Představitelé ČNB i premiér jsou přesvědčeni, že česká ekonomika nemá na to, aby ustála nedávné tempo posilování domácí měny. Na základě čeho dospěli k tomuto závěru? Dokážou odhadnout, kdy je kurs příliš silný? Znají takové modely rovnovážného kursu, které jim dávají jednoznačnou odpověď na tuto otázku? Nebo mají k dispozici více informací, než má devizový trh? Guvernér ČNB jistě ví, že tolik informací, kolik jich je schopen zpracovat trh, nikdy on ani jeho matematici - z jejichž modelů zřejmě vychází - k dispozici mít nemůže. Jak tedy může tvrdit, že devizový trh nám poskytuje špatný kurs?
Cenová regulace.
Samozřejmě nelze pominout skutečnost, že kurs je dlouhodobě ovlivňován privatizačními příjmy. Je však tato deformace důvodem pro automatické provádění deformace další, byť s opačným znaménkem? Výsledkem takovýchto snah bývá stav, kdy je trh postaven zcela mimo hru, což je cena příliš vysoká na to, aby ji bylo možné obhájit.
Vezmeme-li v úvahu, že měnový kurs není nic jiného než cena zahraniční měny, lze společné úsilí ČNB a vlády označit za cenovou regulaci. Jestliže dnes připustíme, že zde existuje někdo, kdo je schopen posoudit vhodnost kursu, zítra se dočkáme toho, že se objeví géniové, kteří začnou stejným způsobem posuzovat další ceny. Málokdo z nich si však uvědomuje, jak jsou matematické modely vzdálené realitě a jak směšně málo informací jsou schopné zpracovat ve srovnání s množstvím informací, které zpracovává trh.
Výzva.
Silná koruna navíc pro naši ekonomiku zdaleka neznamená pouze nepříjemnosti. Je sice pravdou, že se cenová konkurenceschopnost domácích firem snížila. Chceme ale, aby i nadále byla jejich síla založena pouze na nízkých cenách? Čím dříve se naše podniky naučí konkurovat těm zahraničním, tím lépe pro ně i pro celou naši ekonomiku.
Veličinou, které sílící koruna vyhovuje, je spotřebitel, jenž se dnes při návštěvě některé z vyspělých zemí cítí méně trapně než loni, ačkoliv vnější kupní síla koruny je stále přibližně poloviční ve srovnání s její vnitřní kupní silou. Na silné koruně nevydělávají pouze čeští turisté. Levné dovozy šetří peněženky nás všech. Spotřebitel však jako by nebyl důležitý.
Nebylo by lepší považovat sílící korunu za výzvu pro celou domácí ekonomiku? Pokud se k této výzvě dokážeme postavit čelem, nabízí se nám jedinečná příležitost, jak poskočit do vyšší ligy. Jestliže totiž místo vývoje HDP v korunách sledujeme jeho růst v eurech, zjistíme, že zejména v důsledku sílící koruny česká ekonomika rostla v posledním roce skutečně úctyhodným tempem přibližně patnácti procent ročně.
Domácí firmy zatím této výzvě čelí docela úspěšně. Deficit obchodní bilance za leden až srpen tohoto roku klesl v porovnání s rokem 2001 téměř na polovinu. Manažeři některých našich podniků si samozřejmě na silnou korunu rádi stěžují, protože je nutí neustále hledat rezervy, což jistě z krátkodobého hlediska není příjemné. Z dlouhodobého pohledu však tento tlak představuje pozitivní faktor. Preference dlouhodobých zájmů před krátkodobými se vyplácí. Ze statistik vyplývá, že většina manažerů se s touto situací vyrovnala úspěšně.
Výhody.
Sílící koruna přináší i další výhody. Je například nepochybné, že za současnou míru inflace vděčíme mimo jiné také posilující koruně. Dalším pozitivem je vliv měnového kursu na ceny v zahraničním obchodu. Nahlédneme-li do statistik Českého statistického úřadu, zjistíme, že za prvních sedm měsíců tohoto roku se reálné směnné relace zlepšily o 0,8 procenta. Jejich pozitivní vliv na ekonomiku lze těžko zpochybnit.
Co má tedy pan guvernér konkrétně na mysli, když hovoří o nadměrném posilování koruny? Pokud by se opravdu splnily nejpesimističtější prognózy - čemuž zatím nic nenasvědčuje - některé firmy by nepřežily. Z krátkodobého hlediska je to jistě problém, z dlouhodobého pohledu jde však pro tržní ekonomiku o pozitivní jev. Dojde k přesunu zdrojů a pracovních sil ze zaniklých firem k těm úspěšnějším. Tento přesun by mohl být navíc umocněn oslabující korunou vzhledem k dokončení privatizace a hypotetického vysokého schodku běžného účtu. Firmy, které by přežily období silné koruny, by mohly v období oslabující koruny expandovat.
Je však česká ekonomika onou zdravou ekonomikou, která by byla schopna případné bankroty domácích firem vstřebat a vyjít z nich posílena? Bohužel tomu tak není. Česká ekonomika je zatížena v mnoha oblastech nadměrnou regulací, která znesnadňuje vyčišťování trhů. Zejména mám na mysli trh práce, který firmám znemožňuje plynulé přijímání a propouštění zaměstnanců podle svých potřeb. Rovněž štědrý systém sociálních dávek deformuje trh práce. Zde je potřeba hledat řešení, protože léčit nemoci způsobené nadměrnou regulací v jedné oblasti rozšiřováním regulace do oblastí dalších vede v konečném důsledku k centrálně plánované ekonomice.
