Full-time influencerů je v Česku velmi málo. Těm nejvlivnějším by finance z tvorby nejspíš stačily, ale problém tkví v něčem jiném. Uživatelé sociálních sítí velmi rychle poznají, že daný tvůrce není autentický, propagované produkty ve skutečnosti nepoužívá a jde mu pouze o snadný výdělek.
Daří se tedy především těm, kteří mají pravidelný a konzistentní obsah a pečlivě si vybírají spolupráce, jež do celé komunikace zapadají. Do takové skupiny patří i trio, které se o své zkušenosti podělilo s redakcí Euro.cz: Michal Gajdošech alias Migajdo, Lucie Van Koten a Inka Teschinská s profilem A(top) život.
Každý z nich k sociálním sítím přistupuje vlastním osobitým způsobem. U Michala najdou desítky tisíc jeho followerů hlavně kosmetiku, doplňky stravy nebo módu. Lucie se primárně věnuje udržitelným a bio produktům, což zajímá více než deset tisíc lidí, a Inka se svými dvanácti tisíci sledujícími sdílí informace, rady a tipy pro atopiky. I přes odlišné zaměření se ale v mnoha ohledech shodují.
Pečlivě vybrané a dlouhodobé spolupráce
Prvním shodným rysem je, že všichni mají ještě jiné zdroje příjmů, jež se sociálními sítěmi souvisejí, ale nejsou jimi přímo podmíněné. Nemusejí tedy spolupracovat s každým, kdo je osloví, a mají možnost se soustředit na obsah, který pro jejich cílovou skupinu bude maximálně přínosný. A ačkoliv jim tato činnost zabírá dlouhé hodiny, manažera ani agenturu si neplatí. Z honorářů ve výši tisíců až nižších desetitisíců měsíčně raději investují do nového vybavení pro tvorbu nebo do vlastního vzdělávání.
Inka se v minulosti pokoušela takovou spolupráci navázat, ale neúspěšně. Jen Lucii občas pomáhá kolegyně, která je však zároveň její dlouholetou kamarádkou. „Vše si řeším de facto sama. Nemám za sebou žádný velký tým lidí. Některé spolupráce mi domlouvá má kolegyně, ale ta už mě zná natolik dobře, že ví, s kým to bude fungovat a s kým ne. Zastoupení agentur jsem vždycky odmítala,“ potvrzuje influencerka.
Lucie dává šanci i jednorázovým projektům, které jí dávají smysl. Nejvíce se ale nyní věnuje vlastnímu projektu bio-mapa.cz. Ten vznikal dlouhé měsíce a podle jejích slov jde o komplexního průvodce světem udržitelnosti.
Inka a Michal upřednostňují dlouhodobé spolupráce, které působí důvěryhodněji a pojí se s jejich zaměřením. „Takové projekty dávají vyšší kredibilitu mně i firmě,“ objasňuje Gajdošech. „Pokud budu mluvit konkrétně, tak si nejvíc vážím spolupráce se značkou Eucerin, která trvá už déle než tři roky, nebo s módním e-shopem Zoot.cz,“ vyjmenovává mladý influencer, který pro jednotlivé fashion značky také fotí a jemuž Instagram už od začátku slouží i jako modelingové portfolio.
U Teschinské je dlouhodobost podmíněná i tím, že účinky kosmetiky na atopickou pokožku během pár dnů nepozná. Jednorázové kampaně tedy zpravidla odmítá a soustředí se na partnerství třeba se značkami Purity Vision či Snuggs. Vedle toho má dokonce i svůj merch a začíná s bonusovým obsahem na placené platformě. Primárně si nicméně vydělává správou sociálních sítí pro klienty.
Od sponzorovaných příspěvků k vlastním produktům
Ačkoli se může zdát, že zveřejňování propagačních příspěvků na sociálních sítích nemůže být žádná věda, tak jednoduché to ve skutečnosti není. Reklama na cokoliv v každém druhém postu se totiž příliš neslučuje s důvěrou publika a ani algoritmem Instagramu, tím spíš pokud není řádně označená. Jinými slovy: tlak na kvalitu obsahu se zvyšuje a influenceři jsou nuceni hledat i další cesty, jak vydělávat peníze.
