Koronavirus umazává bankám zisky a to se akcionářům nebude líbit. Odbory ve velkých bankovních domech se proto připravují na tvrdá vyjednávání. Budoucnost totiž není růžová. Radikální snížení počtu poboček chystá v nejbližší době Komerční banka. „Vsouvislosti s koronavirovou krizí urychlíme některé kroky původně plánované na pozdější období. Ke konci srpna proto ukončíme činnost 64 menších poboček. Část vybraných poboček je v současné době z důvodu preventivních opatření již uzavřena“ řekl týdeníku Euro šéf komunikace Komerční banky (KB) Pavel Zúbek. Bance zůstane 241 prodejních míst.
Efektivní home office
Oficiálně sice banka nechce říct, kolik lidí může přijít o místo, jak ale týdeník Euro zjistil, hraje se o 250 až 300 lidí. „Komerční banka se přihlásila k tomu, že bude nějaké pobočky rušit. Je jich celkem dost, ale zatím nám ještě neřekla počet lidí, je tedy předčasné se k něčemu vyjadřovat,“ řekla týdeníku Euro šéfka Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Alena Chlapíková.
Zúbek přitom nevylučuje, že další úsporná opatření budou následovat. „Krize způsobená covidem-19 akceleruje další rozvoj digitálních kanálů, ve větší míře budeme i nadále podporovat práci z domova, která se v průběhu krize ukázala jako velmi efektivní. Stejně jako jiné organizace se díváme na možnosti úspor a dalších opatření, která nám pomohou čelit dopadům krize“ dodal za KB Zúbek.
Počet zaměstnanců banky loni klesl o 246 lidí, nicméně těch, kteří z banky odešli, bude víc, neboť KB během celého roku nabírala nové lidi. Třeba loni v srpnu nabízela 158 pozic, ne vždy přitom hledala na jedno místo pouze jednoho zaměstnance jak přiznáváV rámci programu restrukturalizace banka už loni utratila přes 200 milionů náklady spojené se zavíráním poboček.r Kolik to bude letos, zatím není jasné.
Bez dohody
Úsporný plán na snížení počtu pracovníků potvrzuje i ČSOB, která propuštění plánovala ještě před aktuální krizí. „Vedení banky avizovalo, že propustí maximálně 250 lidí, my nyní jednáme o tom, aby to propouštění nebylo větší, aby třeba na podzim nepřišla nějaká druhá vlna propouštění“popsala situaci šéfka Moderních odborů ČSOB Ladislava Spielbergerová.
Už od loňského září řeší odborová organizace v ČSOB dohodu s vedením o navyšování mezd, která stále není uzavřena. Na přelomu roku se jednání odložilo kvůli výměně personálního ředitele, pak přišla pandemie. „Zatím nemáme signál, že by se měly rušit pobočky nebo obchodní místa, velmi teďbojujeme za to, aby to takový dopad nemělo. Záruky zatím žádné nemáme, chtěli jsme tyto záruky zapracovat do nové kolektivní smlouvy, budeme na tom pracovat do konce května. Odpověď od vedení zatím nemám“ doplnila Spielbergerová.
Ve výroční zprávě za rok 2019 ČSOB uvádí, že pro roky 2020 až 2022 na restrukturalizaci spojenou s propouštěním hodlá uvolnit 121 milionů korun. Tak praví plány z doby před vyhlášením nouzového stavu.
„Zatím revidujeme, jaký případný dopad bude mít situace způsobená pandemií do rozsahu restrukturalizace. Plán zrušit 250 pracovních míst ve skupině ČSOB zatím nebyl změněn a restrukturalizaci provedeme dle plánu, pouze s lehkým zpožděním“ komentoval plány mluvčí ČSOB Patrik Madle. Zpoždění banka vysvětluje napjatou situací na trhu práce a tím, že za těchto okolností nechce své lidi na trh posílat.
V březnu ČSOB zastavila nábor zaměstnanců a prý nabízí přednostně stávajícím zaměstnancům využití v jiných pozicích.
