Roční náklady na nehospodárné spotřebiče stoupají do statisícových výšek
Zelená vlna se přehnala automobilovým průmyslem a nyní zasáhla počítače, televizory, pračky i myčky. Na rozdíl od automobilů, kde snižování emisí zatíží zákazníky vyššími cenami, z této elektronicko-ekologické vlny budou kupující profitovat díky poklesu vynaložených nákladů na provoz, a to často o více než padesát procent.
Neosvobozené domácnosti
Výrobci spotřební elektroniky si dlouho s dopady svých produktů na životní prostředí nedělali žádné vrásky. Zajímavé věci se v souvislosti s úsporami energie začaly dít až v posledních deseti letech, do té doby nikdo efektivitu výrobků neřešil. Speciálně v České republice, kde vinou deformací komunistického režimu přežívaly v domácnostech spotřebiče typu pračky či lednice často i dlouhá desetiletí. To se po revoluci začalo měnit, avšak velmi pomalu. Dokonce i v dnešní době není příliš obvyklé měnit spotřebiče v průběhu jejich životnosti jen proto, že na trhu jsou jejich nástupci s podstatně menším apetitem na elektřinu. „V evropských domácnostech je stále zhruba 180 milionů spotřebičů, které jsou starší deseti let,“ uvádí studie výzkumné agentury GfK. Stejná studie říká, že tyto staré a neefektivní spotřebiče ročně zbytečně spálí zhruba 44 terawatthodin elektrické energie. Jinými slovy, výměnou starých spotřebičů za nové by se ročně ušetřil proud produkovaný všemi českými elektrárnami kromě obou jaderných. Není však vše úplně černé. Za oněch zmiňovaných deset let se spotřeba praček snížila o třicet procent, myček nádobí o čtyřicet procent, a ledniček dokonce o pětačtyřicet procent. V případě myček a praček je navíc zarážející, že jen několik z desítek modelů přítomných na trhu disponuje něčím tak logickým, jako je přívod pro teplou vodu od centrálního dodavatele. Drtivá většina energie u myčky i pračky totiž padne na úkor ohřevu vody, který je samozřejmě elektrický, a tím pádem cenově neefektivní. Oproti tomu pustit do pračky či myčky teplou vodu “z kohoutku“ se jeví jako logické opatření. Proč toho ale téměř nikdo z výrobců nevyužívá, je skutečnou záhadou, na kterou mlživě ne-odpovídali prakticky všichni oslovení odborníci výrobců bílé techniky.
Přidal se i Microsoft Společnosti jako LG, Samsung, Siemens, Apple, IBM, Intel nebo i Microsoft sledují rostoucí tlak spotřebitelů a ekologických organizací a začínají i ve standardních produktových řadách, orientovaných na poměr výkonu a ceny, nabízet produkty, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí. „Všechny naše výrobky se snažíme dělat co nejšetrnější k životnímu prostředí,“ říká mluvčí českého zastoupení značky LG Jakub Švestka. Týká se to prý jak bílé techniky, tak i například LCD televizorů. „Nepoužíváme například těžké kovy typu rtuti nebo toxické látky, třeba kadmium,“ tvrdí Švestka. Organizace jako Greenpeace pravidelně testují ekologickou ohleduplnost jak IT, tak i domácích spotřebičů. O výsledcích svého zkoumání Greenpeace podává ucelenou a poměrně dobře zpracovanou zprávu. Bohužel, závěry ekologických testů jsou tristní. Žádný výrobce se zatím nedokázal dostat do pozice, kdy by jej ekologové označili za „dostatečně zeleného“. Výrobci sice používají různé značky, jako je například „Energy Star“, „Energielabel“ nebo „TCO“, ty však mají společný původ v marketingových odděleních. Navíc je firmy udělují většinou samy sobě bez jakékoliv certifikační autority, která by dohlížela na plnění nějakých definovaných parametrů.
