Koronavirus
umazává bankám zisky a to se akcionářům nebude líbit. Odbory ve velkých
bankovních domech se proto připravují na tvrdá vyjednávání. Budoucnost totiž
není růžová.
Radikální snížení počtu poboček chystá v nejbližší době Komerční
banka. „V souvislosti s koronavirovou krizí urychlíme některé kroky
původně plánované na pozdější období. Ke konci srpna proto ukončíme činnost 64
menších poboček. Část vybraných poboček je v současné době, z důvodu
preventivních opatření již uzavřena,“ řekl týdeníku Euro šéf komunikace
Komerční banky (KB) Pavel Zúbek. Bance zůstane 241 prodejních míst.
Efektivní home office
Oficiálně
sice banka nechce říct, kolik lidí může přijít o místo, jak ale týdeník Euro
zjistil, hraje se o 250 až 300 lidí. „Komerční banka se
přihlásila k tomu, že bude nějaké pobočky rušit. Je jich celkem dost, ale zatím
nám ještě neřekla počet lidí, je tedy předčasné se k něčemu vyjadřovat,“ řekla
týdeníku Euro šéfka Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví
Alena Chlapíková.
Zúbek přitom nevylučuje, že další úsporná opatření budou
následovat. „Krize způsobená covidem-19
akceleruje další rozvoj digitálních kanálů, ve větší míře budeme i nadále
podporovat práci z domova, která se v průběhu krize ukázala jako velmi
efektivní. Stejně jako jiné organizace se díváme na možnosti úspor a dalších
opatření, která nám pomohou čelit dopadům krize,“ dodal za KB Zúbek.
Počet
zaměstnanců banky loni klesl o 246 lidí, nicméně těch, kteří z banky odešli,
bude víc, neboť KB během celého roku nabírala nové lidi. Třeba loni v srpnu
nabízela 158 pozic, ne vždy přitom hledala na jedno místo pouze jednoho
zaměstnance, jak přiznává. V rámci programu restrukturalizace banka už loni
utratila přes 200 milionů korun na odstupném propuštěným zaměstnancům a 71
milionů korun šlo na náklady spojené se zavíráním poboček. Kolik to bude letos,
zatím není jasné.
Bez dohody
Úsporný
plán na snížení počtu pracovníků potvrzuje i ČSOB, která propuštění plánovala
ještě před aktuální krizí. „Vedení banky
avizovalo, že propustí maximálně 250 lidí, my nyní jednáme o tom, aby to
propouštění nebylo větší, aby třeba na podzim nepřišla nějaká druhá vlna
propouštění,“ popsala situaci šéfka Moderních odborů ČSOB Ladislava
Spielbergerová.
Už
od loňského září řeší odborová organizace v ČSOB dohodu s vedením o navyšování
mezd, která stále není uzavřena. Na přelomu roku se jednání odložilo kvůli
výměně personálního ředitele, pak přišla pandemie. „Zatím
nemáme signál, že by se měly rušit pobočky nebo obchodní místa, velmi teď
bojujeme za to, aby to takový dopad nemělo. Záruky zatím žádné nemáme, chtěli
jsme tyto záruky zapracovat do nové kolektivní smlouvy, budeme na tom pracovat
do konce května. Odpověď od vedení zatím nemám,“ doplnila Spielbergerová.
Ve
výroční zprávě za rok 2019 ČSOB uvádí, že pro roky 2020 až 2022 na
restrukturalizaci spojenou s propouštěním hodlá uvolnit 121 milionů korun. Tak
praví plány z doby před vyhlášením nouzového stavu. „Zatím
revidujeme, jaký případný dopad bude mít situace způsobená pandemií do rozsahu
restrukturalizace. Plán zrušit 250 pracovních míst ve skupině ČSOB zatím nebyl
změněn a restrukturalizaci provedeme dle plánu, pouze s lehkým zpožděním,“
komentoval plány mluvčí ČSOB Patrik Madle. Zpoždění banka vysvětluje napjatou
situací na trhu práce a tím, že za těchto okolností nechce své lidi na trh
posílat.
