Stát již deset let nakupuje počítačové programy přes ministerstvo vnitra. Podezřelé miliardové kontrakty teď prověřuje policie.
Ticho. Nic víc po policejním zásahu z letošního 27. března zatím nezbylo. Mlčí úřady, kde šťára probíhala, nevyjadřuje se ani dozorující Vrchní státní zastupitelství v Praze. Přitom když poslední březnové úterý příslušníci Vojenské policie a Národní centrály proti organizovanému zločinu naběhli do několika firem včetně Microsoftu či Autocontu CZ a také do budov Policejního prezidia, ministerstva obrany a Generálního štábu, šlo o poměrně velké pozdvižení.
„Prováděné úkony se vztahují k IT veřejným zakázkám z minulých let. Blíže nemohu zásah komentovat,“ upřesnila Karla Šlechtová (ANO), ministryně obrany v demisi. Dozorující státní zástupce Miloš Klátik pouze dodal, že během zásahu měla policie získat důkazy pro probíhající prověřování a o žádném obvinění se zatím nerozhoduje.
Smlouvy podle Íčka
O tom, že nákupy softwaru pro počítače státních úředníků představují poměrně nepřehlednou změť vztahů, se mluví už několik let. Kořeny současného systému sahají až do jara roku 2008, kdy se v Praze sešel tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) se Stevem Ballmerem, výkonným ředitelem společnosti Microsoft.
V květnu před deseti lety spolu podepsali Smlouvu o strategické spolupráci v oblasti informačních technologií. Další podobný dokument stvrdil za Českou republiku v listopadu 2013 Martin Pecina, který měl v úřednické vládě „přátel Miloše Zemana“ na starost resort vnitra. Ministerstvo se pak stalo centrálním úřadem, který nakupuje softwarové produkty pro většinu státních institucí v zemi.
Sleva za miliardy
Na konci roku 2014 následně ministerstvo vnitra uzavřelo rámcovou dohodu s Microsoftem. „Tato smlouva zaručuje ministerstvu vnitra v průměru dvacetiprocentní slevu na licence od Microsoftu a zjednodušuje zadávání veřejných zakázek jednotlivým státním úřadům, které se k rámcové smlouvě přihlásí. Na druhé straně smlouva zavazuje ministerstvo k tomu, že během čtyř let nakoupí od obchodních partnerů Microsoftu, jako jsou například Autocont CZ nebo T-Mobile Czech Republic, licence v hodnotě až 4,6 miliardy korun,“ citovalo před rokem z podepsaného dokumentu České centrum pro investigativní žurnalistiku.
Aby nedošlo k mýlce – stát přes ministerstvo vnitra nekupuje pouze produkty a licence pro programy firmy Microsoft. Například vloni v květnu podepsali úředníci kontrakt se společností IBM za 1,6 miliardy bez DPH, letos v lednu s Cisco Systems za 1,2 miliardy bez DPH. A aktuálně resortní úředníci připravují rámcový kontrakt na produkty Oracle za 2,7 miliardy bez DPH.
Výhodou Microsoftu před další konkurencí ovšem je, že na jeho softwaru funguje valná část počítačových systémů. Což se netýká jen České republiky, ale většiny zemí ve světě. Tuhle „potíž“ proto řeší i Evropská komise. Některé státy postupně přecházejí na programy umožňující volné kopírování.
Nebylo to poprvé
Březnový zásah ale není rozhodně první, kdy se policie snaží rozplést pavučiny kolem IT zakázek. V minulých letech se o to pokusila už několikrát. Například v roce 2016 prověřovala údajné machinace kolem tendrů v hodnotě přesahující 400 milionů korun. Podezření se však vyšetřovatelům nepodařilo potvrdit.
Pochybnosti zase vzbudil nákup ministerstva obrany z roku 2013. Pořídilo si softwarové licence za více než 362 milionů korun. Oproti předchozímu období šlo o téměř třistamilionový nárůst. Sama obrana to vysvětlila tím, že musela své počítače „přezbrojit“ z již nepodporovaných softwarů typu Windows XP na novější operační systémy.
Čtěte také:
Celníci kontrolovali Amazon v Dobrovízi. Zajímala je legálnost zaměstnanců
Pavel Zeman: Odvolat mě můžou ze dne na den
Likvidace novinářů v Česku? Stačí kontroly a diskreditace, tvrdí Holcová
