Zákon o pojišťovnictví
Po téměř ročním projednávání v parlamentu byl na konci srpna publikován nový zákon o pojišťovnictví. Jeho hlavním cílem je sladit právní úpravu pojišťovnictví s požadavky práva Evropské unie - především se směrnicemi o zajištění a o kvalifikovaných účastech - a její celková modernizace. S ohledem na zásadní reformu evropské regulace pojišťovnictví v rámci směrnice o solventnosti (Solvency II), schválené letos na jaře, však představuje nový zákon pouze jakýsi mezistupeň. Během příštích dvou let proto bude významně novelizována regulace celého odvětví. Zejména v oblasti požadavků na vnitřní kontrolní a řídicí systém, stanovení technických rezerv a způsobu jejich umisťování, pravidel solventnosti a systému dohledu pojišťoven a zajišťoven v EU.
Povolovací procedura
Největší novinku přináší zákon u zajišťoven. Zavádí novou povolovací proceduru a detailně upravuje pravidla pro jejich činnost. Podrobně člení požadavky na kapitál zajišťoven podle rozsahu a povahy zajišťovaných rizik. Zákon také upravuje režim přeshraničního působení zajišťoven v rámci EU a poskytování služeb prostřednictvím poboček, jak je obvyklé nejen u pojišťoven, ale i u ostatních odvětví finančního trhu.
Dále upravuje požadavky na tvorbu některých rezerv a pravidel pro finanční umístění. A uvolňuje některé restrikce přípustných aktiv finančního umístění, do kterých mohou pojišťovny a zajišťovny investovat prostředky z technických rezerv. Finanční umístění může nově zahrnovat například nekotované akcie, dluhové cenné papíry a cenné papíry obdobné dluhopisům a akciím či pohledávky za pojistníky a pojišťovacími zprostředkovateli. Česká právní úprava je sice rigidnější než její evropská předloha, ale tuzemské pojišťovny určitě přivítají tuto, byť částečnou liberalizaci.
Podmínky
Uvolnění podmínek pro investování prostředků pojišťoven a zajišťoven doprovází zpřísnění požadavků na jejich vnitřní kontrolní a řídící systém. Zákon vyžaduje, aby byl vytvořen efektivní systém řízení rizik i zaveden vnitřní audit a compliance. Ty mají zvýšit stabilitu fungování pojišťoven a zajišťoven. Zpřísňují se též požadavky na outsourcing a jeho adekvátní smluvní ošetření. Při přechodu na nový režim budou pojišťovny muset provést podrobnou revizi vnitřních procesů, pracovních a kontrolních postupů a systému řízení rizik. Zvýšený důraz se bude klást na oblast operačních rizik včetně právního a reputačního.
Zákon modifikuje podmínky, za nichž mohou pojišťovny poskytující neživotní pojištění uzavírat smlouvy o takzvaném doplňkovém pojištění. To pokrývá i oblasti pojištění, pro něž příslušná pojišťovna nemá povolení. Vůči pojistníkům a zájemcům o pojištění se zavádějí širší informační povinnosti – zejména u nabídek investičního životního pojištění. Pojišťovny musejí klienty informovat například o investičních rizicích či o odkupném a o způsobu jeho stanovení. Dále budou povinné průběžně informovat pojistníky o vývoji investic v rámci příslušného pojištění. Rozšiřují se i informační povinnosti pojišťoven a zajišťoven vůči ČNB. A také okruh informací, jež pojišťovny povinně uveřejňují a zpřístupňují veřejnosti - například o kvalifikované účasti.
Času není nazbyt
Novelizováno je i mnoho dalších předpisů. Například v zákoně o pojistné smlouvě se doplňuje výslovná zásada rovného zacházení v rámci uzavírání a plnění z pojištění. A požadavek na podrobné informování o investičním rizicích pojistníka či na pravidelné informování o vývoji hodnoty podkladových investic u investičního životního pojištění.
Nová právní úprava pojišťovnictví nabude účinnosti 1. ledna 2009. Pro některé povinnosti je pak stanoveno další přechodné období. Pojišťovnictví se tedy může připravit na fungováním v novém režimu. Vzhledem k rozsahu změn však není času nazbyt.