„Neříkáme, že se nesmí propouštět, ale nechceme, aby se dělaly neuvážená rozhodnutí.
Pokud by propuštění probíhalo tak, že se řekne, kolik lidí a kde přesně se propustí, protože takový je dopad projektu digitalizace, pak je to odůvodnitelné. Jenže ono to zpravidla probíhá opačně, potřebuje se ušetřit nějaký balík peněz, který odpovídá nějakému počtu zaměstnanců, a pak číslo padá dolů hlava nehlava, což my vnímáme jako nesystémové“ dodala Spielbergerová.
vysoká fluktuace
Propouštění se týká zejména velkých bank, které se snižováním stavu začaly už loni. Přestože totiž vydělávají desítky miliard ročně, jejich náklady jsou zatím stále vysoké. Zatímco například Fio banka dokázala za loňský rok vydělat se třiapadesáti zaměstnanci 1,5 miliardy korun, třeba Česká spořitelna potřebovala na roční zisk celé skupiny ve výši 17,7 miliardy korun zhruba deset tisíc zaměstnanců. Čísla sice zkresluje fakt, že pro Fio pracují ještě další zaměstnanci ze skupiny a banka nechce říct, jaký je jejich počet, nicméně Fio patří k nejefektivnějším na trhu. Zatímco spořitelna dokáže na investované stokoruně vydělat 14,5 koruny, Fio umí více než dvojnásobek, jak ukazuje návratnost vlastního kapitálu.
Česká spořitelna oficiálně tvrdí, že letos žádné propouštění nechystá. A že stavy zaměstnanců se pohybují stále zhruba okolo deseti tisíc za celou skupinu. Jenom v bance pracuje 9255 lidí, což je meziročně o 266 zaměstnanců méně. Čísla jsou nicméně stejně jako v jiných bankách zkreslená vysokou fluktuací. Loni v srpnu se banka chlubila, že od začátku roku už nabrala 800 lidí a otevřeno má dalších tři sta pracovních pozic.
Personální politiku velkých bank ve stylu drazí odcházejí a levní nastupují kritizoval v minulosti dlouholetý šéf Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví František Hupka, který z této pozice odešel loni na podzim.
„Už před třemi čtyřmi lety jsme bankám říkali: Nenechte si utéct know-how v podobě lidí, kteří u vás pracovali deset patnáct let. Banky to tehdy neviděly jako problém, ale dnes to musí každý rozumný člověk jako problém vidět“ řekl Hupka loni v srpnu.
Častou výměnu pracovníků finanční domy vysvětlují neustálým zkvalitňováním služeb a přípravou na digitalizaci. Tu se nyní díky nouzovému stavu podařilo urychlit a tlak na to, aby co nejvíce činností probíhalo online, významně vzrostl. Prostor pro škrty v personální oblasti se bude tudíž zvětšovat. „Banky nechtějí vypadat asociálně, ale uvidíme, že během roku budou k dalšímu propouštění stejně nuceny. Bude zde velký tlak ze strany matek na nákladovou stránku, protože zatím stále nedošlo k nějakým výrazným škrtům“uvedl Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus. „Když se podíváme na to, jak škrtají západní banky, jsou tam úspory mnohem výraznější. Očekávám tedy další tlak ze strany matek, aby se stavy zaměstnanců ještě snižovaly“uzavřel Pfeiler.
Armáda bankéřů
(počet zaměstnanců tuzemských bank)
leden 2020 leden 2019
Air Bank 794
789
Sberbank 755
840
Equa Bank 669
642
'údaje k 30. 6. 2019 a 30. 6. 2018, počet zaměstnanců ČSoB zveřejňuje skupina jen v pololetních zprávách
zdroj: výroční zprávy bank
Zatímco například Fio banka dokázala za loňský rok vydělat se třiapadesáti zaměstnanci 1,5 miliardy korun, třeba Česká spořitelna potřebovala na roční zisk celé skupiny ve výši 17,7 miliardy korun zhruba deset tisíc zaměstnanců.
