Ekonomika levné pracovní síly není pro nás, říká vicepremiér
Jim Wallace (50) je místopředsedou skotské regionální vlády, doslovný překlad jeho funkce zní: náměstek prvního ministra. Tento post získal poprvé v roce 1999, podruhé po skotských volbách v roce 2003. Zároveň je ministrem pro podnikání a celoživotní vzdělávání. Wallace vystudoval ekonomii i právo na akademii v Cambridge a univerzitě v Edinburghu. Před zahájením politické dráhy byl advokátem. Vstoupil do Skotské liberální strany, která se v roce 1988 stala součástí strany liberálních demokratů. Během svého dlouholetého působení ve skotské a britské politice měl na starosti různé oblasti – dopravu, energetiku, rybolov, justici, ale i obranu. Od roku 1997 vedl klub skotských liberálních demokratů v britském parlamentu. Skotský vicepremiér je ženatý a má dvě dcery. Aktivně působí ve Skotské církvi. Mezi jeho koníčky patří hudba, golf, četba a cestování.
EURO: Během své cesty do Česka jste navštívil několik skotských firem, které zde investovaly. V mnoha zemích vzrůstají obavy z odlivu pracovních míst do zahraničí, ve Spojených státech je to velké téma před prezidentskými volbami. Jak se na to dívají Skoti? WALLACE: Pochopitelně, že i u nás se objevují obavy. Těžko ale někdo bude přinášet pádné argumenty proti investování v cizině, když tam jsou náklady mnohem nižší. Ve Skotsku se nedávno hovořilo o velké společnosti, která vytvořila řadu míst v zahraničí, většinu z nich v Číně, kde bude mít pětinové náklady na pracovní sílu. Nikdo si vážně nemyslel, že by tato firma mohla změnit svůj názor. V jiných případech se ovšem usilovně snažíme, aby místa zůstala ve Skotsku. Takže obava z toho, co se děje, tu určitě je. Naše budoucnost není v tom, že budeme spoléhat na ekonomiku levné pracovní síly. Proto se snažíme hlavně o to, aby se u nás vytvořila vysoce kvalifikovaná místa, abychom nabídli lepší podmínky pro inovaci, kvalitnější služby. To je způsob, jak si můžeme pracovní místa udržet.
EURO: Myslíte si, že obyvatelé Skotska tuto vaši strategii chápou? WALLACE: Předložíte-li relevantní údaje, tak to chápou. Aby ale bylo jasné – v Česku jsem navštívil dvě společnosti. Jednou z nich je Caledonian Alloys, která je dodavatelem slitin pro letecký průmysl. Tato firma má stále velkou základnu ve Skotsku, kde se zaměřují na své tradiční klienty. Česko využívají jako další základnu, jejímž prostřednictvím hledají další zákazníky ve střední a východní Evropě. Tou druhou je výrobce softwaru Thomson Litho, což je podobný případ. Zachovávají svou činnost ve Skotsku, ale kromě toho přišli sem a vytvořili alianci s českou společností. Chystají se další taková partnerství. Tím se rozšíří pole působnosti a tato partnerství tudíž mohou zpětně působit na vytváření pracovních míst ve Skotsku. A to je právě jeden z klíčových prvků naší podnikatelské strategie – vytvářet globální vazby. Věříme, že ve Skotsku můžeme nabídnout vzdělané lidi, kteří jsou navíc schopni myslet globálně, mít globální ambice.
EURO: Jste opravdu přesvědčen, že vaše investice v Česku mohou dlouhodobě přinášet něco pozitivního zpět do Skotska? WALACE: Ano. Ty dvě společnosti, které jsem zde navštívil, rozhodně patří do této kategorie. Nás je ve Skotsku pět milionů, nemůžeme nabídnout velký trh. Míříme do míst, jako je Houston, Singapur, Šanghaj, kde vytváříme inkubátory pro skotské firmy, které mají zájem o tamní trhy. Jde o to, aby tam naše společnosti získaly pomoc v počátcích, měly k dispozici poznatky o místě, důležitá telefonní čísla, právní poradenství.