Servery na pól Jenže s příchodem internetu se mnoho změnilo doslova přes noc. Serverové parky dnes dokážou zkonzumovat desítky miliard kilowatthodin elektrického proudu za rok a nároky na chlazení výpočetních center jsou tak obrovské, že se začíná uvažovat o jejich budování někde kolem polárního kruhu, kde by mimo svou primární funkci sloužily jako teplárny pro menší vesnice. Za krátké zamyšlení stojí i běžné domácí počítače. V době před deseti lety, kdy běžný uživatel potřeboval k životu textový a tabulkový procesor a e-mailový klient, počítače disponovaly zdroji o výkonu dvou set wattů, a to maximálně. Procesory byly často chlazené pasivně, bez ventilátorů. Vývoj za posledních deset let vedl k tomu, že místo sotva patnácti procent funkcí tehdejšího „primitivního“ kancelářského balíku využíváme až pět procent funkcí toho současného supermoderního. Ale v čem je přínos? Texty vypadají pořád stejně, tabulky také – jen nás podprahově tráví neustálý hluk z ventilátorů stroje označovaného za kancelářskou šunku, stroje, jehož výpočetní výkon tisíckrát předčí výkon počítačů, jež by dostaly člověka ze Země na Měsíc a zpět v jednom kuse.
Dobroty z chemické kuchyně
Kromě spotřeby jsou důležité i balastní látky, které elektronika běžně obsahuje. Jde například o různé zpomalovače hoření, jež kromě sporného vlivu na rychlost šíření požáru nesporně snižují naši šanci na rekord v délce pobírání starobního důchodu. Jde zejména o látky typu bromovaných retardérů plamene, známých pod zkratkou BFR. Klasický polyvinylchlorid neboli PVC je také na černé listině, protože produkuje během svého životního cyklu ultratoxické dioxiny. V IT branži jde také o image. Například Asus, který do designových notebooků před dvěma lety vlétl po hlavě a dnes udává tempo celého segmentu, představil notebooky s šasim z bambusu, navíc jde o přístroje stoprocentně recyklovatelné. Atraktivní nezvyklé materiály fungují i marketingově – dávají šanci odlišit se od davu a tím Asusu přivádějí nové a nové zákazníky. V oblasti bílé techniky jsou to lednice se schopností uchovat potraviny déle čerstvé pomocí speciálních funkcí a hypermoderních materiálů povrchu. „V oblasti televizoru zase přichází na scénu využití vysoce svítivých LED diod, které dramaticky sníží spotřebu LCD panelů,“ říká Christian Goke, člen managementu IFA. Mezi velmi zajímavé novinky patří například monitory značky Fujitsu-Siemens, které mají nulový odběr v režimu stand-by. „Dosahujeme tak úspory řádově stokorun ročně na jeden přístroj,“ říká mluvčí českého zastoupení Fujitsu-Siemens Marek Němec. Přesně tato novinka je extrémně zajímavá právě z hlediska masivních potenciálních finančních úspor pro každou českou domácnost. Průměrná česká rodina dnes vlastní dvě televize, jeden až dva počítače, videorekordér, často audiosoustavu, DVD přehrávač, mikrovlnnou troubu a mnoho další techniky. Většina z ní dokáže přejít do stavu stand-by, tedy režimu, kdy je část zařízení stále pod napětím, aby přechod do plného běhu přístroje trval co nejkratší dobu. Pohodlné, leč pěkně drahé. Průměrnou domácnost to stojí ročně kolem dvou tisíc korun. Bráno za celou Evropskou unii jde zhruba o polovinu českého státního rozpočtu každý rok vyhozeného oknem jen za to, že televize naběhne o pět vteřin rychleji.
