Tři české banky poslaly od roku 2003 svým zahraničním matkám téměř 80 miliard korun
V bohatství i v chudobě, ve zdraví i v nemoci. To v byznysu rozhodně neplatí. Zvláště v bankovnictví je stále častěji zvykem, že v chudobě či nemoci přispěchá stát a podá pomocnou ruku v podobě několika miliard, protože majitel banky – svého času bohatý ženich – hodil ručník do ringu.
Zahraniční majitelé tří největších českých bank zatím nemají důvod odvracet se od svých nevěst. Jsou totiž zdravé a velmi bohaté. Tak bohaté, že od roku 2003 poslaly do zahraničí svým většinovým vlastníkům 77 miliard korun, za celou dobu „sňatku“ dokonce ještě o devět miliard více. A letos zřejmě přibude dalších dvacet miliard. Erste, KBC i Société Générale (SG) si mohou gratulovat. Jejich investice do českých bank se jim vyplatila. Za Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku (KB) totiž v letech 1999 až 2001 zaplatily dohromady 99 miliard korun.
Zpátky do minulosti
Pro daňového poplatníka nejsou tyto informace nijak příjemné. Obzvlášť pokud si vzpomene, kolik zaplatil ve druhé polovině devadesátých let za sanaci zdevastovaných bank, jimž zmiňovaná trojka dominovala. Ministerstvo financí přiznává, že agregovaná ani jednotlivá čísla, kolik stálo ozdravení České spořitelny, Komerční banky, Agrobanky a Investiční a Poštovní banky (IPB), nejsou k dispozici. „Za celou dobu své existence vykázaly konsolidační instituce ztrátu v celkové kumulované výši 236 miliard korun,“ sdělila týdeníku EURO Zuzana Chocholová z ministerstva financí. Ztrátu ale nesly i jiné než konsolidační instituce. Konečný účet proto přesahuje tři sta miliard korun. Největším rekordmanem je bezesporu IPB, jejíž nucená správa a následný prodej do rukou ČSOB udělaly do státního rozpočtu díru 120 miliard korun. Alespoň to tvrdí čísla z ministerstva financí. Účet za nekvalitní práci manažerů tehdy ještě státních bank přitom stále není u konce.
Richard Salzmann z Komerční banky, Jaroslav Klapal z České spořitelny anebo Jiří Tesař s Liborem Procházkou coby hlavní postavy IPB jsou lidé, kteří stáli ve vedení bank, jejichž ozdravení stálo obrovský balík. Vinu ale nesou i politici. Kromě toho, že dovolili dosazeným manažerům dělat, co se jim zlíbí, také proto, že neprodali banky co nejrychleji, ale teprve tehdy, když zjistili, že je nedokážou řídit. To už ale bylo pozdě. A účet za nezřízené půjčky do megalomanských projektů typu Chemapol nebo Poldi Kladno začal bobtnat. Stát neměl jinou možnost, než dluhy před privatizací zamáznout.
Rakousko si polepšilo
Čistý zisk velké bankovní trojky za loňský rok činí necelých třicet miliard korun. A většina půjde opět zahraničním matkám. Přestože se zatím nekonala valná hromada, která schvaluje rozdělení zisku, například Česká spořitelna už oznámila, že do Rakouska pošle drtivou většinu z téměř šestnáctimiliardového výdělku. Peníze se mateřské Erste, která od roku 2003 drží ve spořitelně 98 procent, jistě hodí. Erste spořitelnu získala v roce 2000. Za dvaapadesátiprocentní podíl zaplatila devatenáct miliard korun. Jenže očištění před prodejem ochudilo státní pokladnu o čtyřicet miliard korun, další miliardy spolklo navýšení kapitálu a jako třešničku na dortu poskytl stát pětiletou garanci na veškerá aktiva. Tehdejší ministr financí Pavel Mertlík čelil ostré kritice. Jenže hrozilo, že spořitelnu nikdo nekoupí. Erste byla jediným zájemcem a vzhledem k osmimiliardovému tunelu, který se krátce před uzavřením obchodu objevil v Komerční bance, hrozilo, že Rakušané se budou bát podobných překvapení ve spořitelně a couvnou. To ale spravila pětiletá záruka.
Belgie má oddechový čas
O něco hůř je na tom finanční krizí vysátá ČSOB, která se za loňský rok „pochlubila“ ziskem jedné miliardy korun. Meziročně výdělek propadl takřka o devět miliard korun. Pokud jde o dividendy do kasičky belgické KBC, z české kapsy toho letos příliš nevytáhne. Maximálně onu miliardu, což vzhledem k tomu, že si v posledních třech letech pravidelně brala devět miliard, není opravdu žádná sláva. I tak ale KBC může být na svou českou akvizici hrdá. Banku získala v roce 1999 a za dvoutřetinový podíl zaplatila čtyřicet miliard korun. Stejnou sumu přitom inkasovala na dividendách od ČSOB jen za posledních pět let. Banka sice tvrdí, že peníze dávala do Česka zpátky, jenže většinou formou půjčky. ČSOB navíc pod křídly KBC získala téměř zadarmo a s neomezenými státními zárukami miliardový byznys jménem IPB.
