V případě „krizového scénáře“, jak armáda pojmenovala situaci, kdyby nepřišly slíbené peníze, je podle generála Aleše Opaty nutné dotáhnout čtyři klíčové projekty. „A sice – nákup pásových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového systému SHORAD, děl ráže NATO a systému řízení palby,“ vypočítal náčelník generálního štábu na předposledním zasedání sněmovního výboru pro obranu.
Přečtěte si komentář: Metnarova šedá eminence
Jde o kontrakty, jejichž celková předpokládaná cena činí
zhruba 68,5 miliardy korun. Platby za jednotlivé obchody by měly probíhat
v letech 2021 až 2026. Už nyní se ale spekuluje o tom, že pásových
bojových vozidel by se mohlo koupit méně, než je potřebných 210 kusů. Ostatně
v minulosti takhle kvůli škrtům dopadl i nákup kolových obrněnců Pandur,
kde se potřebná vozidla dokupují až v posledních letech.
I přesto však Opata i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) doufají, že politický slib na dvouprocentní rozpočet v roce 2024 nepadne. Metnar na úterním velitelském shromáždění, alespoň na dálku, Andreji Babišovi připomněl, že na předpokladu postupně narůstajícího obranného rozpočtu stojí všechny armádní plány. „Armáda v posledních letech trpěla dost, léta zanedbávání a škrtů nechala z armády jen torzo. Kostru, kterou teď musíme zase posílit,“ přidal se Opata.
Letos obrana hospodaří – po připočtení loni nevyužitých peněz – se 78,1 miliardou korun, což představuje zhruba 1,3 procenta HDP. Podle dřívějších plánů by měl rozpočet kontinuálně růst až do roku 2024, kdy by měl dosáhnout dvou procent HDP, tedy 130 miliard korun. Koaliční politici však v uplynulých týdnech začali tento slib přehodnocovat. Nejdřív premiér Babiš, po něm i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
| Nákupy podle krizového scénáře |
| • Pásové bojové vozidlo pěchoty: 210 kusů / 51,68 miliardy korun |
| • Systém řízení palby dělostřelectva: 1 komplet / 910 milionů korun |
| • Samohybná houfnice ráže 155 milimetrů: 52 kusů / 5,99 miliardy korun |
| • Protiletadlový komplet SHORAD: 4 baterie / 10 miliard korun |