„Nejlepší cestou, jak dosáhnout úspor a ochrany životního prostředí, je tyto úspory vyčíslit a převést na peníze,“ říká Goke. Má pravdu, dokud si lidé neuvědomí, že každý měsíc vyhazují tisícovky kvůli starým spotřebičům, stand-by režimům a podobným zákeřnostem, pro pračky se dvěma plus vedle názvu nevyrazí. Ani je to nedonutí nakoupit tam, kde přístroje se stand-by režimem nespotřebovávají pět wattů, ale desetkrát či dvacetkrát méně.
box
Jakub Švestka,zástupce LG za ČR na veletrhu IFA
Cíl: úplná recyklace
Výrobci spotřební elektroniky nasazují přísnější omezení, než jaká jim předepisuje evropská legislativa. Důvodem je kromě snahy vypadat zeleně i tlak nevládních organizací, jimž se producent třeba plazmových obrazovek jen tak nezavděčí. „Kromě toho vnímáme svůj podíl na ochraně životního prostředí nikoliv jako závazek, nýbrž jako příležitost,“ říká Jakub Švestka, zástupce značky LG za Českou republiku na jednom z nejzajímavějších evropských veletrhů spotřební elektroniky. Je jím berlínská IFA neboli Internationale Funkausstellung.
Oznamujete, že jste se vzdali používání nebezpečných chemikálií i toxických těžkých kovů. Jde o skutečnou eliminaci, nebo o snížení používaného množství? Součástí naší firemní kultury je dosahovat a poté vytvářet ty nejpřísnější ekologické standardy. Direktiva Evropské unie, označovaná jako RoHS (Restriction of the use of Hazardeous Substances - pozn. red.) zakazuje používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických výrobcích. (Zákaz se týká kadmia, rtuti, olova, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyleterů - pozn. red.). Naše vnitřní pravidla a směrnice jsou ještě přísnější než zmiňovaná direktiva. Snažíme se také blíže spolupracovat s našimi dodavateli, abychom se ujistili, že i materiálové vstupy, obaly, baterie a další komponenty splňují naše normy. V současnosti procházíme dalším vývojem, jehož cílem by mělo být vyřazení některých nebezpečných organických látek, PVC, bromovaných zpomalovačů hoření a dalších, definovaných důvěryhodnými nevládními organizacemi, které se jejich výzkumem zabývají. Jde tedy jednoznačně o vyloučení těchto látek z výroby.
Některé spotřebiče odebírají v režimu stand-by i pět wattů. Jaké jsou obecně rezervy v této oblasti spotřební elektroniky? Za veškeré pohodlí našeho moderního života musím bohužel něco zaplatit. Cokoliv, co připojíte do zásuvky, prostě spotřebovává elektrický proud, i když je to zdánlivě vypnuté. V září 2005 jsme zahájili iniciativu, jejímž cílem bylo limitovat spotřebu v režimu stand-by našich produktů na méně než jeden watt. Ke konci roku 2007 jsme tohoto cíle dosáhli u většiny našich produktů. V některých oblastech původní cíl překonáváme skutečně výrazně, například pračky ve stand-by spotřebují pouze tři desetiny wattu a LCD televizory pět desetin wattu. Našim zákazníkům to šetří peníze a zároveň tak snižujeme nežádoucí vliv člověka na životní prostředí. Výše úspor v jedné domácnosti možná nevypadá tak atraktivně, vezmete-li ale v úvahu celou populaci, narůstají do významných rozměrů.
Přes veškeré úspory a omezení těch nejjedovatějších látek je i moderní elektronika po skončení své životnosti nebezpečným odpadem. Zároveň se zrychluje tempo obnovy domácího elektronického parku. Může to být do budoucna problém? Jedna z největších příležitostí ochrany životního prostředí ve vztahu ke spotřební elektronice spočívá v tom, jak zajistit, aby budoucí generace nenacházely vysloužilé produkty na skládkách nebo smetištích. Snažíme se využívat holistický design (celostní design, vzhled produktu určuje nejen estetika a aktuální funkčnost, ale i snadná recyklace po ukončení životnosti, pozn.red), který naše produkty činí snadno recyklovatelnými. Například náš software Atroid umí vypočítat recyklovatelnost produktů už ve fázi návrhu jejich designu.
