Poměrně nedávno proběhla tiskem zpráva, že ve Spálené ulici vznikl nový koncept restaurace – galerie, pod nímž je podepsán zpěvák a malíř Karel Gott. Podnik se již stačil zavést, a tak jsme si do něj cestu našly i my. Přízemí je koncipováno spíše jako bar a najdeme v něm i vitríny s různými publikacemi a suvenýry s tematikou Gottovy tvorby. Čeká zde také dívka, která vás dle potřeby naviguje po kovovém schodišti zasazeném mezi důmyslně orientovaná zrcadla do horního patra, v němž je vlastní restaurace. Nebýt pár nedopatření asi by bylo možné ohodnotit prostor jako art deco. Jsou tu rozestaveny pohodlné krémové lenošky, tmavé dřevěné stoly s čalouněnými židlemi, rudý polstrovaný bar a uprostřed dvojice stolků s růžovými orchidejemi. Odevšad na strávníka shlížejí mistrovy malby, jejichž kvalitu nám posuzovat nepřísluší. Éterem tu a tam zazní Gottův hlas, personál však má zřejmě povoleno střídat mistra i s konkurencí. O zákazníky není nouze, zřejmě i díky cenově výhodné polední nabídce. Vedle ní figuruje v deskách i menu pro náročnější povahy. Dnes nabízí marinované tygří krevety v pomerančovém coule (básník měl patrně na mysli coulis…), filírovanou jelení svíčkovou na tymiánu s pošírovanou hruškou, brusinkovou omáčkou a bramborovými gnocchi a horké lesní plody s vanilkovou zmrzlinou. Zní to dobře, sáhneme tedy po něm a doplníme je pórkovou polévkou z poledního menu a jehněčím a la carte.
Zkoumáme nápojový lístek, daly bychom si skleničku dobrého vína, v podniku kategorie, na niž Gott Gallery Restaurant evidentně aspiruje, bychom však očekávaly rozhodně více než jeden druh moravského stolního. Důvod, proč v nabídce piva figuruje pouze Stella Artois, nám rovněž zůstává utajen.
Nejprve před námi přistávají na elegantním velkém bílém čtverhranném talíři dvě celé tygří krevety i s hlavičkou a tykadly, přizdobené snítkou obou barevných variant salátu lollo. V rohu talíře nalézáme půlku citronu se snítkou rozmarýnu a dekorativně stočenou nudličkou citronové kůry. Kreace je dozdobena hustým žlutým sirupem a dvěma dílky pomeranče zbavenými bílé kůže, bohužel však nikoliv jader. Na pohled to nevypadá špatně, hned první vjem při snaze o odkrojení nejedlé části krevety ovšem není příliš povzbudivý. Cítíme nelibou vůni, která se ještě více rozvine při ochutnání. Odér je tak výrazný, že přehluší jakékoliv další možné chutě (maně se nám vybaví zamřelý pach po skončení rybího trhu). Krevety jsou navíc příliš gumovitě tuhé. Pomerančová omáčka zase na náš vkus moc sladká. V obavě z otravy (ta z mořských plodů mívá vskutku bouřlivý průběh) raději další konzumaci vzdáváme…
Pórková polévka má sametovou konzistenci, obsahuje drobounké kousky zeleniny včetně strouhané mrkve, je horká a výchozí surovina je víceméně cítit. Škoda jen že silná nálož soli a polévkového koření ji nakonec poslaly do kategorie anonymnějších výtvorů bez vlastního charismatu, byť založeného na prosté chuti póru. Méně je zkrátka někdy více…
Ale již tu máme další část „gurmetského“ menu – vypadá i voní velmi slibně. Kuchař špalík jelení svíčkové před servírováním nakrájel na pět tenčích plátků, maso je uprostřed jemně růžové, okraje však vypadají tak nějak oschle, uprostřed masových trojúhelníčků se tyčí větvička rozmarýnu, pod nimi spočívá hruška pošírovaná v červeném víně, přílohu tvoří hromádka žluťoučkých gnocchi. Kompozice je pokropena masovým jusem a obkroužena červeným sirupem z lesních plodů. Hned po prvním zakrojení nože se bohužel ukazuje, že naše podezření bylo správné. Maso je žvýkavé, na okrajích dosti tuhé, jenom růžové vnitřky jsou měkké. Evidentně se dělalo déle, než bylo třeba. Jinak se chutě dobře doplňují, lesní ovoce ke zvěřině tradičně patří, červená omáčka, chutnající spíše po borůvkách než brusinkách, ostatní komponenty dobře svazuje, je chutná a přírodní. Pošírované hrušce také nelze nic vytknout, snad jen to, že vypadá jako červená řepa a tato nutkavá asociace je poněkud rušivá. Nočky se ničím zvláštním nevyznačují, jsou dobré, ale nijak nevybočují z průměru.
Na druhém talíři je jehněčí v počtu čtyř pomenších kotletek narovnáno na hromádce brokolice a baby karotky, zdobí ho chochol čerstvé šalvěje a po stranách dvě loužičky inzerované limetkové omáčky. Zbylý prostor na talíři je vyplněn přiobjednanými pečenými bramborami na rozmarýnu. Tak tedy do toho. Jako první nahrábne vidlička přílohu, už zkraje trochu podezřelou. Brambory se po pravdě řečeno kuchaři nepovedly. Jejich zuhelnatělý povrch skrývá zcela vysušenou dužinu a dohromady souznějí v nepojmenovatelnou pachuť. Po rozmarýnu se ani nemá cenu pídit, stejně by celou situaci nezachránil.