EURO: Pokud je vaším cílem hi-tech ekonomika s vysoce kvalifikovanou pracovní silou, budete muset konkurovat nejrozvinutějším oblastem na světě včetně New Yorku, Londýna a podobně. Není tento cíl příliš ambiciózní? Setkal jsem se s názorem, že Skotsko je spíše někde na střední úrovni. WALLACE: Vezmete-li finanční služby, jež jsou nejvýznamnějším odvětvím naší ekonomiky, tak lze říci, že pro ty nebylo období posledních let příliš příznivé nikde. Ve Skotsku je z historického důvodu mnoho společností, které se zabývají životním pojištěním. Trh životního pojištění na tom celosvětově nebyl v poslední době nejlépe. Když jsem ovšem nedávno navštívil Spojené státy včetně New Yorku, přesvědčil jsem se, že jejich strategie je podobná. Chtějí lákat další investory tím, že nabídnou vzdělanou a také spolehlivou pracovní sílu. Nemyslím si, že můžeme vzdorovat tím, že budeme sami sebe podceňovat. Nechceme ale podceňovat ani výzvy, jimž musíme čelit. Naší výhodou je bezpochyby kvalita vzdělání u lidí, kteří opouštějí skotské univerzity. Také samozřejmě sledujeme země, jako je Indie, Čína, jihovýchodní Asie. Call centra v Indii nebo výrobní provozy v Číně mohou přilákat velké množství pracovních sil, což pro nás samozřejmě může znamenat značnou nevýhodu. Musíme se ovšem dívat nejenom na výzvy, které odtud přicházejí, ale také na příležitosti. Indie a Čína mají obrovskou populaci. Jde o obrovské trhy, v nichž bude kupní síla v příštích letech růst.
EURO: Ve střední Evropě jsme přilákali mnoho investorů, které bychom asi zařadili mezi odvětví s nízkou nebo střední úrovní, pokud jde o kvalifikovaná pracovní místa. Je zde ovšem snaha lákat investory z oblasti strategických služeb, tedy vytvářet ekonomiku s vyšším podílem vysoce kvalifikované práce. Neočekáváte, že vaše přímá konkurence v budoucnu může být mnohem blíže, než v Asii – třeba v Praze či Budapešti? WALLACE: Ano, očekávám že to tak bude. Ostatně dnes už je skoro těžší vyjmenovat ty země, s nimiž si nekonkurujete. Zaznamenal jsem také vaší diskusi o tom, zda zahraniční investoři, které jste přilákali, později zase nezamíří někam dál, do další země. To je podobné debatě, kterou jsme v nedávné minulosti vedli my. Země, jako Česko či Maďarsko, ale mají co nabídnout, takže určitě budou konkurenceschopné.
EURO: Jak se v této souvislosti díváte na daňovou konkurenci? Třeba Němci jsou kritičtí vůči nízkým daním ve střední Evropě. Vidí v nich velké nebezpečí. WALACE: Daně jsou pochopitelně velmi diskutované téma. Být členem Evropské unie znamená mít respekt k pravidlům hry v rámci jednotného vnitřního trhu, který ovšem také umožňuje vyšší konkurenci mezi zeměmi. Ve Skotsku jsme zkoumali celkovou úroveň zdanění, která zahrnuje také veškeré specifické daně. Irsko je na tom pochopitelně pořád lépe než my, ale ve srovnání s průměrem Evropské unie nabízíme podnikatelům příznivější podmínky. Nejde však pouze o daň z příjmu firem, která může být i vyšší, ale o komplex všech daní. O Česku jsem slyšel, že zde jsou vysoké odvody do systému sociálního zabezpečení. Výše přímých daní neukazuje vše.
