Ostrov Barra mezi typické dovolenkové destinace tak úplně nepatří. Je součástí Vnějších Hebrid nacházejících se severozápadně od skotské pevniny a leží v chladných vodách Atlantského oceánu, kde jsou déšť a studený vítr na denním pořádku. Že by jej ale turisté opomíjeli, se říct nedá. Ba naopak, díky své jedinečnosti jich sem přes rok zavítají stovky, možná tisíce. Chtějí totiž spatřit pláž, která jako jediná na světě funguje coby plnohodnotné letiště. Tedy pokud zrovna nezmizí vinou přílivu.
Pro cizokrajné návštěvníky představuje výlet na ostrov Barra vskutku nevšední zážitek. Drsná skotská krajina těžce zkoušená nevyzpytatelnými rozmary počasí může být pro mnohé dobrodruhy skvělým lákadlem sama o sobě. A pokud takovou nabídku cestovní kancelář okoření dovětkem, že zde narazí na něco, co nikde jinde nenajdou, je jasné, že i z takto maličkého kousku země, kde trvale žije všehovšudy jen něco málo přes tisíc obyvatel, se může rázem stát obrovský turistický hit.
Jedno z nejnebezpečnějších letišť na světě
Co ale teprve ti, kteří jsou zodpovědní za to, že sem tyto zvědavce (a pochopitelně rovněž místní domorodce) bezpečně přepraví na palubě svých okřídlených strojů? Co se pilotů samotných týče, jejich pocity jsou při letu na ostrov Barra o poznání jiné. Přinejmenším smíšené.
Zdejší pláž, respektive letiště totiž patří z celosvětového hlediska mezi ta nejnebezpečnější vůbec. Co do obtížnosti jej populární časopis Forbes v rámci jakéhosi srovnávacího žebříčku umístil do první desítky. Přistávat si zde risknou skutečně jen ti nejodvážnější. Ovšem pokud jde o techniku, kterou mají k dispozici, nic zázračného nečekejte. Létají totiž na postarších letounech typu De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, což je dvoumotorový turbovrtulový hornoplošník, do něhož se v závislosti na konfiguraci vejde od 12 do 20 lidí.
Práci letušek zastanou sami piloti
Ty, které pro přepravu ze skotského města Glasgow na ostrov Barra používá tamní letecká společnost Loganair, pojmou lidí celkem 19. Letušky byste tu nicméně hledali marně. Letadlo je relativně malé, což se ale ostatně dá říct i o vzdálenosti mezi oběma destinacemi, a tak na tu chvíli vlastně ani nejsou potřeba. Instruktáž o tom, co dělat v případě nouze, vám dají sami piloti.
A že se během povídání tentokrát vyplatí dávat obzvláště velký pozor, asi netřeba zdůrazňovat. Při letu na ostrov Barra totiž číhá nebezpečí opravdu na každém kroku.
Někdy letiště doslova zmizí pod nohami
Vzhledem k proměnlivosti zdejšího počasí bývají lety velice často zrušeny klidně i na poslední chvíli. Když se na tento samý okraj Evropy vydal štáb webu CNN Travel, usmálo se na cestující štěstí. Let se mohl uskutečnit podle původního plánu, neboť na ostrově foukal vítr dosahující rychlosti „pouhých“ 27 uzlů, tedy necelých 14 metrů za vteřinu.
Jak moc či málo to je, lze nejlépe vyčíst z Beaufortovy stupnice. Ta praví, že oněch 27 uzlů je nejvyšší možná intenzita větru, který ještě lze popsat jako silný. O pouhý jeden uzel navíc, a jednalo by se již o mírný vichr.
I to je jeden z důvodů, proč se pro lety na ostrov Barra používají již zmíněné DHC-6. Jedná se totiž o robustní letouny, které dokáží operovat ve ztížených podmínkách a umějí vzlétnout, respektive přistát takříkajíc na pár metrech. A něco takového se právě v tomto případě skutečně hodí. Obzvláště když vám ranvej může během chvíle doslova zmizet pod nohama, což se v důsledku přílivu a odlivu děje pravidelně. I proto je tedy nezbytné, aby všechny pravidelné linky byly naplánovány s ohledem na tyto přírodní zákonitosti.
Osvětlení dráhy zajišťují auta
Přestože letiště oficiálně disponuje hned třemi vzletovými a přistávacími drahami, přičemž každá je orientována jiným směrem, aby tak piloti mohli vždy využít protivětru, nezřídka kdy se stane, že ani jedna není v důsledku zaplavení jednoduše k použití. Navíc se sem létá pouze za dne, neboť pro noční lety nemá pláž, respektive letiště patřičnou certifikaci. Když už ale dojde na nejhorší a nějaké letadlo zde musí nouzově přistát za tmy, poslouží k osvětlení dráhy osobní automobily.
Jak to ale piloti společnosti Loganair dělají, zhorší-li se povětrnostní podmínky v podstatě znenadání? „Když je špatné počasí, provedou několik pokusů o přistání, a když to nejde, vrátí se zpátky do Glasgow,“ vysvětluje jeden ze zaměstnanců letiště. To je odsud vzdušnou čarou vzdálené nějakých 220 kilometrů. Fouká-li v takovém případě vítr do zad, netrvá let ani celou hodinu.
Nic moc tu není, a přesto stojí ostrov za návštěvu
Máte-li rádi dobrodružství, rozhodně si jednoho dne cestu na ostrov Barra naplánujte. V jeho hlavním městě Castlebay sice najdete jen pár baráčků, v nichž žijí místní, poštu, řezníka, potažmo malou kavárnu, jak jste se ale mohli na základě popisu výše dočíst, už jen samotná cesta, respektive let a následné přistání na zdejší pláži je zážitek k nezaplacení. A možná právě proto jej server CNN zařadil na seznam 10 nejkouzelnějších vzdušných přístavů světa.
Dále čtěte:
