Můžeme mít efektivní stát bez tupých škrtů Příspěvek Jeana PisaniFerryho je důležitý, protože pouze nekvílí nad obecným úpadkem a klade si dobré otázky. Neexistuje totiž země, která se dopracovala k bohatství a prosperitě přes vysoké daně a přerozdělování. Navíc velmi záleží na tom, jak přerozdělujete. Argentina – před první světovou válkou po půl století nejrychleji rostoucí ekonomika světa – slouží jako dlouhotrvající a nehynoucí příklad, jak to nedělat.
Poslední pětiletka zase poskytla dost příkladů, kdy se země s již existujícím vysokým zdaněním a přerozdělováním dopracovaly k dlouhotrvající recesi prostřednictvím zvyšování daní a „tupých“ – protože plošných – výdajových škrtů. Země jako Itálie či Španělsko se přitom velkým obloukem vyhnuly tomu opravdu podstatnému: změně způsobů, jakými jsou spravovány a jakými vynakládají peníze. Syriza ulovila frustrované voliče nejen na slib ukončení úspor, ale také na to, že zbaví Řecko hluboce zakořeněného nepotismu a korupce. Jestli Syriza v něčem prokázala takřka lasičí hbitost, pak v tom, jak rychle obsadila lukrativní místa ve veřejném sektoru vlastními lidmi. Referendum myší o tom, že si nepřejí být loveny, ještě neznamená, že kočky budou hladové.
nešťastná anna karenina Existují samozřejmě také země, které dovedou na vývoj reagovat, zpětně se poučit z chyb a nastolit rovnováhu mezi sociálním zabezpečením, konkurenceschopností a ekonomickým růstem. Všechny spojuje racionalita hospodářské politiky a minimální korupce.
Řečeno se Lvem Tolstým v románu Anna Karenina, všechny šťastné fiskální reformy jsou si ve skutečnosti podobné. Strukturu daní se snažíte „naladit“ tak, aby co nejméně bránila ekonomické aktivitě ? rem i lidí. Typicky například na severu Evropy sice nebrání často hodně progresivnímu zdanění příjmů, ale nedaní práci jako takovou – mají velmi malé sociální odvody, často žádné. Podpory v nezaměstnanosti mají sice vysoké, ale podmíněné rekvalifikací a hledáním práce. To je diametrální rozdíl oproti jihu Evropy, ale v podstatě i proti Česku. Na výdajové straně se přemýšlí nejen o kancelářském papíru, autech, energiích, službách za právníky a za elektronické služby, ale hlavně o „dizajnu“, tedy jak jsou výdaje nastaveny a jakou mají motivační účinnost a ekonomickou efektivnost. To prokazatelně neděláme.
Vezměme si penzijní systém. Švédsko jako bohatá země nechce vidět chudé důchodce, ale zároveň chce zachovat motivaci na pozdním odchodu do důchodu v podobě silné zásluhovosti. V Česku sice také nechceme vidět chudobu, což je chvályhodné, ale činíme tak za cenu faktického popření zásluhovosti. Nelámeme si hlavu nad tím, jak daňově motivovat zaměstnavatele, aby udrželi pracovní místa pro zaměstnance vyššího věku. Ti nízkopříjmoví chtějí do důchodu co nejdříve, včera bylo pozdě. Náhradové procento dobré, a když zdraví slouží, přivydělají něco bokem, pokud možno bez daně. Zcela racionální chování jako důsledek naší blbé politiky.
Obdobně jsme vymysleli pravděpodobně nejúčinnější demotivační a dekvalifikační mechanismus pro ženy s nízkým pracovním ohodnocením na této planetě v podobě velmi dlouhé (nikoli štědré) mateřské a rodičovské dovolené, aniž by existoval silný ekonomický motiv návratu k práci kombinovaný s nabídkou dotovaných profesionálních služeb péče o dítě. Čemu tímhle vlastně pomáháme?
Provozujeme za drahé peníze existující infrastrukturu, kterou v podobě železnic nemůžeme v tak širokém rozsahu udržet. Zároveň si podvazujeme nehorázně předraženým a zdlouhavým nákupem pozemků výstavbu dálniční infrastruktury, která je samozřejmě nedostatečná a navíc drahá. Nedosti na tom, blokujeme výhody nákladní železniční dopravy, která musí čekat oproti osobní dopravě na kolejích, a proto má potíže s konkurenceschopností ve srovnání se silniční nákladní dopravou. Ta zase přetěžuje a ničí silnice a exponenciálně zvyšuje náklady na údržbu. bo ské dálnice Z infrastruktury se stala mantra, která teprve bude žrát peníze. Výkup pozemků pro liniovou infrastrukturu je dnes motivován zcela nehoráznou šestnáctinásobnou prémií oproti tržní ceně vykupovaného pozemku. Politici chtějí dokonce retroaktivně doplácet těm, kteří prodali za míň, když zodpovědné vládnutí by velelo k pravému opaku – oddělení procesu stanovení spravedlivé náhrady za zábor pozemku podle jeho původního využití od samotného záboru, takže výstavba nemusí na náhradu čekat.
Stejně tak by každá poctivá revize účinnosti veřejných výdajů – první pro nás Světová banka udělala před nějakými patnácti lety – řekla, že máme sice na danou úroveň HDP na obyvatele překvapivě dobré zdravotnictví, ale ono nám to bez podstatných strukturálních změn dlouho nevydrží. Fixní náklady současné nemocniční sítě jsou tak vysoké, že je buď z valné části přeměníme na pečovatelská centra o stárnoucí populaci, anebo nám začne udržování budov a zařízení odčerpávat zdroje, které potřebujeme věnovat na moderní ambulantní medicínu a platy zdravotníků. Ti hlasují nohama a buďte si jisti tím, že každý další jazykově vybavený ročník bude mít vyšší procento odchodů do zahraničí.
Zároveň potřebujeme investovat do vzdělávání – nákupu produktivity další generace. Při alespoň zbytkové zodpovědnosti za vládnutí se nemůžeme volbě mezi vzájemně soupeřícími prioritami vyhnout. A o tom ta celá „revize veřejných výdajů“ je. Jsou dvě skupiny zemí, v jedné – a nepočetné – neexistují „posvátné krávy“. O všem se inteligentně, bez předsudků a s argumenty přemýšlí a hledá se cesta k optimalizaci. V té početnější skupině je mnoho výdajových „posvátných krav“ a málo se přemýšlí. Každý chce víc. Rozdíl je jeden: ta první skupina bohatne a přizpůsobuje se. Ta druhá se zadlužuje, a přesto zaostává.
Nepoučitelní Češi Nechtěli jsme škrtat jako orangutani, a jak to dopadlo
1. 9. 1996
Ministr financí a místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník sonduje možnost, zda by Světová banka neprozkoumala efektivitu českých veřejných výdajů (Public Expenditure Review)
2000 Světová banka v rámci několika misí zkoumá české veřejné výdaje
1. 9. 2001 Analýza je prezentována veřejnosti
Co Světová banka doporučila v roce 2001?
tohle je ve skutečnosti jediná oblast, kde si Česko nechalo poradit a víceméně se radami řídilo
prodej pohledávek nejvyšší nabídce
nový konkurzní zákon, který by zvýšil hodnotu prodávaných pohledávek
Co jsme si z toho odnesli v roce 2015?
nový insolvenční zákon byl přijat s účinností od roku 2008 a do hodnoty prodávaných balíků se nepromítl
v sérii několika balíků Konsolidační banka/agentura prodala balíky špatných pohledávek na trhu
privatizace KB, České spořitelny, kolaps Investiční a Poštovní banky s následným prodejem byznysu do rukou ČSOB
zavést regulační poplatky s ochranným limitem
úhradový mechanismus podporující efektivnější využití zdrojů
pojistné plány včetně plánů řízené péče
společný vyměřovací základ a výběr pojistného
nemáme - koncept jednotného inkasního místa opuštěn
nemocnice platíme podle modelu, jehož výpočtový algoritmus se na ministerstvu zdravotnictví ztratil
zavedeno a zrušeno
nemáme
školné a půjčky na veřejných vysokých školách s odkladem splácení
nemáme
optimalizační program jako reakce na demografický vývoj
zavedeno kraj od kraje
železnice -zanedbaná údržba, potřebuje restrukturalizaci, vysoké fixní náklady
silniční doprava - investujte do projektů s nejvyšší návratností a zlepšete údržbu
investujeme tam, kde se dá stavět, takže pořád úplně opačný přístup
tady se podařilo modernizovat vozový park, ale fixní náklady trápí systém pořád (dotace pro Správu železniční dopravní cesty a České dráhy)
zlepšit střednědobý fiskální plánovací rámec
rozpočtování podle principu peníze za výkon/ aktivitu
konsolidace mimorozpočtových fondů a transformačních institucí
to stále neděláme
částečné zlepšení oproti tehdejšímu stavu
Fond národního majetku a Česká konsolidační agentura ukončily činnost, mimorozpočtové fondy máme dál
deregulace nájmů
méně štědré stavební spoření
to se udělalo
to se také udělalo
zvyšování důchodů (indexace) jen podle indexu životní nákladů
nemáme dodnes
změnit první pilíř podle švédského modelu, zvýšit zásluhovost
zavést druhý fondový pilíř
neindexovat nad rámec zákona
nepodporovat předčasné penze
právě ho rušíme
švédský první pilíř nemáme ani náhodou, zásluhovost mírně zvýšena po zásahu Ústavního soudu
naopak zavádíme předpenze a zvláštní režim pro horníky
přesně naopak to navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí i pro rozpočet na příští rok
Zdroj: Světová banka
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK * zamecnik@mf.
