Sliby chyby

Konkursní správkyně Union banky prodala balík pohledávek bez vyhlášení soutěže

Michaela Huserová, správkyně konkursní podstaty zkrachovalé Union banky, slibovala na začátku dubna, že většinu portfolia úvěrových podnikatelských pohledávek prodá ve veřejné soutěži. Z celkového počtu 785 položek měly být vyloučeny pouze ty nevhodné k prodeji, tedy například pohledávka za Investmartem nebo Union Group. Potenciální kupci ale přišli zkrátka. Po dvou tendrech prodala správkyně zbytek portfolia J&T Bance, aniž by vyhlásila soutěž nebo zveřejnila, že jedná s vážným zájemcem. Důvodem pro tento postup prý byla lákavá nabídka kupce.

Balík s Duckého směnkami.

První prodej korporátních pohledávek spustila správkyně konkursní podstaty 3. května. Do balíku bylo zahrnuto 77 pohledávek za 65 dlužníky v celkové hodnotě 1,63 miliardy korun. O čtrnáct dní později započal druhý tendr. V tomto případě se soutěžilo o 123 pohledávek za 91 dlužníky v hodnotě 1,659 miliardy korun. Jediným kritériem tendrů byla výše nabídnuté ceny. V obou případech se vítězem stala společnost Stroden Management Limited se sídlem na Kypru. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že firma má blízko k Pavlu Tykačovi, který stál v čele zaniklé skupiny Motoinvest. Za první balík nabídl kupec 141 milionů korun, tedy 8,6 procenta nominální hodnoty, za druhý 281 milionů, což je téměř 17 procent nominální hodnoty nabízených pohledávek. První balík pohledávek obsahoval i takzvané Duckého směnky, vystavené na 350 milionů korun. Směnky vlastnil Slovenský plynárenský průmysl a byly jednou z nejvýznamnějších pohledávek Union banky. Vypsal je později zavražděný šéf Slovenského plynárenského průmyslu (SPP) Ján Ducký pro Sezooz Group Vsetín v září 1998. Šéf Sezoozu Roman Zubík následně poskytl směnky Union Group jako záruku za úvěr 350 milionů korun. Přestože je směnka považována za jednoduchý a především rychlý nástroj k zabezpečení nároků, v případě Duckého směnek tomu tak není. Právo na jejich proplacení Union bance potvrdil v listopadu 2001 Nejvyšší soud Slovenské republiky, ke kterému se SPP odvolal poté, co ve prospěch Union banky rozhodly soudy prvního a druhého stupně. Právoplatnost směnek ale odmítla uznat slovenská vláda i generální prokurátor.

Kdo povede soud?

Na začátku letošního roku podala správkyně konkursní podstaty Union banky Michaela Huserová stížnost proti Slovenského republice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Union banka chtěla, aby soud potvrdil porušení práva na spravedlivé řízení. Ještě před skončením soudu ale směnky změnily svého majitele. Spolu s dalšími pohledávkami přešly do vlastnictví společnosti Stroden Management Limited, aniž by bylo jasné, zda spor kvůli směnkám ve Štrasburku povede banka nebo nový vlastník směnek.
„Nikdy jsem nemluvila o tom, že bych rozšiřovala konkursní podstatu o tyto směnky. Oprávněnost nároku Union banky sice uznaly prvoinstanční slovenské soudy, ale rozhodnutí generálního prokurátora Slovenské republiky a také rozhodnutí slovenské vlády neuznalo nárok Union banky na proplacení směnek. Nikdy jsem netvrdila, že tento spor vyhraji. Podotýkám jen, že úloha správce konkurzní podstaty není něco předpokládat, ale zpeněžovat majetek,“ vysvětluje svůj postup správkyně Michaela Huserová.

Už nesoutěžíme.

Krátce poté, co banka vyhlásila kupce druhého balíku korporátních pohledávek, oznámila správkyně i vlastníka zbylé části portfolia obtížně vymahatelných dluhů. Se souhlasem věřitelského výboru byly prodány J&T Bance. Ta za více než třímiliardový balík zaplatila 560 milionů korun. Michaela Huserová tak uzavřela největší přímý prodej špatných úvěrů prodávaný mimo Konsolidační agenturu, aniž by o kupci rozhodla veřejná soutěž.
„Hlavním impulsem k naší angažovanosti v odkupu pohledávek od Union banky bylo především to, že někteří klienti a obchodní partneři J&T Banky měli v Union bance úvěry. Jednali jsme se správkyní konkursní podstaty, zda by bylo možné tyto pohledávky odkoupit. V minulosti jsme již dvakrát pohledávky odkoupili. Když začala Union banka vyhlašovat výběrová řízení na kupce korporátních pohledávek, korespondenčně jsme správkyni oslovili a nabídli jsme, že odkoupíme všechny zbylé úvěry,“ říká tiskový mluvčí investiční skupiny J&T Petr Málek. Informace o tom, jaké položky zbylé portfolio obsahuje, prý skupina měla ze seznamů pohledávek, které byly vyhotoveny zhruba v polovině minulého roku. „I když značná část úvěrů byla během tohoto roku splacena, přibližně tak na šedesát procent jsme tušili, co by mohlo v portfoliu Union banky zůstat,“ tvrdí Málek. Dodává, že poté, co J&T začala se správkyní jednat, měla možnost nahlédnout do databáze.
„Nebyli jsme překvapeni, že se nám podařilo se správkyní konkursní podstaty obchod uzavřít. Bylo tomu tak i v předešlých případech. Měla totiž vždy jistotu, že včas uhradíme kupní cenu. Banka, která je součástí struktury skupiny J&T, totiž včasné zaplaceni kupní ceny garantuje,“ vysvětluje Málek.

