Víte, která civilizační choroba je u nás vůbec nejrozšířenější? Je to diabetes mellitus, lidově cukrovka.
Foto: Profimedia
S diagnózou cukrovky druhého typu žije v České republice přibližně 800 tisíc pacientů, dalších odhadem 350 tisíc touto nemocí trpí, aniž by o ní prozatím věděli. Cukrovka má totiž jednu výhodu i nevýhodu zároveň – nebolí.
Onemocnění zvané cukrovka se dělí na dvě základní formy, obě však souvisejí s produkcí hormonu inzulinu, který buňkám umožňuje využívat cukr z krve. V případě cukrovky prvního typu slinivka v důsledku poruchy imunitního systému tento hormon vůbec netvoří. Cukrovka prvního typu se obvykle objeví už v dětství, léčba spočívá v umělém dodávání inzulinu a je celoživotní. První typ cukrovky je naštěstí mnohem méně častý než typ druhý, z deseti nemocných trpí touto formou onemocnění pouze jeden pacient.
Nemoc ze špatného životního stylu
Výskyt cukrovky druhého typu, která se objevuje typicky u lidí nad pětačtyřicet let, je ovlivněn částečně genetickou predispozicí, hlavním faktorem je ale životní styl. Stres, kouření, špatná skladba jídelníčku, nedostatek pohybu, obezita – to vše se podílí na rozvoji tohoto onemocnění. Třeba obezita zvyšuje pravděpodobnost rozvoje druhého typu cukrovky dokonce 53krát. V případě cukrovky druhého typu nejde o to, že by se inzulin netvořil, slinivka ho produkuje, tělo ho však nedokáže správně využít.
Vzhledem k tomu, že cukrovka nebolí, může s ní pacient dlouho žít, aniž by o svém onemocnění věděl, a diabetes zatím pomalu a nenápadně likviduje jeho tělo. Cukrovka totiž významně ovlivňuje vznik kardiovaskulárních onemocnění, ničí ledviny i oči a vede k rozvoji metabolického syndromu, který pacienty přímo ohrožuje na životě.
Znáte mravenčení chodidel?
Onemocnění diabetem lze jednoduše určit rozborem krve. Pokud je hladina krevního cukru vyšší než sedm makromolekul na litr krve, jde o cukrovku. Pokud chodíte na pravidelné prohlídky ke svému praktickému lékaři a patříte do některé z rizikových skupin, tedy pacienty s vysokým tlakem a cholesterolem, obézní či kardiaky, měli byste krevní rozbor na cukr absolvovat jednou ročně. Na pravidelné kontroly krevního cukru by také měly chodit ženy, které prodělaly cukrovku v těhotenství, a lidé, kteří mají toto onemocnění v rodině.
Paleodieta
Jednou z nejnověji doporučovaných diet a vůbec forem zdravého životního stylu je návrat k jídelníčku starší doby kamenné. Základem je teze, že se lidský organismus nestačil přizpůsobit novým typům potravin, které vznikly v průběhu civilizace, neboť na to ještě neuplynula dostatečně dlouhá doba. Pro lidský organismus je tak prý optimální konzumovat to, co bylo pro něj přirozené před miliony let. Na první pohled vypadá paleodieta poměrně lákavě a má i svou nutriční logiku. Člověk by měl podle ní konzumovat především maso poskytující tělu potřebné bílkoviny a nasycené tuky a dále čerstvou zeleninu a ovoce. Paleodieta prakticky nepočítá s tepelnou úpravou surovin, což ze stravy vylučuje veškeré pekárenské nebo mlékárenské produkty a částečně i cukry. Čerstvá zelenina a ovoce, méně cukrů a kvalitní maso jsou jistě správná doporučení. Tím to ale končí. Paleodieta totiž v prvé řadě představuje vysoký příjem energie. To však předpokládá také její vysoký výdej, což sice pravěcí lovci při neustálém boji o svou existenci splňovali, pro současnou populaci to ale neplatí ani náhodou. Sporná je i konzumace syrového masa. To je sice stravitelnější, ale představuje, zvláště v dnešním světě, významné riziko mikrobiální kontaminace, proti níž je současný člověk mnohem méně odolný než pravěcí lidé. Navíc není pravda, že by se lidský organismus adaptoval na nové typy potravin pomalu. Právě odolnost vůči bakteriím je jedním z důkazů rychlé reakce organismu na změny ve svém okolí. Řada průzkumů prokázala, že děti vychovávané v úzkostlivě čistém prostředí jsou náchylnější k virovým nemocem. K míře odolnosti vůči různým breberkám tak stačí doslova jen pár let.
Petr Havel
Bohužel, ani když do žádné z těchto skupin nepatříte a jste štíhlí, neznamená to, že se vám cukrovka najisto vyhne. Objevuje se čím dál častěji i u mladších ročníků, lékaři dokonce mluví o cukrovkové pandemii. K typickým příznakům nemoci patří to, že stále běháte na záchod, i když příliš nepijete, po ránu vidíte zamlženě, sladké se vám zdá méně sladké než všem okolo, svědí vás pokožka, trpíte na kožní infekce a i drobné poranění se vám špatně a dlouho hojí. Lidé s cukrovkou jsou také stále unavení a ospalí, i když odpočívají dostatečně, bolí je nohy a mravenčí chodidla.
Léčba ze Středomoří
U pacientů s cukrovkou druhého typu v počáteční fázi onemocnění lékaři obvykle doporučují dietu. Pacienti ji však často šidí tím, že nadále jedí tak, jak byli zvyklí, jen před kontrolou vyřadí z jídelníčku sladké a hladina cukru se tak sníží. Pokud to tak dělají, může u nich docházet k takzvané hyperglykémii, tedy stavu, kdy je v krvi cukru příliš mnoho a může docházet k vážným komplikacím – oslepnutí, selhání ledvin, mužské impotenci, gangréně či postižení nervů. Lékaři však už dnes mají možnost vyšetřit i takzvaný dlouhý cukr, tedy jeho hladinu v krvi za několik uplynulých měsíců. Toto vyšetření pak odhalí, že pacient léčbu sabotuje, a je nutné nasadit chemické léky.
Diabetikům byla dříve obvykle doporučována nízkotučná a nízkokalorická dieta. Dnes však odborníci přicházejí s názorem, že vhodnější je dieta středomořská. Ta kalorie tak přísně nehlídá a tuky nevylučuje, jen nahrazuje ty nasycené nenasycenými – místo našeho másla a sádla vychází z olivového oleje a omega3 nenasycených kyselin z mořských ryb. Právě dlouhodobý nedostatek omega3 kyselin může podle závěrů posledních výzkumů souviset s rozvojem cukrovky. Středomořská dieta je také vyvážená – většina pokrmů obsahuje pomalé sacharidy, kvalitní bílkoviny a velkou porci zeleniny, vše bohaté na antioxidanty a vlákninu. V neposlední řadě patří ke středomořskému životnímu stylu určitá uvolněnost, talent se zbytečně nestresovat. Život je přece sladký a užívat si ho můžete i bez cukru.
