Ani to moc dlouho netrvalo. První automobilkou, která oficiálně stanovila datum prodeje osobních vozů poháněných palivovými články na vodík, je DaimlerChrysler. Jak uvedl viceprezident koncernu Herbert Kohler, od roku 2012 budou jejich automobily v showroomech. Za těch sedm let zbývá ještě mnohé rozlousknout, a není to pouze otázka, ve kterém modelu se na vodík projedou zákazníci jako první a jestli bude od Mercedesu.
DaimlerChrysler rozeslal po celém světě od Německa přes Japonsko a Singapur až do Spojených států flotilu šedesáti mercedesů třídy A, aby pohon testovaly. Stejně jako německoamerický koncern, i ostatní světové automobilky nyní řeší, jak snížit náklady na výrobu, jak dosáhnout toho, aby vozy startovaly za extrémně nízkých teplot, a jak zvýšit jejich spolehlivost či trvanlivost. A pak ještě zbývá něco navíc.
Jenom Evropa na roční provoz svého vozového parku spotřebuje zhruba 50 milionů tun vodíku, jak tvrdí Jeremy Bentham, generální ředitel společnosti Shell Hydrogen. Vzápětí ovšem dodává, že rafinerie jsou připraveny dostatek vodíkových čerpacích stanic vybudovat, jakmile zákazníci projeví o vozy zájem. První stojan na vodík se u běžné komerční stanice objevil loni v Singapuru. Pro společnost BP jej dodala firma Air Products a jeho kapacita stačí na napájení šesti testovacích aut denně. Shell má v plánu vybudovat koridor podél východního pobřeží USA, jehož základem mají být stanice ve Washingtonu (už funguje) a v New Yorku (od příštího roku). Spoustu dalších po celém světě využívají automobilky pro účely testování, ale veřejně přístupné nejsou.
Poradenská společnost USB Warburg předpovídá, že již kolem roku 2010 bude jeden ze čtyř osobních automobilů a jeden ze tří autobusů prodaných ve Spojených státech jezdit na vodík. Nejspíš je takový pohled příliš optimistický, ale jedno je přesto jasné: hybridy se ještě ani pořádně nerozkoukaly a už jim roste protivník, který je smete.