Výrobci spotřební elektroniky ovšem na dopady své produkce na životní prostředí příliš nemysleli. To je minulost. Od roku 1994 se účastníme diskuze a máme jasné výsledky, o nichž jsem mluvil. Naše klimatizace například nevytvářejí ozon. Redukovali jsme stand-by spotřebu na méně než jeden watt. Naše speciální technologie IntelligentEye automaticky dle okolního osvětlení upravuje intenzitu podsvícení displeje. To vede až k šedesátiprocentnímu zvýšení účinnosti. Řadu obrazovek Long-stretched-display pro využití na letištích, v obchodních centrech nebo hotelech jsme přinesli na trh jako první na světě. Velkým přínosem pro životní prostředí, ale i výdaje provozovatele, je obrovská úspora energie. Zatímco LED obrazovka o úhlopříčce 26 palců běžně spotřebuje 200 až 300 wattů, našemu panelu stačí čtyřikrát méně energie, tedy 65 wattů.
Popisky:
Samsung na IFA představil pračku WF8804HPA, která díky funkci Silver Wash údajně ničí 99,99 procent všech bakterií už při 30 stupních Celsia.
Další ekologicky zajímavý výrobek Samsungu je supertenký displej (3,8 mm), založený na technologii aktivní OLED (organic light emitting diode). Jde o největší displej této technologie na světě. Jeho úhlopříčka je 31“ (78 cm), rozlišení Full HD (1920 x 1080) a kontrast dosahuje hodnoty 1 000 000:1. U jasu jsou udávány hodnoty dvě: plná bílá 200 cd/m2 a ve špičkách až 550 cd/m2. Rychlost panelu patří mezi dobré, hodnota je menší než 0,1 ms. Výhodou oproti LCD či plazma televizorům je nízká spotřeba. Problémem této technologie je naopak krátká životnost vyrobených panelů.
Mini PC od Fujitsu Siemens Computers ESPRIMO Q5030 je při hmotnosti 1,7 kg a objemu 1,4 l menší a lehčí než většina ostatních modelů Mini PC na trhu. Jeho roční spotřeba elektrické energie při nepřetržitém běhu je nižší než 80 kilowatthodin, což odpovídá ročním nákladům na elektrickou energii ve výši třináct eur.
Monitor od japonsko-německého koncernu Fujitsu-Siemens disponuje unikátním patentovaným řešením, označeným jako „technologie 0-watt“. Ta dle firmy významně omezuje plýtvání energií v úsporném režimu. Monitor je možné přepnout kdykoliv do stavu nulové spotřeby. Zároveň je také vybavený podobnou technologií, jakou LG nazývá IntelligentEye, díky níž se podsvícení displeje automaticky přizpůsobí okolnímu osvětlení.
Nové LCD televize od LG disponují technologií IntelligentEye, která jejich energetickou náročnost sníží až o šedesát procent. Brzy se stanou součástí nového konceptu zábavního centra, podobného Home Theatre PC. Tím chtějí korejští technologové ještě více snížit spotřebu elektrického proudu i ostatních energií.
Siemens omezil spotřebu vody u myček nádobí modelu SN 26T890EU, širokých 60 cm, na deset litrů. Ušetří se nejen voda, ale také elektrická energie, využívaná na její ohřívání. Pro srovnání: deset let staré myčky, stále běžně fungující v evropských domácnostech, spotřebovaly přibližně 30 litrů vody na jeden mycí cyklus. Při průměrném počtu 220 mycích cyklů za rok dosahuje úspora až 4400 litrů vody. To odpovídá asi 44 vanám plným vody a úspoře elektrické energie za přibližně 2200 korun.
Pračka LG SteamWash využívá místo tekoucí vody páru. Parní praní spolu s dalšími úspornými technologiemi umožňuje snížit spotřebu energie o pětinu v porovnání s modely vysoce účinné třídy A. Pračka má také nízkou spotřebu v režimu stand-by.
