Brusel se postaral o blaho cukrovarů. Unijní reformu, jejímž výsledkem je nedostatek cukru, si vyjídají potravináři a spotřebitelé
Ceny nejsou stálé a cukrovarníci se „maj“. Vychutnávají si hlad po cukru, který zasáhl Evropu, a bohatě na něm vydělávají. Vysoké ceny se ale zajídají potravinářům závislým na cukru, který navíc mnohdy těžko shánějí. Zejména drobní čeští výrobci potravin si stěžují, že jim největší tuzemské cukrovary, patřící Francouzům a Rakušanům, nechtějí cukr prodávat. Míní, že je tím chtějí zlikvidovat a uvolnit prostor pro dovážené zboží.
„Snažíme se uspokojit veškerou poptávku. Ale hlavně vyhovět těm, kteří od nás cukr odebírají dlouhodobě,“ říká mluvčí největší cukrovarnické společnosti v Česku Tereos TTD Jakub Hradiský. Vloni dosáhla firma, která je z většiny ve francouzských rukách, rekordního zisku 530 milionů korun při tržbách 4,8 miliardy korun. Rok předtím neměl Tereos TTD zisk ani poloviční, přitom proti loňsku utržil jen o 300 milionů méně. Jak Hradiský dodává, problém je v kvótách, které jednotlivým producentům diktují, kolik cukru mohou vyrobit.
V zahraničí některé potravinářské firmy naléhají na Brusel, ať zakročí. A důrazněji než na jaře. Již tehdy se Evropská komise pokusila hasit malér, na který založila nedávnou reformou takzvaného cukerního pořádku. Jejím cílem bylo odstranit nadprodukci a cukr zlevnit.
Úředníci se ale těžce přepočítali. Brzy po reformě je v Evropě cukru nedostatek a citelně podražil. Spoléhat na dovozy levnějšího cukru ze třetího světa se unii vymstilo. Celosvětová produkce totiž nestačí uspokojit trvale rostoucí poptávku. Brazílie, která je lídrem v produkci i vývozu cukru a diktuje světový trh, spotřebovává stále více cukrové třtiny na výrobu bioetanolu. Přitom ještě před deseti lety vyrobila EU více cukru než tento jihoamerický stát.
Popustit kvótový řetěz
Po Evropě sílí hlasy, aby se výše cukerních kvót vrátila na úroveň před příliš radikální reformou, nebo se tyto výrobní limity úplně zrušily. Česku reforma ukousla téměř čtvrtinu kvóty. Za útlum ve výrobě cukru zaplatili čeští daňoví poplatníci zhruba dvě miliardy korun. Z toho nejvíc si odnesla britsko-francouzská společnost Eastern Sugar za to, že v tuzemsku navždy zavřela a poté zbourala tři cukrovary. A teď spotřebitelé platí daň za Bruselem řízený útlum podruhé – v drahém cukru.
„Je to velký problém. Ceny cukru jsou vysoko, asi před měsícem se přitom skoro nedal sehnat,“ potvrzuje Roman Škop z firmy Beas, která potřebuje cukr pro svou pekárnu v Ličně a cukrárnu v Letohradě. „Velkoobchody, kde cukr nakupujeme, ho měly méně od cukrovarů,“ poznamenává Škop.
Potíže s cukrem řeší také přední zpracovatel ovoce na českém trhu, nivnická Linea. Sladidlo potřebuje do šťáv a sirupů. „Nasmlouvané množství nám nestačilo a cukr jsme museli dokupovat za nereálně vysoké ceny,“ říká ředitel Gabriel Slanicay. Obává se nadcházející sezony, přestože cukru by se mělo vyrobit víc. „Řepa utěšeně roste, takže by neměla pokračovat výrazná nerovnováha na trhu. Jenže cukrovarníci vyhrožují, že potrvá dál,“ dodal Slanicay.
Mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová potvrzuje, že nedostatek cukru za rozumné ceny trápí především menší a střední konzerváře, výrobce nápojů a cukrovinek. Někteří producenti vidí za prudkým růstem cen cukru kartel cukrovarů, na který by se měl podívat antimonopolní úřad.
