Je výrazné oslabení dolaru dobré pro domácí ekonomiku? Zmíněná otázka nám byla během posledních dnů již několikrát položena a nemá smysl zastírat, že není rozumné odpovědi. Na jednu stranu silná koruna zvyšuje kupní sílu domácností a současně snižuje importní ceny surovin, za které platíme v dolarech.
Posílení měny tak de facto redukuje daň, kterou musíme platit za dovoz surovin, bez kterých bychom se neobešli. Současně ovšem výrazné posílení koruny snižuje konkurenceschopnost domácích výrobců na globálním trhu. Nejde však vždy o přímou konfrontaci se světem. Mnozí domácí výrobci vyvážejí zboží do západní Evropy, odkud se produkce reexportuje do USA, Japonska či zemí jihovýchodní Asie. Jelikož asijské státy brání svým měnám v posílení vůči dolaru, růst kurzu USD/EUR snižuje konkurenceschopnost evropské produkce jako celku. Jednoduše řečeno, čím silnější bude euro vůči dolaru, tím více budou západoevropské podniky tlačeny k zeefektivnění výroby a investicím ve východní Evropě. Dopad oslabení dolaru vůči euru i koruně by proto neměl být hodnocen pouze podle ekonomik, kde lze jednoduše spočítat jen přímé dopady, ale podle jednotlivých odvětví. Platit by mělo, že čím vyšší kurz a čím méně kvalifikované lidské práce výroba vyžaduje, tím východněji by měla být realokována. Na posílení koruny vůči dolaru však lze hledět také prostřednictvím optiky centrálního bankéře ve smyslu, jaké zhodnocení kurzu bude centrální banka tolerovat. Podle rétoriky zástupců Evropské centrální banky kurz do 1,25 USD/EUR neovlivní rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Česká národní banka předpokládá průměrný kurz koruny v příštím roce 32 CZK/EUR. Výrazně silnější koruna vůči euru i dolaru proto může odložit první zvýšení sazeb.