EURO: Máte pravdu, Česko asi není tou zemí, kterou jsou Němci nejvíce znepokojeni. Mluví se spíše o Slovensku či Maďarsku. Zajímalo by mne, jaký je váš postoj k daňové konkurenci. Jestli dobře rozumím, tak ji neodmítáte? WALLACE: V Británii obecně je značná nedůvěra k předávání více daňových kompetencí Evropské unii. I na daně se ale můžete dívat z druhé strany, z hlediska toho, co přinášejí byznysu. Dovolil bych si tvrdit, že ve Skotsku máme prvotřídní univerzity, kvalitní vzdělávací systém, což nám umožňuje konkurovat v náročném podnikatelském prostředí. Velkou část z toho, co vybereme na daních, investujeme do dopravní infrastruktury. Kvalitní dopravní infrastruktura je důležitá všude, ale ve Skotsku to platí o to více, neboť se – z geografického hlediska - nacházíme na periferii EU. Potřebujeme dobré dopravní spojení uvnitř země, ale i do zahraničí. Daně jsou určitě důležitým faktorem, který firmy berou v potaz, ale kromě toho je zde řada dalších faktorů.
EURO: Zmínil jste se o Irsku. Asi není pochyb o tom, že Irové se ve srovnání s vámi více zaměřili na ono daňové lákadlo. Díky tomu také dokázali lépe využít výhod, které jim přineslo členství v Evropských společenstvích, nebo ne? WALLACE: Máte pravdu. Každý srovnává Skotsko s Irskem, nabízí se to samo. Srovnávají se tempa růstu v posledních desetiletích. Musíme ovšem vidět, že Irové měli úplně jiné výchozí podmínky. Začínali jako výrazně zemědělsky orientovaná ekonomika. Zahajovali jsme jako ekonomika, která byla závislá na odvětvích těžkého průmyslu, strojírenství, hornictví, loděnicích. Irsko opravdu dokázalo využít výhod členství v EU, ale také reálně dostávalo podstatně vyšší pomoc. Ve Skotsku měly nárok na podporu ze strukturálních fondů podle cíle 1 (pomoc hospodářsky zaostalým regionům) pouze některé oblasti. Mohli jsme čerpat na základě dalších cílů, ale to se nedá s Irskem srovnávat.
EURO: Měly strukturální fondy pro Skotsko vůbec nějaký zásadnější význam? WALLACE: Ano, měly. Zvláště tam, kde byl nárok na peníze podle cíle 1, ale i tam, kde finance ze strukturálních fondů pomohly při transformaci ekonomiky. Některá místa ve Skotsku dnes vypadají úplně jinak než před dvaceti lety. Prostředky byly v mnoha případech využity velmi efektivně - při budování infrastruktury, leckde pomohly rozkvětu turistiky či rozvoji lidských zdrojů.
EURO: Skotsko se podle vás řadí mezi regiony či země EU, které při čerpání peněz ze strukturálních fondů patřily mezi ty úspěšné? WALLACE: Rozhodně. Jak víte, radíme Česku v procesu přípravy na čerpání z těchto fondů. Je to právě díky tomu, že máme v této oblasti přínosné zkušenosti.
EURO: Rád bych se v této souvislosti ještě vrátil ke srovnání Skotska a Irska. Kritici vaší administrativy, včetně komentátorů známého listu The Scotsman, říkají, že Irsko dokázalo daleko lépe koordinovat rozvojovou pomoc, zatímco ve Skotsku se peníze spíše přerozdělují na sociální účely a je tam příliš silný veřejný sektor. WALLACE: Je to takové hobby novin The Scotsman, že i když velké skotské společnosti vykazují výrazný profit, tak titulky tohoto deníku zůstávají kritické. Ale otázka toho, jak je velký veřejný sektor, není tak důležitá, jako to, zda je tento veřejný sektor efektivní. Lidé chtějí více doktorů, učitelů. Dobrým příkladem jsou univerzity, které z velké části také spadají do veřejného sektoru. Jejich velmi dobrá činnost se projevuje v tom, jak podporují výzkum, dosahují prvotřídních akademických výsledků. Jsou to dobře investované peníze, které v důsledku pomáhají táhnout skotskou ekonomiku. A už úplně odmítám tvrzení, že rozvojová pomoc u nás není dobře koordinovaná. Naopak, dokonce i činnost resortů zdravotnictví, školství, turistiky a kultury je zaměřena na dosahování ekonomického růstu.