Zahraniční potravináři se obracejí na Brusel, aby otevřel další dovozy s nízkým a nejlépe nulovým clem. Chtěli by rovněž zvednout nebo přímo zrušit kvóty svazující výrobu cukru. Přední britský výrobce zmrzliny R&R Ice Cream žádá po EU, aby zmírnila dopady roztočené cenové spirály. Šéf firmy James Lambert upozorňuje, že cena cukru se zvyšuje prakticky denně. Připomíná, že od roku 2004 bylo v Evropě zavřeno více než osmdesát cukrovarů. Starý kontinent, který byl jedním z největších světových exportérů cukru, se stal jedním z největších dovozců. Evropa produkuje asi 13,5 milionu tun cukru, přitom poptávka se dle Lamberta odhaduje na 16,5 milionu tun. Jeho zmrzlinářská firma prý nemůže v Anglii sehnat potřebné množství cukru. Ceny tam přitom vzrostly na 880 eur za tunu, zatímco před rokem se pohybovaly kolem 500 až 550 eur.
Giganti jako Nestlé, Kraft a Unilever reagovali na třicetileté rekordy, které lámou ceny cukru, zdražením. Společnost Nestlé se nechala slyšet, že v Evropě je nedostatek cukru a jarní kroky Evropské komise, jimiž se snažila situaci zachraňovat, měly jen malý vliv.
Jednostranná péče Bruselu
S existencí cukerních kvót se v EU počítá nejméně do roku 2015. V Česku sice kvóty zdevastovaly řepařství, po jejich zániku ale nikdo hlasitě nevolá. „Nemyslíme si, že by jejich rušení bylo na pořadu dne,“ říká za Potravinářskou komoru Večeřová.
Cukerní kvóty obhajuje i ministerstvo zemědělství řízené občanským demokratem Ivanem Fuksou. „Česká republika by okamžité zrušení kvót na cukr nepodpořila,“ uvádí mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková. Jak podotýká, regulační systém má primárně podpořit pěstitele cukrovky, potažmo cukrovarníky, nikoli potravináře, kteří cukr zpracovávají. Úředníci to prostě vidí tak, že čokoládovna je dnes v Čechách a zítra může být třeba v Bulharsku, ale pěstitele je potřeba chránit, aby tady zůstali.
Brusel svou péči o prosperitu cukrovarů potvrdil i při mimořádných krocích, jimiž se snaží zachraňovat letošní průšvih. Výjimečně povolil dovoz půl milionu tun cukru bez cla. Neumožnil to ovšem potravinářům, kterým cukr chybí. Exkluzivitu na dovoz dostali pouze výrobci cukru nebo obchodníci, kteří už v uplynulých dvou letech toto zboží ze třetích zemí vozili. K tomu cukrovary v celé unii mohly výjimečně prodat půl milionu tun nad kvóty, za což by jinak musely odvést poplatek pět set eur za každou tunu navíc.
V Česku se o mimořádnou kvótu přihlásilo všech pět cukrovarnických firem. Dohromady mohly prodat 16,7 tisíce tun cukru nad celkový produkční limit, který je na rok zhruba 370 tisíc tun. Do konce června pak musely prokázat, že tento mimořádný cukr osvobozený od sankčního poplatku skončil na unijním trhu.
Zásah Evropské komise měl přispět k lepšímu zásobování potravinářů cukrem v EU. Jako důkaz, že se tak stalo, měly posloužit prodejní faktury. A skutečný efekt? Moravskoslezské cukrovary, tuzemská cukrovarnická dvojka, pomohl vyhládlému trhu tím, že nadlimitní cukr osvobozený od poplatku přeprodal své matce, rakouské Agraně, tvrdí zdroj z oboru. Jestli Agrana cukr vyveze někam mimo EU, už nikoho v Bruselu nezajímá. Úředníci svůj úkol splnili.
