Poslanci ODS obviňují ministra Mládka z ovlivňování Ústavního soudu
Ministr zemědělství Jan Mládek napsal předsedovi Ústavního soudu ČR (ÚS) Pavlu Rychetskému dopis. Upozornil jej, jaké důsledky bude mít rozhodnutí soudu, pokud vyhoví stížnosti pravicových poslanců na způsob regulace trhu s cukrem. Zatímco ministr považuje apel na předsedu Ústavního soudu za standardní obhajobu zájmů státu, zemědělců a výrobců cukru, poslanci ODS označují jeho aktivitu za útok na nezávislost soudu.
Katastrofické scénáře.
Mládkův dopis odešel z ministerstva zemědělství 26. února letošního roku, tedy jen deset dní před plánovaným rozhodováním pléna soudu. „Pokud by soud ústavní stížnosti vyhověl, došlo by ke zrušení současného systému rozdělení produkčních kvót, takže by se Česko stalo jedinou zemí EU vyrábějící cukr, která nemá rozdělenu svou národní kvótu na cukr. Není potřeba zdůrazňovat, jak by utrpěla autorita a prestiž ČR a její schopnost plnit závazky vyplývající z práva Evropských společenství,“ píše Mládek. Nedodal už, že tento potenciální scénář zapříčinila právě vláda, jíž je členem. V dopise, který opoziční poslanci považují za bezprecedentní nátlak, se neomezil pouze na obecné proklamace. Rychetského upozornil na praktické důsledky rozhodnutí, které by vládu hnalo k odpovědnosti: „Zásah do cukerního pořádku by mohl způsobit nepředvídatelné otřesy také na trzích s cukrem v některých dalších zemích EU. Zrušení stávajícího rozdělení kvót by ovlivnilo ekonomickou situaci výrobců cukru i pěstitelů. Producenti by museli vyrábět pouze nekvótovaný cukr, který není možné uvádět na trh EU bez sankčního odvodu. Tím by ztratili své dosavadní trhy, což by znamenalo ztrátu odbytu pro pěstitele cukrovky. Ti by navíc přišli o možnost získání dotací z Evropské unie.“ Mládkovi však neleželo na srdci jen dobro producentů a zemědělců (poslanci ODS podávali stížnost právě na popud části pěstitelů řepy), zdůrazňuje také ohrožení státu a potažmo státní kasy. Pokud by rozhodnutí soudu nebylo pro Českou republiku jako odpůrce příznivé, byl by podle Mládka ohrožen výběr finančních dávek z výroby cukru v Česku a tyto odvody by musel zaplatit stát. Ministr Rychetskému také sdělil, že by vyhovění stížnosti ovlivnilo průběh rozhodčího řízení, jež vede proti České republice společnost Eastern Sugar. Ta po státu požaduje za údajně diskriminační rozdělení kvót zhruba tři miliardy korun.
ODS: Nepřípustné ovlivňování.
„Konsternuje mě, jakým způsobem se snaží vláda zasahovat do rozhodování Ústavního soudu. Je to neuvěřitelná arogance,“ říká poslanec ODS Jiří Papež. „Poslanci ODS, zřejmě již zcela zaujati předvolební kampaní, si neuvědomují nebo uvědomit nechtějí, jaké hrozivé důsledky mohlo rozhodnutí soudu pro Česko mít. V dopise adresovaném panu Rychetskému nespatřuji žádný nátlak, bylo pouze na Ústavním soudu, jak se k celé záležitosti postaví,“ oponuje Mládek. Poslanec ODS a jeden z předkladatelů stížnosti Miloslav Kučera je ještě více než dopisem udiven tím, že list nebyl součástí soudního spisu. Poslanci se o něm prý dozvěděli ze závěrečné řeči soudkyně ÚS a zpravodajky návrhu Elišky Wagnerové, která na něj odkazovala. Soudkyně tvrdí, že se na dopis neodvolávala a nesouhlasí s tím, že by se jím soud nechal ovlivnit. „O dopise vím, nebyl ale zaslán procesní cestou, nebyl proto součástí spisu a soud k němu nepřihlížel,“ říká Wagnerová. Předseda soudu Rychetský tvrdí, že soudkyni Wagnerové dopis předal, ta mu jej ale vrátila s tím, že jej nelze založit do spisu, protože ministr zemědělství není účastníkem řízení a není tudíž ani oprávněn podávat návrhy a podání v projednávané věci. Za nestandardní považuje dopis Mládka advokát nespokojených poslanců ODS a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. „Za vládu vystupoval a účastnil se jednání ministr Zářecký. Vláda tedy měla se soudem komunikovat jeho prostřednictvím a procesní cestou, což znamená přes zpravodajku návrhu, tedy soudkyni Wagnerovou. Proto lze postup ministra Mládka kritizovat,“ domnívá se.
Letité spory.
Ministr Mládek svým dopisem pokračuje v hrátkách s Ústavním soudem, které vláda provozuje již od roku 2000. Tehdy začal stát regulovat trh s cukrem kvótami a soudci řešili první stížnosti poslanců na jejich rozdělení. Dvakrát stěžovatelům vyhověli. Když se před dvěma lety zdálo, že třetí stížnost dopadne stejně jako ty předchozí, vymyslela vláda úhybný manévr. Těsně před rozhodováním soudu nahradila napadené nařízení jiným. Obsah nové normy však byl té původní až k nerozeznání podobný. Soud tehdy konstatoval, že nemůže ze zákonných důvodů rozhodovat o předpisu, který pozbyl platnosti. Stejnou taktiku kabinet použil krátce před koncem loňského roku. Pikantní jednání vlády popsal nález Ústavního soudu takto: „Vláda napadenou právní úpravu formálně zrušila a přijala novou materiálně obdobnou. Několik dní před ústním jednáním zástupce vlády pouze Ústavní soud informoval o přijetí nové právní úpravy s tím, že se nehodlá ústního jednání účastnit, neboť očekává zastavení řízení. Pokud by soud akceptoval takový postup a řízení zastavil, znamenalo by to popření účelu a smyslu abstraktní kontroly norem. Daným postupem, jenž vláda zvolila, by mohl být Ústavní soud kdykoliv v budoucnu stejným způsobem vyloučen z možnosti jakoukoliv napadenou právní úpravu přezkoumat,“ konstatuje nález ÚS. Ústavní soud na takové obcházení tentokrát nepřistoupil. Připustil změnu petitu stížnosti a rozhodoval o čerstvém vládním nařízení. Rozsudek vynesl 8. března. Plénum soudu zrušilo vládní nařízení upravující kvóty s tím, že zasahuje do kompetencí EU. Rozdělení kvót nicméně zůstalo v platnosti.
