Telekomunikace
Po Polsku a Maďarsku se už i Česká republika připravuje na třetího provozovatele mobilní telefonní sítě. Do Prahy se sjíždějí zájemci o tendr, ještě však tají svou totožnost. Budapešť již své uchazeče zná a v Polsku už tři operátoři f ungují.
Zatímco v Polsku vyřeší vstup na novou frekvenci jen nový telekomunikační zákon, Maďarsko nedávno vyhlásilo o půl roku opožděný tendr na vstup do frekvence 1800 MHz a Česká republika by soutěž o stejnou frekvenci měla odstartovat konce m května.
Zájemců o vstup do českých mobilních sítí může být celá desítka. Účast zatím potvrdili dánský TeleDanmark, který projevil zájem i o Slovensko, francouzský podnik veřejných služeb Vivendi, český Aliatel, jehož část patří německému RWE a kanadská TIW. Spekuluje se i o americké společnosti AirTouch, německých Viag a Mannesmann, italském Telecom Italia nebo o France Télécom.
Maďarsko o krůček dál
Zatímco v ČR třetího provozovatele jen větří, v Maďarsku jsou mu již na stopě. Tamní vláda si už vybrala svého poradce a zahájila tendr. Uchazeči o vstup na frekvenci 1800 MHz se mohou hlásit do prvního květnového týdne.
Vítěz, který bude provozovat mobilní telefonní síť i na starší frekvenci 900 MHz, zaplatí za patnáctiletou licenci minimálně 25,4 milionu dolarů. Asi třetina z této částky by měla odejít do státní kasy. Zbytek si ponechá ministerstvo telekomun ikací na uvolnění bývalé vojenské frekvence 1800 MHz pro civilní účely.
Třetí mobilní operátor se stane konkurentem nizozemsko-skandinávského konsorcia Pannon GSM a americko-maďarského Westel. Na frekvenci 1800 MHz však nezůstane dlouho sám. Oba jeho konkurenti by se k němu měli připojit po osmnácti měsících, podobně jako v českém případě. Inve stice do nové frekvence budou bezpochyby větší, než byly investice do GSM 900. Podle odhadů se mohou vyšplhat až na 700 milionů dolarů.
Vítěz vytvoří konsorcium se státními Antenna Hungaria a Magyar Posta, které budou mít v uskupení blokační minimum. Síť by měla začít fungovat letos o Vánocích.
O maďarský mobilní trh mají mimo jiné zájem francouzský Vivendi, respektive jeho dcera CG Sat Groupe Vivendi v napojení na německý Mannesmann, a německý RWE s Novacom, British Telecom a Air Touch. Podle odhadu maďarského ministerstva dopravy by nabídku mělo předložit celkem asi pět zájemců. Někteří účastníci maďarského tendru chtějí zkusit své štěstí i v Česku.
Zatímco z předběžných podmínek českého tendru vyplývá, že by firmy, které se majetkově angažují v dosavadních mobilních operátorech, nemusely být do soutěže vpuštěny, v Maďarsku by to nevadilo. Například společnost CG Sat Groupe Vivendi u ž na maďarském telekomunikačním trhu investovala 300 milionů dolarů.
Varšava v čele
Polský telekomunikační trh je ve srovnání s okolními uchazeči o vstup do Evropské unie hodnocen jako mírně zaostalý. Mobilní sítě jsou však příznivou výjimkou. Polsko již dosáhlo standardů unie a může se pochlubit i větším množstvím o perátorů.
Na mobilním trhu tam operují už tři provozovatelé, přičemž dva byli vybráni jedním šmahem v roce 1996 v soutěži o licenci na síť 900 MHz. Tendr na frekvenci DCS 1800 MHz se v Polsku patrně vyhlašovat nebude. Přechod na novou síť by m ěl dosavadním operátorům umožnit novelizovaný telekomunikační zákon, který ještě čeká na schválení v parlamentu. Pokud by neprošel, pak by se i v Polsku rozjel tendrový maraton.
Polsko tak pojalo rozšíření signálu na síť 1800 MHz jen jako technologickou vymoženost. Zatím k ní má přístup jen napůl státní společnost Centertel, která se pohybuje v analogovém systému NMT a digitální DCS 1800 používá ve velkých městec h.
Síť GSM užívají dva operátoři, jednak
Era GSM, v níž kromě domácích firem mají téměř poloviční podíl DeTeMobil a americký US West, a Plus GSM. Podle polské legislativy nesmí zahraniční firma vlastnit více než polovinu domácí telekomunikač ní společnosti. Era GSM a Plus GSM mají každá zhruba půl milionu zákazníků, zatímco analogová společnost Centertel, v níž drží třetinu France Télécom a zbytek polské telekomunikace, postupně opouští analogový trh s 260 tisíci uživateli. Nepomohlo an i to, že analogovou sítí pokryla téměř celé území Polska a investovala více než 250 milionů dolarů. Primát si však Centertel drží, a to i v rámci střední Evropy, v městských sítích na frekvenci 1800 MHz, kde má na sto tisíc abonentů.
Válečná léta
Po úvodním období rychlého růstu a následujícím ustálení poměrů se mezi polskými provozovateli mobilních sítí rozhořela válka v cenách i v kvalitě nabízených služeb. Za poslední dva roky vzrostl v Polsku počet uživatelů mobilních tele fonů desetinásobně a nyní jich je více než milion. Podle odhadů francouzské banky Paribas jich v roce 2000 bude dokonce třikrát až čtyřikrát více, takže je o co hrát. Naproti tomu v Maďarsku a v České republice by mělo mít mobil více než milion lidí.
V procentuálním srovnání však narozdíl od absolutního Polsko za Českem a Maďarskem zaostává. Podle loni zveřejněného odhadu výzkumné agentury Analysys by takovému žebříčku v roce 2003 měla vévodit Česká republika se šestnácti procenty „mobilní populace, následována Maďarskem a Slovinskem. Podle počtu zainteresovaných firem se tak zdá, že mobilní trh ve střední Evropě nespadne do klína jednomu molochu. Většinou se zde prosazují konsorcia složená z domácích a zahraničních firem, která splňují určená legislativní pravidla. Protože ta jsou v každé zemi trochu jiná, je nasnadě, že i vítězové se budou jmenovat v každé zemi jinak.