V
březnu ČSOB zastavila nábor zaměstnanců a prý nabízí přednostně stávajícím
zaměstnancům využití v jiných pozicích. „Neříkáme, že se
nesmí propouštět, ale nechceme, aby se dělaly neuvážená rozhodnutí. Pokud by
propuštění probíhalo tak, že se řekne, kolik lidí a kde přesně se propustí,
protože takový je dopad projektu digitalizace, pak je to odůvodnitelné. Jenže
ono to zpravidla probíhá opačně, potřebuje se ušetřit nějaký balík peněz, který
odpovídá nějakému počtu zaměstnanců, a pak číslo padá dolů hlava nehlava, což
my vnímáme jako nesystémové,“ dodala Spielbergerová.
Vysoká fluktuace
Propouštění
se týká zejména velkých bank, které se snižováním stavu začaly už loni.
Přestože totiž vydělávají desítky miliard ročně, jejich náklady jsou zatím
stále vysoké. Zatímco například Fio banka dokázala za loňský rok vydělat se
třiapadesáti zaměstnanci 1,5 miliardy korun, třeba Česká spořitelna potřebovala
na roční zisk celé skupiny ve výši 17,7 miliardy korun zhruba deset tisíc
zaměstnanců. Čísla sice zkresluje fakt, že pro Fio pracují ještě další
zaměstnanci ze skupiny a banka nechce říct, jaký je jejich počet, nicméně Fio
patří k nejefektivnějším na trhu. Zatímco spořitelna dokáže na investované
stokoruně vydělat 14,5 koruny, Fio umí více než dvojnásobek, jak ukazuje
návratnost vlastního kapitálu.
Česká
spořitelna oficiálně tvrdí, že letos žádné propouštění nechystá. A že stavy
zaměstnanců se pohybují stále zhruba okolo deseti tisíc za celou skupinu. Jenom
v bance pracuje 9255 lidí, což je meziročně o 266 zaměstnanců méně. Čísla jsou
nicméně stejně jako v jiných bankách zkreslená vysokou fluktuací. Loni v srpnu
se banka chlubila, že od začátku roku už nabrala 800 lidí a otevřeno má dalších
tři sta pracovních pozic.
Personální
politiku velkých bank ve stylu drazí odcházejí a levní nastupují kritizoval v
minulosti dlouholetý šéf Odborového svazu pracovníků peněžnictví a
pojišťovnictví František Hupka, který z této pozice odešel loni na podzim. „Už
před třemi čtyřmi lety jsme bankám říkali: Nenechte si utéct know-how v podobě
lidí, kteří u vás pracovali deset patnáct let. Banky to tehdy neviděly jako
problém, ale dnes to musí každý rozumný člověk jako problém vidět,“ řekl Hupka
loni v srpnu.
Častou
výměnu pracovníků finanční domy vysvětlují neustálým zkvalitňováním služeb a
přípravou na digitalizaci. Tu se nyní díky nouzovému stavu podařilo urychlit a
tlak na to, aby co nejvíce činností probíhalo online, významně vzrostl. Prostor
pro škrty v personální oblasti se bude tudíž zvětšovat. „Banky
nechtějí vypadat asociálně, ale uvidíme, že během roku budou k dalšímu
propouštění stejně nuceny. Bude zde velký tlak ze strany matek na nákladovou
stránku, protože zatím stále nedošlo k nějakým výrazným škrtům,“ uvedl Tomáš
Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus. „Když se podíváme
na to, jak škrtají západní banky, jsou tam úspory mnohem výraznější. Očekávám
tedy další tlak ze strany matek, aby se stavy zaměstnanců ještě snižovaly,“
uzavřel Pfeiler.
