Cena severomořské ropy Brent se poprvé v historii dostala k 74 dolarům za barel a i další ropy na světových trzích dosáhly minulý týden rekordních hladin. Cena se již přehoupla přes maxima z loňského prosince, kdy hurikán Katrina devastoval jihovýchodní pobřeží USA a zastavil těžbu ropy v Mexickém zálivu. Živlem, který může za prudký růst ropy v minulých týdnech, je zejména spor o íránský jaderný program (viz strana 68 Perský hlavolam).
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád již dříve pohrozil, že pokud Rada bezpečnosti OSN uvalí na jeho zemi sankce, zastaví vývoz ropy. Írán dodává na světové trhy 2,7 milionu barelů denně. Minulý týden, když se ropa dostala přes rekordní hodnoty, Ahmadínežád prohlásil, že její cena je stále pod její „skutečnou hodnotou“.
Tuto skutečnou hodnotu pomáhají hledat také protivládní povstalci v Nigérii, největším africkém vývozci ropy, jimž se opakovanými útoky na ropná zařízení podařilo výrazně omezit produkci této energetické suroviny. Situace dále ještě zhoršuje neklidný Irák a Čad.
Ropa za 120.
Vzhledem k tomu, že kartel OPEC zjevně není schopen navýšit kapacitu těžby a že rostoucí světové hospodářství poptává stále více ropy, může podle některých analytiků Ahmadínežád vyhnat cenu až na 120 dolarů za barel. Írán má totiž nejen jedny z největší zásob ropy a je jedním z největších vývozců, ale také kontroluje Hormuzský průplav, kudy proudí na tankerech téměř veškerá ropa z Perského zálivu. Pokud by Íránci zablokovali Hormuzskou úžinu, cena by se zřejmě nezastavila ani na 120 dolarech.
Situaci se pokusil zmírnit šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Claude Mandil, který minulý týden vydal prohlášení, že IEA je připravena nahradit chybějící ropu na trhu, pokud by Írán zastavil její vývoz. IEA má ve strategických rezervách čtyři miliardy barelů a Írán vyváží 2,7 milionů barelů denně. „To znamená, že by nám to vydrželo zhruba na čtyři roky,“ řekl Mandil ve vysílání rozhlasové stanice RFI. Jeho vyjádření však trh neupokojilo. Pokud by Ahmadínežád zvládl zablokovat Hormuzskou úžinu, strategické zásoby IEA by dlouho nevydržely.
Benzin za 33.
Kvůli rostoucím cenám ropy a blížící se motoristické sezoně v západním světě vzrůstají také ceny pohonných hmot. Průměrná cena benzinu Natural 95 v České republice byla ve středu 19. dubna 30,52 Kč. Během dvou týdnů tedy natural podtražil o více než korunu. Z údajů společnosti CCS, která vyhodnocuje data ze dvou tisíc čerpacích stanic, vyplývá, že před rokem stál litr Naturalu 95 o 2,70 Kč méně.
Vzhledem k sezonnímu zájmu motoristů jsou pohonné hmoty vždy nejdražší v letních měsících, cena Naturalu 95 bývá v červenci o dvě koruny na litr vyšší než v dubnu. Pokud nedojde k další eskalaci cen, je pravděpodobné, že Natural 95 bude o prázdninách stát 33 korun.
Kvůli rostoucím cenám benzinu oznámilo zdražení palivového příplatku již několik leteckých společností. Letenky proto podraží až o několik stokorun. Příplatek se liší u různých společností a obvykle závisí na délce letu. Například ČSA oznámily minulý čtvrtek, že u zaoceánských letů se palivový příplatek zvýší o 110 korun na 1170 Kč.
Ze stejného důvodu budou zdražovat i cestovní kanceláře a někteří pozemní dopravci.
Zisk pro ČEZ a Unipetrol.
Cenu pohonných hmot na starém kontinentu tlačí nahoru i poptávku z USA, kde motoristická sezona právě začíná a tamní rafinerie nejsou schopné pokrýt domácí poptávku. Američané proto nakupují benzin i v Evropě.
Celosvětové rafinerské kapacity již nemají téměř žádné rezervy (například rafinerie OMV jsou, jak sdělila firma, využívány na 95 procent) a celosvětová poptávka po ropných produktech stále roste. Jenže vzhledem k dlouhodobé návratnosti investic do rafinerií a blížícímu se bodu zlomu, odkdy se bude ropy těžit stále méně, se investorům do budování nových rafinerií už moc nechce.
Vysoká cena ropy a zemního plynu výrazně pomáhá ekonomikám producentských zemí. Například zvyšování globálního vlivu Ruska a Venezuely má kromě jiného svoji příčinu i v rostoucích cenách těchto strategických surovin.
Na vysokých cenách ropy však neprofitují jen producenti, ale také zpracovatelé a energetické firmy. Na pražské burze proto stále vydělávají investoři držící své pozice ve společnostech ČEZ a Unipetrol.
