Slapská přehrada, klíčový stupeň vltavské kaskády, byla ve své době špičkovým technickým dílem.
Slapská přehrada, klíčový stupeňvltavské kaskády, byla ve své době špičkovým technickým dílem.Hlavním důvodem její výstavby byla sice výroba elektrickéenergie, při projektování se ale tak trochu počítalo i s tím, žepřispěje k protipovodňové ochraně území kolem dolního tokuVltavy. Přehrada, která byla otevřena 7. listopadu 1954, je díkysvé blízkosti ku Praze dodnes vyhledávaným místem pro rekreaci.
Rozhodnutí o stavbě Slapské přehrady padlo již před válkou, vroce 1933. Původně to měla být jedna ze štěchovických přehrad,stavba ale byla nakonec odložena. V roce 1949 byla znovuschválena a vypracoval se nový projekt. Ještě v témže roce sezačalo s budováním odtokového tunelu, příjezdových silnic adalších pomocných staveb.
Napouštět se přehrada začala v dubnu 1954. V říjnu stejnéhoroku pak technici spustili první ze tří turbín vodní elektrárny.Na výrobu elektřiny tu vůbec poprvé na světě byla použitaKaplanova turbína pro mimořádně velký spád více než 50 metrů.Navíc i stavební řešení díla je zajímavé - velká voda na Slapsképřehradě teče přepadem po střeše elektrárny.
Při povodni v červenci 1954 zachránily Slapy před nejhoršímhlavní město Prahu. Byla to však náhoda. Již dokončovaná přehradabyla totiž ještě téměř prázdná. Odborníci tvrdí, že při menšíchzáplavách velikosti zhruba dvacetileté vody mohou vodní dílapomoci. Velké katastrofy však neodvrátí, zvláště mají-li sloužithlavně energetikům. Dopady povodní mohou ale přehrady zmírnit,což se potvrdilo i v srpnu před dvěma lety.
Hlavním důvodem stavby slapského vodního díla bylo zajištěnívody pro zlepšení průtoku Vltavy pod přehradou a hlavně jejídostatek pro elektrárnu. Schopnost Slapské přehrady regulovatmnožství vody v řece byla důležitá i pro zajištění minimálníhoprůtoku pro vodárnu v Praze-Podolí či odběr užitkové vody provodárny na západ od Prahy. Ochrana před velkou vodou tak byla ažna konci seznamu priorit.
Dnešní slapské přehradní jezero má délku 44 kilometrů, zabíráplochu 1162,6 hektaru a obsahuje 270 milionů metrů krychlovýchvody. Koruna hráze je dlouhá 260 metrů, ční 67,5 metru nadzáklady a má čtyři přelivná pole. V patě přehradního tělesa jeumístěna elektrárna s výkonem 144 megawattů. Současná vodníhladina je přitom o 35 metrů výš než původní koryto Vltavy.
Podobně jako většina umělých vodních nádrží v Čechách je iokolí Slap hojně využíváno pro sport a rekreaci. Břehy přehradylemuje řada středisek, oblíbené jsou například lokality Ždáň,Nová Rabyně či Živohošť. Hladinu Slapské nádrže brázdí v létětaké výletní parníky, jimiž se dá doplout až třeba k hráziOrlické přehrady.
Před zatopením nádrže byl proveden podrobný průzkum dotčenéhoúzemí a řada drobných historických objektů se přesunula nadúroveň zátopové čáry. Je to i případ sloupu z roku 1643 a sochysvatého Jana Nepomuckého z roku 1722, který měl sloužit k ochraněplavců. Památky připomínají také pokusy o splavnění bývalýchnebezpečných Svatojánských proudů a úpravy řečiště prováděné v17. století strahovským opatem Kryšpínem Fukem z Hradišťka.
Termín slap znamenal totéž co peřej, tedy místo ve vodnímtoku, kde se proud tříští o balvany, přepadá přes ně. Podle slapů(peřejí) Svatojánských proudů dostala údajně své jméno i nedalekáobec Slapy, její jméno tak znamená „ves nad peřejemi“.
