nezabývá, odhaduje, že automobilky sdružené v GPWC (kam patří rovněž BMW a Renault), by zřejmě musely vynakládat přes sto milionů dolarů ročně nejméně po dobu pěti let. GPWC se domnívá, že úvodní náklady by více než vyvážily zvýšené podíly na tržbách. Jednalo by se však o investice navíc k současným výdajům – a třeba tým Ferrari platí tři sta milionů dolarů ročně. „Vyžaduje to obrovské předběžné investice a riziko je příliš vysoké, budou-li existovat dvě konkurenční série,“ dodává Wendt.
Zničení značky.
Ecclestone se určitě pokusí podobné snahy překazit využitím konkurenčních zájmů ve formuli 1. Společnosti Toyota Motor a Honda Motor zůstávají dosud neutrální. Jakákoli nová série bude bez jejich podpory slabší. Ve hře jsou ještě tři banky, vlastnící 75procentní podíl ve Slavica Ecclestone Corporation (SLEC), holdingové společnosti spravující většinu aktivit formule 1. Lehman Brothers, J. P. Morgan a mnichovská Bayerische Landesbank tyto podíly získaly po krachu mnichovské mediální společnosti Kirch Group. To poslední, co by chtěly, je zničit značku F1.
Zároveň je ale jasné, že formule 1 potřebuje změnu. Obrovské náklady v této soutěži přispěly k předloňskému bankrotu týmu Prost. Jezdec Ferrari Michael Schumacher letos vyhrál již osm závodů z devíti, což slouží ke cti jeho řidičskému umění i technické zdatnosti jeho týmu – ale sotva to povzbudí napjaté očekávání fanoušků. Týmy bez podpory velkých automobilek, jako je Wilux Minardi Cosworth na posledním místě, mají nepatrnou naději na vítězství. “Týmu Ferrari nelze nařídit, aby jeho jezdci jezdili pomaleji. Ostatní týmy musejí zrychlit,“ krčí rameny ředitel tratě Kafitz.
Není Ecclestonova chyba, že Schumacher je fenomenální pilot. Za pokles diváckého zájmu ale jistou vinu nese. Podle zasvěcených zdrojů vyžaduje od majitelů závodních tratí minimálně třicet milionů dolarů za závod. To zvedlo ceny lístků na okruzích, jako je Nürburgring, nad sto dolarů za nejlevnější místa, což je pro mnoho fanoušků příliš. Ecclestone obviňuje majitele okruhů, kteří podle něj lístky příliš nepropagují: „Pro reklamu nedělají vůbec nic.“
Loni se zdálo, jako by se automobilky, SLEC a Ecclestone dohodli. V prosinci loňského roku podepsali memorandum o shodě, poskytující automobilovým společnostem padesát procent nezdaněného výnosu z formule 1. Automobilky v GPWC rovněž měly jmenovat finančního ředitele, který by jim poskytoval lepší přehled o struktuře a financích formule 1.
Vše se zdálo v pořádku, dokud Ecclestone nedoplnil další požadavek: že automobilky nebudou po dobu deseti let rozvíjet plány na konkurenční sérii. Ecclestone tvrdí, že toto ujištění potřeboval, aby mohl pokračovat s plánovanou primární emisí akcií. GPWC Ecclestonův požadavek odmítla a v dubnu od memoranda o shodě odstoupila.
Rozdělení diváci?
Pro sponzory tak vzniká otázka, zda tento spor povede ke vzniku dvou konkurenčních sérií a rozdělení publika. „Nevěřím, že by paralelní série měly nějaký smysl,“ poznamenává Rolf Beisswanger, šéf globálního sponzoringu pro mobilní divizi Siemensu, která podporuje tým McLaren Mercedes.
Ecclestone nejedná v tichosti. Nedávno se pyšnil tím, že poté, co se předešlého večera vrátil ze Spojených států z Velké ceny v Indianapolis, seděl už v osm ráno za svým pracovním stolem. Všechny spory, jak říká, mohou být vyřešeny, pokud mu automobilky dají požadovaný dlouhodobý závazek. „S radostí bychom pak podepsali ještě dnes.“ Ale zatím se nezdá, že by tento závod mohl skončit tak rychle.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Marcela Nejedlá, www.LangPal.com