Nic neslibovat.

Původní plán, který banka oznámila na začátku dubna letošního roku, prodat většinu pohledávek formou veřejné soutěže, se tedy neuskutečnil. „Nikdy jsme neříkali, v kolika krocích se budou korporátní pohledávky prodávat. Nikdy jsem také nevyhlásila obchodní veřejnou soutěž na třetí a čtvrtý balík pohledávek. Na odkoupení zbývající části portfolia přišla konkrétní nabídka. Šlo o pohledávky v nominální hodnotě zhruba 3,5 miliardy korun a výnos přesáhl 16 procent. Nabídka byla předložena věřitelskému výboru a ten ji akceptoval. Chci zdůraznit, že nabídka byla podrobena finančnímu ohodnocení internímu i externímu poradci,“ konstatuje Michaela Huserová. Správkyně přiznává, že prodej pohledávek ve veřejné soutěži trval srovnatelnou dobu jako v případě přímého prodeje. O úsporu času tedy nešlo. „Zda by v soutěži bylo dosaženo vyšší kupní ceny, zaručit nejde, stejně jako nejde zaručit, že v tendru by byla cena nižší a že by následně neúspěšní účastníci tendru nepodali účelové žaloby, a na dlouhou dobu by se tak zablokoval prodej těchto pohledávek. Pokud dnes někdo říká, že cena mohla být vyšší, měl možnost ji nabídnout,“ tvrdí Huserová. Otázkou tedy je, proč obavy z účelových žalob neměla správkyně i před vyhlášením dvou soutěží nebo proč nezveřejnila, že zbytek portfolia v tendru prodávat nebude.

Box:
Michaela Huserová
Dvacet procent platí
EURO: Proč byla prodána pohledávka za firmou Kalivoda, za kterou ručilo město Praha? To kupci - skupině J&T - dluh ve výši nominální hodnoty okamžitě uhradilo. HUSEROVÁ: Union banka evidovala pohledávku jako rizikovou, protože byla dlouhodobě nehrazená a na majetek společnosti Kalivoda byl navíc prohlášen konkurs. Věřitelský výbor vyslovil souhlas s prodejem této pohledávky, když zájemce nabídl 100 procent původní jistiny. S prodejem souhlasil i soud. Zájemce nabídnutou cenu obratem uhradil. Zdůrazňuji, že město Praha mohlo kdykoliv uhradit pohledávku v plné výši, a splnit tak svůj ručitelský závazek. Rozhodně nemuselo žádat o odkoupení pohledávky, když bylo ručitelem. Mohlo tak učinit ještě před prohlášením konkursu na majetek Union banky a také kdykoliv od května loňského roku, od kdy konkurs běží. Znovu zdůrazňuji, že zájemce nabídl 100 procent původní jistiny, takže mám za to, že tato pohledávka byla vypořádána velmi úspěšně.

EURO: Koncem června jste prohlásila, že chcete do závěru roku vyplatit dvacet procent z přihlášených pohledávek a po skončení konkursu dalších patnáct procent. Považujete to stále za reálné? HUSEROVÁ: Ano, hotovost na účtech Union banky je dostatečná. Jen s tou poznámkou, že se nebude vyplácet 20 procent z přihlášených pohledávek, ale 20 procent z uznaných pohledávek, což je podstatný rozdíl. Rozhodující pro výplatu 20 procent bude třetí přezkumné jednání, po kterém bude jasné právě to, které pohledávky byly uznané a v jaké výši.

EURO: Který majetek ke zpeněžení v Union bance ještě zbývá? Můžete zveřejnit, jak ho budete dále zpeněžovat? HUSEROVÁ: Veškeré kroky související se zpeněžováním majetku Union banky, ale i další jsou konzultovány a schvalovány věřitelským výborem v rámci zákona o konkursu a vyrovnání. To je vše, co chci k této otázce říci. Věřitelé jsou o průběhu konkursu informováni prostřednictvím webových stránek, konkursního spisu a inzerátů v tisku.

EURO: V Nizozemsku jste v červenci podala návrh na konkurs společnosti Investmart B.V., která je největším dlužníkem banky. Je v této kauze něco nového? HUSEROVÁ: Union banka čeká na rozhodnutí soudu v Nizozemsku o návrhu na konkurs Investmartu. Rovněž jsem zažalovala nárok Union banky vůči Investmartu v České republice.