Paroubek obhájil předsednictví v ČSSD, projektem modernizace však nenadchl
Nebyla to žádná sláva, těch 60,15 procenta hlasů, jimiž obhájil Jiří Paroubek na 34. sjezdu předsednické žezlo v sociální demokracii. Vladimír Špidla před čtyřmi a Stanislav Gross přede dvěma léty byli sice zvoleni jen celkem těsnou nadpoloviční většinou, ale na rozdíl od Paroubka, který kandidoval sólo, měli soupeře: Špidla Jiřího Rusnoka a Gross Zdeňka Škromacha. „Pokud jde o hlasy delegátů…, teatrální odchod Miloše Zemana znamená, že jsem ztratil pět až deset procent hlasů. Dalších deset až patnáct procent hlasů byli ti lidé, kteří byli znepokojeni projektem modernizace a navrhovaných stanov,“ míní Paroubek. Stranickým „konzervám“ se projekt modernizace samozřejmě nelíbil a daly to najevo. Pokud jde ale o Zemana, mohl Paroubkovi dokonce pomoci. V kuloárech se před volbou předsedy takto svěřovali někteří delegáti: „Miloš nám vrazil kudlu do zad a strana se cítí být v ohrožení. Paroubka jsme chtěli kvůli jeho jájinkovství a přehlíživému chování, kterého má kdekdo plné zuby, zvolit pro výstrahu co nejtěsnější většinou. To se teď nestane…“
Prestižní Paroubek ke své škodě neovládl rozladěnost, jež na něj šedesátiprocentním „triumfem“ dolehla, čímž chuť delegátů srazit mu hřebínek přiživil. Prvního místopředsedu Bohuslava Sobotku a čtyři „řadové“ místopředsedy, Zdeňka Škromacha, Petra Víchu, Janu Vaňhovou a nováčka Milana Urbana, zvolil sjezd Paroubkovi k ruce sice podle jeho přání, ale s Urbanovou výjimkou ostentativně až s devadesátiprocentní podporou. Urbanovi odčerpal téměř 25 procent hlasů jeho protikandidát Petr Hulínský, o němž Paroubek prohlásil, že bude-li zvolen místopředsedou, složí funkci šéfa ČSSD! Matadoři sjezdových sedánek všemožných stran si těžko vzpomenou na podobný případ, kdy by čerstvě zvolený předseda pohrozil sjezdu, že nebude-li po jeho, zmarní jeho práci a „vyšplouchne“ stranu.
Hulínský se ostatně místopředsedou nestal. Hendikepovaly ho špatné loňské volební výsledky pražské ČSSD, jejímž je předsedou, konfrontační a podle Paroubka urážlivý kandidátský projev a také zlé tušení delegátů. Robert Kopecký, podsednický starosta a exposlanec, je vyjádřil slovy, že „tady se odehrává hra nedůstojná sociální demokracie“, protože vy, někteří, „jste se tak dohodli“. Kopecký a další známá tvář sociální demokracie, letňanský exstarosta Josef Dobrý, takto dva Zemanovi přátelé, se postavili proti Hulínskému a ze sjezdového sálu odvětrali protiparoubkovské dusno. V rozporu s Paroubkovými představami se tak v Lidovém domě ocitá pouze Martin Starec, zvolený do čela ústřední kontrolní komise. Tenhle původně Grossův člověk býval místopředsedou ČSSD pro řízení, avšak s Paroubkem a s jeho pravou rukou Jaroslavem Tvrdíkem si nepadl do noty, a tak po loňských volbách na funkci rezignoval.
Co se ale Jiřímu Paroubkovi na brněnském sjezdu nepovedlo, byl start modernizace sociální demokracie. Ze zevrubného průzkumu, který si zadala u renomované agentury, je přitom zřejmé, že většině občanů se ODS a Strana zelených jeví jako strany modernější a že i drtivá většina členů ČSSD považuje její modernizaci za nezbytnou. Podle Paroubka z dnešní maximálně třetiny voličů jich ČSSD musí mít na své straně až čtyřicet procent, chce-li vítězit ve volbách a sestavovat vlády. Kvůli oněm pěti až sedmi procentům voličů je navíc nutné „zůstat levou nohou pevně stát tam, kde jsme, a udělat krok nohou opačnou“ čili „rozkročit se“, říká Paroubek. Pro tento manévr je třeba ČSSD vybavit schopnými mladými lidmi, kteří dokážou nové cílové skupiny občanů oslovit a získat. V opačném případě to s ní půjde z kopce. I když se to zdá být jasné jak facka, většinu delegátů téma modernizace příliš nezaujalo. Diskuse o jejím obsahu byla mělká a sjezd modernizaci „odmávl“ jaksi úkradkem.
O to více si dal záležet na nových stanovách, s jejichž pomocí chtěl Jiří Paroubek otevřít ČSSD novým lidem, vytěsnit z ní bratříčkující se konzervativní struktury a učinit atraktivnější její volební kandidátky. Nebyl přijat „zipový“ princip, takže na třetím až pátém místě volebních kandidátek nebude vždy stát žena, jež by straně mohla spíše než okoukaní pánové přitáhnout nové voliče, lépe řečeno voličky. Zavedeny ani nebudou přímé volby předsedů okresních a krajských výborů členskou základnou čili „staří machři“ si svoje židle ohlídají. Nevznikne také Stálá konference ČSSD, aby měl mezi sjezdy kdo upravovat stanovy, kdyby blokovaly postup modernizace. Ostatně třeba nebude co blokovat! Jen s pomocí vnitrostranických referend, možností ruče se zbavovat členů obviněných z trestné činnosti a přímé volby předsedy ČSSD, což sjezd schválil, toho Paroubek mnoho nezmodernizuje. Tak či onak by ale nejspíše měl vítězit na všech frontách, protože jinak si na něm za dva roky členská základna v přímé volbě smlsne. Ještě že považuje modernizaci strany nikoli za jednorázový akt, nýbrž za proces! Jako o procesu hovořil před dvaadvaceti lety o blahé paměti perestrojce také Michal Gorbačov! Proces se tehdy jaksi nerozvinul a jeho strůjce přestal být „velkým Gorbim“. Ještě že má česká sociální demokracie jiné než komunistické vzory!
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