Konkrétně Teschinskou tak fanoušci najdou i na platformě pro sdílení obsahu Herohero, a můžou si od ní dokonce koupit tričko nebo jiný předmět s motivem A(top) život. Jiní využívají známého jména k tomu, aby se stali obchodními zástupci vybrané značky. To je právě případ Migajda, který tímto způsobem prodává doplňky stravy. Pro Lucii se pak stala hlavní náplní práce ona bio-mapa, přičemž když se zrovna nevěnuje jí, pracuje jako PR specialistka nebo píše knihy – v minulosti dokonce již dvě vydala.
„Psaní a působení v médiích bych se nevzdala, ani kdyby sociální sítě neexistovaly,“ říká rozhodně. „A pravděpodobně bych se věnovala i podobným tématům. Jen by mi místo Instagramu a blogu sloužily třeba Zlaté stránky,“ směje se Van Koten.
Že by se nad klasickými spolupracemi v podobě firma + influencer smrákalo, respektive že by jejich efekt vyprchal, se ale rozhodně říct nedá. Doba klasických spoluprací ještě zdaleka neskončila. Podle studie Insider Intelligence si až 61 procent mladých lidí mezi 18 a 29 lety koupí produkt právě na základě doporučení lidí, jež sleduje na sociálních sítích. S vyšším věkem takzvaných followerů čísla klesají, ale stále nejsou zanedbatelná. Aktuální údaje za Českou republiku bohužel dostupné nejsou.
Popularitu influencer marketingu v tuzemsku nepřímo dokazuje i počet firem, které ho využívají pro zvyšování povědomí o značce či k přímému prodeji. Například na zmíněném e-shopu Zoot.cz, s nímž spolupracuje i Gajdošech, se běžně stává, že oblečení prezentované jím a jeho kolegy je během chvíle vyprodané. Jedná se přitom hlavně o dlouhodobá partnerství, se kterými předem počítá jak firma, tak i tvůrce a publikum.
Na vlastní zodpovědnost?
V souvislosti s několika skandály, a dokonce i soudními spory, se začalo v minulých letech více řešit také téma odpovědnosti influencerů. Problémem byla většinou právě neoznačená inzerce nebo nevhodně uchopená propagace produktů pro dospělé, jako jsou tabákové výrobky či alkohol.
Například v Německu je na základě soudního rozhodnutí nutné tento typ reklamy označovat. K takovému řešení se navíc přiklání i řada českých firem, které zpravidla ošetřují placené spolupráce smlouvou. Velká část odpovědnosti každopádně zůstává na samotném influencerovi. A zdravý úsudek se očekává i od sledujících, respektive jejich rodičů.
„Sama se snažím předávat obsah, který něco přináší. Dávám si pozor na rady, které by hraničily s rizikem pro zdraví, a všude uvádím a připomínám, že nejsem lékař. Mám k tomu celkem respekt a přijde mi, že mnoha influencerům tohle chybí a neuvědomují si, že mohou zapříčinit ujmu na fyzickém, ale i duševním zdraví,“ myslí si Teschinská. Ta by v případě nezletilých více apelovala na rodiče, aby se zajímali o to, co jejich děti na sítích dělají a koho sledují. „Často se setkávám s tím, že rodiče nemají nejmenší tušení, co je TikTok. Chápu, že je to nebaví a není to nic pro ně, ale pro přehled a bezpečí jejich dětí by měli držet krok,“ dodává influencerka.
Gajdošech navíc upozorňuje, že sociální sítě není možné vnímat jako odraz reality. Problém s tím podle něj mají hlavně mladí lidé, ale nejen ti. „Vnímám, že influenceři mají obrovskou moc, a s tím se pojí i odpovědnost, speciálně na TikToku, kde je publikum velmi mladé. Bohužel ale vidím, že ne všichni říkají úplnou pravdu. Většinou ji trochu zkreslují a neukazují celou realitu,“ přibližuje s tím, že tento problém se ani zdaleka netýká jen influencerů. Na samotných uživatelích podle něj tedy je, aby brali obsah na sociálních sítích s rezervou a nevěřili všemu na sto procent.
