Správné informace jsou základem správného rozhodování vlády
Je pochopitelné, když politiky problémy přesahující jejich volební období valně nezajímají. To však neznamená, že tyto problémy neexistují a že jde o dobré politiky. Příkladem může být penzijní reforma: je třeba, abychom dnes přijali nepopulární opatření pro to, aby naše děti mohly prožívat důstojné stáří.
Problém nutné restrukturalizace hnědouhelného hornictví má hodně podobný časový průběh. Stojí před námi období vážné sociální krize zejména na Mostecku a Chomutovsku. Hluboký otřes zasáhne tuto oblast za dva až tři roky, v době spuštění druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Domácí potřeba hnědého uhlí prudce poklesne a doly budou nuceny podstatně zeštíhlovat. Jenže to přijde až po skončení mandátu dnes devětašedesátiletého Miroslava Grégra, který bude v té době s největší pravděpodobností v politickém důchodu spolu se svým vládním šéfem. A tak není divu, že ministr průmyslu a obchodu bagatelizuje to, co přijde. A nejde jen o věk. Hledání optimální cesty, jak minimalizovat dopady hnědouhelné restrukturalizace, má zásadní konsekvence v celé oblasti privatizace energetiky, na niž má právě ministr Grégr velmi vyhraněný názor. Stručně se dá shrnout do hesla: spíše méně než více a spíše později než dříve. Ministr slibuje nemožné.
Ne všichni však v roce 2002 odjedou na daču. Většinu čeká mnohaletá práce na přeměně hroutící se průmyslové monokultury v regionu na opět prosperující oblast, v níž se bude lidem dobře žít. Poněkud mladší a zodpovědnější člen vlády Vladimír Špidla na tripartitě věnované dopadům dokončení Temelína na hnědouhelné revíry mluvil o Lotrinsku na severozápadě Čech. A v této souvislosti dodal: „Potřebujeme, aby některé věci byly stabilní i přes volební období. Je tedy snad naděje, že vláda bude chtít podniknout kroky, který by dopředu tlumily očekávaný sociální náraz. Je však nepochybné, že tím, kdo není schopen na takovém postupu spolupracovat, je Miroslav Grégr. Již na případu restrukturalizace Ostravsko–karvinských dolů, která se na ministerské úrovni řeší bez jakéhokoli výsledku od voleb v roce 1998, lze dokumentovat výkonnost úřadu. Zaspání rozpadu hutí a neschopnost situaci řešit je jen dalším potvrzením zmíněné teze.
Nyní je nutné racionálním způsobem propojit Mosteckou uhelnou a Severočeské doly. Bez toho patrně není vůbec možné ovlivnit samotný průběh útlumu. Pokud se to nepodaří, je pravděpodobné, že jedna z těchto dvou společností padne, a to bude mít naprosto zničující sociální důsledky pro okresy Most a Chomutov. V této fázi lze nějakého propojení dosáhnout pouze při privatizaci, a to ne ledajaké. Připraveno však není nic. Celá privatizace energetiky je zablokována zásadním koncepčním sporem mezi Grégrem a Mertlíkem. Ti se mimochodem za poslední rok podle výroků premiéra vystřídali v pozici toho nejlepšího a nejpracovitějšího člena vlády. O tom, že úřad jednoho z nich táhne hot a druhého čehý, však premiér nemluví. Ba co víc. Vždy odloží opratě a čeká, jak to vše dopadne. Tohle rozšafné tempo může v případě privatizace energetiky přijít obyvatele postižených regionů hodně draho.
I proto, aby si lidé v rozhodovacích pozicích byli vědomi vážnosti problému, je nutné znát dopodrobna všechny hrozby a souvislosti. Kromě uvedení Temelína do provozu může i v příštích letech pokračovat pokles domácí spotřeby uhlí. Příliv zahraničních investic znamená silnou modernizaci technologií doprovázenou poklesem měrné spotřeby energie. Růst produkce nemusí být zdaleka doprovázen růstem spotřeby elektřiny. Export elektřiny, který vyskočil ze tří terawatthodin ročně na letos odhadovaných osm, se rozhodně nemusí zvýšit na deset, jak slibuje ČEZ a Miroslav Grégr. Naopak se může vrátit na výchozí pozici. Jedna terawatthodina přitom představuje milion tun spáleného hnědého uhlí.
Těžba tak může klesat i mnohem rychleji, než ukazují dnešní prognózy. Konečnou hranicí nemusí být tedy nějakých třicet pět milionů tun těženého uhlí ročně, ale třeba také jen dvacet milionů tun. Pokud vláda nebude mít dostatek relevantních informací, těžko může s předstihem řešit možná rizika a hledat odpovídající finanční zdroje. Vzhledem k tomu, co dosud předložil k projednání ministr Grégr, tato situace reálně hrozí. Obyvatelům Mostecka pak vláda může jen doporučit, aby se pokoušeli pást na trávě rostoucí na rekultivovaných výsypkách.
Pokud vláda selže, bude možné českému Lotrinsku říkat po našem – Grégrinsko.
