Menu Zavřít

Slezská válka

31. 5. 2002
Autor: Euro.cz

Třinecké železárny budou dál hledat své místo

Nová huť má silného strategického partnera, který je schopen kvalitně řídit podnik a udržet pracovní místa v ohroženém ostravském regionu. Stát ocelárnu oddluží v rozsahu zhruba pěti miliard korun, což je částka přiměřená, a takové oddlužení by požadoval asi každý další partner. Mohlo by se tedy říci, že vládou schválený příchod LNM Holdings je krokem správným směrem. Tak to nakonec prohlašuje i management Nové huti. Je to ale opravdu tak?
Všechny dosud zpracované studie o českém hutnictví zdůrazňovaly nutnost integrace všech tří velkých oceláren – kromě NH ještě Vítkovic a Třineckých železáren. Takto vytvořený celek s výrobní kapacitou šesti milionů tun by přestavoval životaschopný a plně konkurenční podnik. Krok, který učinila minulý týden vláda, s definitivní platností tuto myšlenku pohřbívá. Je vlastně pokračováním politiky minulých vlád v českém ocelářství. Není samozřejmě vyloučeno, že k integraci nakonec dojde. Ale trochu jinak než koordinací investiční politiky a společným nákupem surovin spojeným se snižováním nákladů a obchodních marží. Bude jí totiž předcházet tvrdý konkurenční boj a na jeho konci bude kapacita českých hutí nejspíše nižší než zmíněných šest milionů tun. Každý milion přitom znamená práci pro dva tisíce lidí přímo ve výrobě a nejméně stejně tolik dalších pracovních míst v obslužných a navazujících provozech.
LNM je totiž přímým konkurentem Třineckých a jeho vstup na český trh takzvaných dlouhých výrobků může vážně ohrozit Třinecké železárny (TŽ). Jejich vedení si to samozřejmě velmi dobře uvědomuje. Zrovna tak nebezpečný je pro ně pokus LNM vstoupit do Ostravsko-karvinských dolů. Ceny uhlí a koksu totiž výrazně ovlivňují konkurenceschopnost výrobců oceli.
Třinecké železárny budou proto samozřejmě hledat dál své místo v silnějším spojenectví. To se nyní nabízí při privatizaci polských hutí. Tento směr uvažování již naznačil šéf Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Patrně se také TŽ sblíží s vlastníky majoritního balíku akcií OKD, firmou Karbon Invest Viktora Koláčka. Ten s velkou nelibostí pohlíží na příchod Indů a může mít obavu z pokusů o nepřátelské převzetí ze strany LNM. Je tedy zjevné, že místo klidu a prosperity čeká Slezsko válka. Prvním bojištěm bude zbývající hutní podnik – Vítkovice Steel. Nyní ho drží státní Osinek, ale LNM by ho rád dostal rovněž v exkluzivním jednání. Tady ale bude mít těžší situaci. Nový kabinet bude mít na to patrně zřetelně jiný pohled než ten právě končící. O exkluzivitě může být stěží řeč, když se již nyní hlásí silný zájemce, kterým je přední evropská hutní společnost Salzgitter. Také Tomáš Chrenek si sotva bude pouze lízat rány z prohrané bitvy a lze očekávat i vznik nových spojenectví.
Konkurenční bitvy něco stojí, a tak se sníží ziskovost všech. Nakonec není nikde napsáno že konečným vítězem musí nutně být indická Nová huť, i když je dobře zainvestovaná a má patrně značné finanční možnosti v rychlém zlepšení hospodaření.
V těchto souvislostech však vláda neuvažovala. Málo ji zajímala i skutečnost, že konkurenční nabídka je zřetelně výhodnější. Je přitom otázkou, zda vůbec o něčem uvažovala, nebo jen klekla na kolena před českým zástupcem International Finance Corporation ze skupiny Světové banky. Ten se totiž rozhodl, že jedině LNM je tím vyvoleným, který může zachránit jeho zpackanou investici. Nic proti. Věřitel má jistě výsostné právo mluvit do zacházení s majetkem dlužnické firmy. Jenže zde je tak trochu morální problém, že záchrana investice IFC, jejímž posláním je mimochodem financování výhradně soukromého sektoru, jde v případě české státní hutě na účet daňového poplatníka. Tudíž by se dal očekávat spíše partnerský vztah než diktát vládě. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr však po celou dobu svého působení v úřadu projevuje ve vztahu k hutnictví zcela mimořádnou míru neschopnosti při hledání racionálních řešení.
Po pravdě řečeno, ozdravení hutě konkursem, kterým hrozila IFC, by bylo pro stát zdaleka nejlevnějším řešením. Obava, že by došlo k ohrožení výroby a ztrátám pracovních míst, je přitom zcela lichá. Za tuto variantu se však nepostavil žádný lobbista. Cena Nové huti prošlé konkursem by totiž byla zřetelně vyšší než nabídky, které v minulých dnech padly, a za to se nelobbuje.

  • Našli jste v článku chybu?