Německé sítě elektrického vedení nejsou schopné zvládnout masivní nárazovou nabídku energie z větrných elektráren na přímořském severu země, a tamní větrníky proto často musejí „odpočívat“ i při silném větru. „Na západním šlesvicko-holštýnském pobřeží ročně přijde vniveč deset až dvacet procent možného výkonu,“ prohlásil místopředseda německého svazu pro rozvoj větrné energie Hermann Albers. Podobná situace se rýsuje i v jiných severních regionech. Provozovatelům větrných parků proto unikají značné zisky a někteří se finančně ocitají pod tlakem.
Energetický koncern E.ON se jako příslušný provozovatel sítí snaží vedení elektřiny rozšiřovat. Na odpor prý však naráží v mnoha obcích, které se obávají šíření „elektrosmogu“ a zohyzďování krajiny. Problémem se intenzivně zabývá i vláda, která připravuje zákon o urychlení výstavby potřebné infrastruktury. Cílem je hlavně zkrátit schvalovací lhůty pro výstavbu sítí vysokého napětí.
V Německu se nyní vyrábí kolem osmi procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vláda chce tento podíl zvýšit na nejméně 12,5 procenta do roku 2010 a na 20 procent do roku 2020. Koncem minulého roku v zemi fungovalo 17 574 větrníků s výkonem 18 420 megawattů, větrná energie činila největší podíl z obnovitelných zdrojů.
Německo usiluje o zvyšování podílu alternativních zdrojů i proto, že ustupuje od jaderné energetiky a její výkon musí nahradit. Odstavení dvou desítek jaderných elektráren do roku 2021 prosadila předchozí vláda sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Nynější kabinet křesťanských a sociálních demokratů CDU/CSU-SPD zatím na tomto cíli trvá, přestože je pod tlakem koncernů, aby byla životnost jaderných elektráren prodloužena. (mtc, ČTK)