Francie Čechy chválí
Velkou trojku uzavírá Komerční banka. Pod francouzskou Société Générale loni vydělala rekordních 13,2 miliardy korun. Představenstvo KB navrhne dozorčí radě výplatu 180 korun na akcii před zdaněním, tedy ve stejné výši jako v loňském roce. Banka by v takovém případě rozdělila přes 6,8 miliardy korun. Jenom do SG by šly čtyři miliardy, neboť Francouzi v KB stále drží šedesát procent. Ani zbytek z dividend by ale nezůstal v Česku, rovněž menšinový vlastníci jsou v drtivé většině ze zahraničí. Bankéři ze zemí galského kohouta si Českou republiku nemohou vynachválit. SG zaplatila za svůj dvoutřetinový podíl v roce 2001 čtyřicet miliard korun. Na dividendách si Francouzi za posledních pět let polepšili o šestnáct miliard korun. Co na tom, že očištění KB před prodejem se prodražilo o více než šedesát miliard korun. „Znamenitý“ počin Baraka Alona v podobě osmimiliardového tunelu v KB se řeší dodnes.
Dividendy jako problém?
České banky jsou v období finanční krize v nadprůměrně dobré kondici. Na rozdíl od zahraničních protějšků mají převis vkladů nad úvěry, za což je všichni chválí. Jenže, je současný kapitálový polštář českých bank opravdu dostatečně naducaný i pro případ naplnění černých scénářů vývoje české ekonomiky? Je také otázka, zda by zahraniční matky v takovém případě byly schopny potřebný kapitál dodat, například formou podřízeného úvěru. „Pokud nenastane extrémní scénář poklesu české ekonomiky o, řekněme, dvouciferné hodnoty, situace je relativně dobrá. Pokud by krizový scénář nastal, tak se samozřejmě současné odvody dividend mohou stát určitým problémem,“ zhodnotil situaci ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Inkasovat dividendy je nesporné právo majitele, ať už je jím kdokoli. Ale ruku na srdce, hlásily by se zahraniční banky ke svým českým dcerám stejně ochotně, kdyby byly v problémech…
TABULKY
Kolik získaly zahraniční banky v minulých letech na dividendách od českých dcer
(v miliardách korun)
Komerční banka poslala do Société Générale (v KB má 60 procent)
celkem 17,7 miliardy korun
2008*4,1 (z celkových 6,8 mld.)*
2007*3,5 (z celkových 5,7 mld.)
2006*5,7 (z celkových 9,4 mld.)
2005*2,3 (z celkových 3,8 mld.)
2004*4,6 (z celkových 7,5 mld.)
2003*0,83 (z celkových 1,5 mld.)
2002*0,24 (z celkových 0,44 mld.)
Česká spořitelna poslala do Erste Group (v ČS má 98 procent od roku 2003)
celkem 39,7 miliardy korun
2008*15,6*(z celkových 15,8 mld.)*
2007*4,5 (z celkových 4,6 mld.)
2006*4,5 (z celkových 4,6 mld.)
2005*4,5 (z celkových 4,6 mld.)
2004*4,5 (z celkových 4,6 mld.)
2003*4,3 (z celkových 4,6 mld.)
2002*1,56 (z celkových 3 mld.)
2001*0,24 (z celkových 0,46 mld.)
ČSOB poslala do KBC (nyní drží 100 procent ČSOB od roku 2007)
celkem 45,3 miliard korun
2008*1*(z celkové 1 mld.)*
2007*8,9 (z celkových 9,2 mld.)
2006*8,5 (z celkových 9,5 mld.)
2005*9,2 (z celkových 10,3 mld.)
2004*3,2 (z celkových 3,8 mld.)
2003*8,2 (z celkových 9,6 mld.)
2002*1,6 (z celkových 1,9 mld.)
2001*2,8 (z celkových 3,3 mld.)
2000*1,9 (z celkových 2,3 mld.)
Pramen: výpočty týdeníku EURO, banky *o dividendách definitivně rozhodne valná hromada
BOX
Za kolik nakupovaly
Kupující*Banka*Rok nákupu* Nakoupený podíl v %* Kupní cena v mld.*Vyplaceno na dividendách
KBC*ČSOB*1999*66*40*44,3
SG*Komerční banka*2001*60*40*13,6
Erste*Česká spořitelna*2000*52*19*24,1