EURO: Jak se ve Skotsku díváte na nedávné rozšíření Evropské unie o deset nováčků? V čem vidíte příležitosti a v čem hrozby? WALLACE: Tak mezi hrozby, či spíše výzvy, můžeme zařadit právě to, že náklady na výrobu a pracovní sílu jsou v nových členských zemích nižší. Přitom se stávají součástí jednotného trhu EU. Mohou přilákat podobné investice, jaké my jsme získávali v osmdesátých a devadesátých letech, což bylo právě i díky tomu, že jsme byli vstupní bránou pro japonské či jiné firmy do Evropské unie. My jsme toho dokázali využít, třeba v elektronickém průmyslu, ale i my jsme pak zažili odchody investorů. Přímé zahraniční investice se celosvětově pohybují v neustálém víru. Možnost, že někdo ukrojí z našeho podílu na těchto investicích, lze skutečně označit za výzvu či hrozbu. Vidíme ale také velké příležitosti. Jednotný vnitřní trh se zvětšil o 75 milionů obyvatel. Možná, že velká část z nich si dnes nemůže dovolit velké výdaje, ale to se může měnit. Je na našich firmách, aby identifikovaly, co se na trzích nových členů nabízí. Kromě toho můžeme počítat s významnými investicemi EU do infrastruktury v těchto zemích. Skotské firmy mohou nabídnout expertizu při managementu projektů, zkušenosti z významných infrastrukturních projektů, které jsme u nás realizovali s využitím evropských fondů.
EURO: Hodně lidí si myslí, že Skotsko vidí Evropskou unii mnohem příznivěji, než bývá ve zbytku Velké Británie zvykem. Je to opravdu tak? WALLACE: V zásadě to tak je.
EURO: Proč? WALLACE: Vyplývá to už z historie. Skotsko tradičně rozvíjelo vztahy s kontinentální Evropou včetně Francie. A pokud jde o evropské peníze, na našich bankovkách jsme nikdy nezobrazovali britského panovníka.
EURO: Rozumím, že jde o žert. Ale myslíte, že Skoti by mohli podpořit přijetí eura ve Velké Británii? WALLACE: Průzkumy ukazují vyšší podporu euru ve Skotsku než v Anglii. Kdyby se referendum uskutečnilo příští měsíc, myslím, že by více než polovina voličů hlasovala pro jednotnou měnu. Má strana (liberální demokraté) podporuje zavedení eura velmi silně, byť ne za každou cenu.
EURO: Považujete za možné, že Britové schválí v referendu evropskou ústavu? Když premiér Tony Blair lidové hlasování vyhlásil, brali to mnozí tak, že předem přiznal porážku, neboť většina britských občanů ústavu nikdy nepodpoří. WALLACE: Myslím, že je možné v referendu ústavu prosadit. Vraťme se do historie. Ve Velké Británii už jedno evropské referendum bylo – v době, kdy Spojené království vstupovalo do Evropských společenství. Zastánci členství měli nakonec jasnou převahu. Blairovo rozhodnutí znamená, že referendum o ústavě se uskuteční až po příštích parlamentních volbách. Do té doby se toho může hodně stát. A mnoho napoví právě výsledek parlamentních voleb.
EURO: Na jednáních o ústavě hájí Británie názor, že by se neměly harmonizovat daně, že by mělo být zachováno právo veta v daňových záležitostech. Vy s tímto postojem souhlasíte? WALLACE: Ano. Myslím, že v Británii není mnoho lidí, kteří by právě s tímto nesouhlasili. Pokud by chtěl někdo ve Spojeném království prosazovat evropskou harmonizaci daní, těžko by uspěl.