Maso je naštěstí v pořádku, celkem šťavnaté a měkké, zato jeho zeleninový podstavec opět pokulhává, karotka místy rozbředlá, brokolice gumová. Se zmrazenými surovinami si holt není radno zahrávat. Zelenina navíc postrádá jakékoli vyšperkování, například v podobě rozpuštěného másla či soli. Nezbývá než se zkoumavým okem zahledět na limetkovou omáčku. Dalo by se říci, že je jakýmsi rezavým hřebem celé kreace. Příšerně hořká sirupovitá tekutina obsahuje drobné kousky limety a čehosi červeného (snad kandovaného?), co při nejlepší vůli nelze identifikovat. Chutná (spíše nechutná) to více po zkaženém grapefruitu a nad trojicí zřejmě pistácií nelze než pokrčit rameny. Co tím chtěl básník říci? Zdá se, že každá ingredience tohoto pokrmu se tu do hry zapojila čistě na svou pěst, přičemž své kvality značně přecenila. Celek působí chaoticky, nesmyslně a nechutně. Opět musíme konstatovat, že umění pokrm lákavě pojmenovat ještě neznamená, že ho podnik dokáže i kloudně připravit.
Toto tvrzení bohužel záhy podpoří i dezert, označený jako guadeloupský grilovaný ananas s mascarpone a karamelovou omáčkou. Pouhopouhé dva vějířky ananasu (nijak bůhvíjakého) u Gottů zapekli s čímsi, co v žádném případě není krémovité mascarpone, nýbrž přinejlepším mozzarella, pro niž by svědčily i dva plátky, které se při grilování nestačily rozpustit. Tato operace sýru neprospěla. Výsledkem je gumovitá bílá hmota, do níž se nám příliš nechce. Ačkoliv má jít o dezert, celé to nejvíce připomíná havajskou pizzu, jen ta šunka „chybí“. Aranžmá dvou hvězdiček karamboly (nezralé a kyselé) a rozpůleného zrnka vína celkové vyznění nevylepší.
Lesní ovoce s vanilkovou zmrzlinou nám naštěstí trochu spraví náladu. Mezi ovocem sice nacházíme i nelesní červený rybíz, ale to je spíše výtka výrobci mražené směsi (další důkaz o tom, že sázka na ni bývá ošidná), nicméně vanilková zmrzlina je překvapivě lahodná, jemná, netrpící obvyklým neduhem umělých aromat. Jsme konečně spokojené, ovšem na druhé straně podle „horké lásky“ se kvalita kuchyně opravdu posuzovat nedá. Tento dezert však byl jedinou bezchybnou kreací našeho dnešního oběda, a tak frustrovaně téměř vylízáváme talíř.
Platíme 917 korun a konstatujeme, že horkou láskou jsme k této restauraci jaksi nezahořely. Prostředí je sice příjemné, i obsluha se snaží, leč co naplat: elegantní forma nemá tu moc přebít nevalný obsah. To nám připadá až symbolické - neplatí to i o velké části kariéry zdejšího patrona?
Gott Gallery Restaurant
Adresa: Spálená 29, Praha 1
Tel.: 224996775
www.gottgalery.cz
Otevírací doba: po-ne 8.00-23.00
Počet míst: 45
Druh kuchyně: mezinárodní
Platební karty:Visa, Visa Electron, Master Card, Maestro
personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: ČR, Chile, Itálie, Francie
Hodnocení restaurace:
Jídlo 29 bodů z 50
Obsluha 18 bodů z 20
Nápoje 10 bodů z 10
Prostředí 9 bodů z 10
Kvalita/cena 5 bodů z 10
Celkem 71 bodů z 100
VALUE FOR MONEY
+ pro fanoušky Karla Gotta stimulující prostředí
- některé pokrmy na hranici poživatelnosti
Výběr z jídelního lístku:
Tatar z lososa, toast 121 Kč
Grilovaný kozí sýr s marinovanou kapií 91 Kč
Božská vepřová panenka na špízku prokládaná sušenými švestkami balenými v anglické slanině 188 Kč
Kachní prsa s chřestem a omáčkou z lesních plodů 256 Kč
Mistrovský filet z lososa plněný špenátem a ricotou pečený v listovém těstě 221 Kč
Plněný lilek tomatovou-houbovou směsí zapečený mozzarellou 91 Kč
Grilované banány v kokosu s čokoládovou polevou, šlehačkou a pistáciemi 64 Kč
Jogurtové knedlíčky sypané skořicí zakápnuté jahodovou omáčkou 49 Kč
Výběr z vinného lístku:
Sauvignon, pozdní sběr 2005 – Tereziánské sklepy 350 Kč
Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2005 400 Kč
Alpha Chardonnay Montes, Chile 750 Kč
Pinot Grigio – Eppan, Itálie 650 Kč
Svatovavřinecké, kabinet 2005 – Tereziánské sklepy 300 Kč
Modrý Portugal, 2005 350 Kč
Chianti D O.C.F. – San Alonso, Itálie 850 Kč
Moet Chandon rose 2600 Kč
ČLÁNKY DO MAILU