Propad měn rozvíjejících se zemí signalizuje potíže pro místní akcie
Spekulanti s měnami opouštějí rozvíjející se trhy, jako je Jižní Afrika, Turecko, Brazílie nebo například Indonésie.
Měny těchto zemí ztrácely oproti americkému dolaru už v minulém roce a nyní propad dále pokračuje. Od začátku roku sice nepatrně posílil ruský rubl, čímž ale umazal jen zlomek loňských ztrát. Loni totiž ruská měna zažila doslova masakr. Jeden dolar se na začátku minulého roku prodával za třiatřicet rublů, přičemž na konci už stál téměř šedesát.
Úprk od rizika Důvodem odchodu investorů z měn rozvíjejících se trhů je vidina rostoucích úrokových sazeb v USA, což snižuje zájem o rizikovější investice. Chování hráčů na měnových trzích přitom vysílá signál pro investory do akcií na rozvíjejících se trzích. „Měnový trh je mnohem lepším ukazatelem problémů než akcie,“ uvedl pro agenturu Bloomberg investiční manažer Nathan Griffiths ze společnosti ING Investment Management.
Měny rozvíjejících se zemí podle analytika ČSOB Asset Managementu Richarda Stadlera v posledních letech rostly kvůli měnové politice americké centrální banky Fed. Ta pumpovala do ekonomiky peníze prostřednictvím nákupu cenných papírů (kvantitativní uvolňování, QE). „Po ukončení QE pak tyto měny začaly ztrácet kvůli odlivu kapitálu,“ upozorňuje Stadler.
Na rozdíl od měn rozvíjejících se zemí se akciím v posledních měsících relativně daří (viz graf). Agentura Bloomberg totiž sestavila ukazatel dvaceti měn rozvíjejících se zemí, který se vzhledem k akciovému indexu rozvíjejících se trhů MSCI Emerging Markets rekordně propadl. V minulosti přitom odlišný vývoj obou ukazatelů vedl k výraznému poklesu cen akcií.
Skutečností je, že pro zahraniční investory velkou část výnosu nebo naopak ztráty představuje měnový pohyb. „V případě akciového investora na rozvíjejících se trzích se sedmdesát procent vašeho výnosu odvíjí od pohybu místních měn a pouze třicet procent od vývoje ceny akcií,“ uvedl v této souvislosti hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen.
A v případě měn rozvíjejících se zemí se nerýsuje žádná růžová budoucnost, což vysílá varovný signál pro burzy rozvíjejících se ekonomik. „Oslabování měn bude pokračovat, přičemž nejslabší země budou zasaženy nejvíce. Pravděpodobně uvidíme zpomalení ekonomického růstu a zisků v průběhu roku, což zatíží akciové trhy,“ dodal Griffiths.
Část ekonomů se však dopadu rostoucích úrokových sazeb v USA neobává vzhledem k chování ostatních centrálních bank. „Odliv kapitálu do USA nastat může,“ říká analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta s tím, že to však vyváží uvolněná měnová politika ostatních centrálních bank.
Čínská hrozba Nicméně ne všechny rozvíjející se země a tím i jejich burzy budou proti přísnější politice americké centrální banky stejně odolné. Podle amerického bankovního kolosu Morgan Stanley může na zvýšení sazeb v USA nejvíce doplatit Turecko, Brazílie a Jižní Afrika, které neprovedly potřebné reformy na rozdíl od Indie a Indonésie. O tom ostatně svědčí i dramatický propad turecké liry a brazilského realu, které od začátku roku oslabily vůči dolaru o 8,2 procenta, resp. 15,9 procenta.
Problémová trojka ale nereprezentuje jediné země, které může ohrozit posilování dolaru a změna kapitálových toků ve světě. „Největší problém může představovat čínský soukromý sektor,“ varuje profesor Harvardovy univerzity Jeffrey Frankel. „Většina jeho posledních půjček totiž porušuje klíčové principy těžce zaplacených ponaučení z předchozích krizí: jsou denominované v zahraničních měnách, krátkodobé, zprostředkované stínovými bankami a kryté nemovitostmi,“ dodává.
„Největší problém může představovat čínský soukromý sektor,“ varuje Jeffrey Frankel, profesor Harvardovy univerzity.
O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz
