Najímání nekvalifikovaných zaměstnanců stálo firmu na chvíli licenci
Přijít o licenci není jistě nic až tak pozoruhodného. Ovšem pozbýt ji a za necelých dvanáct hodin získat zpět, to již je vývoj téměř nepravděpodobný. Skutečně jen téměř, protože stalo se, a to v Rusku. Oním „postiženým vítězem“ byla firma Skanska East Europe, dcera skandinávského stavebního gigantu. Licenci navíc získala zpět, aniž by pominuly důvody jejího odebrání.
Zrušeno a povoleno.
O zastavení licence společnosti Skanska East Europe, která během deseti let působení na ruském trhu dokončila více než stovku projektů, jejichž hodnota přesahuje miliardu dolarů, rozhodly ruské úřady letos 16. září. Jejich kroku předcházela kontrola na stavbách společnosti Skanska, která zjistila, že společnost zaměstnává nekvalifikované pracovníky, na stavbách chyběl technický dozor, k dispozici nebyl plán organizace a provádění stavebních prací. Kromě toho přišli kontroloři i na technologická pochybení. Z vyjádření Skanska East Europe vyplývá, že se proti odebrání licence odvolala hned 16. září. Ještě týž den večer byla licence opět obnovena. „Máme písemné vyjádření, že naše licence je platná,“ uvedla pro ruský deník RBC daily Vera Vauramo, manažerka komunikace. „Od švédských kolegů jsem se dověděl, že rozhodnutí o odebrání licence bylo technickou chybou na straně ruských úřadů,“ řekl týdeníku EURO Arne Kejdana, tiskový mluvčí Skanska CZ. Dodal, že v současné době mají všechny dcery Skanska na ruském trhu licenci platnou do roku 2007.
Konkurence nebo politika.
Někteří analytici, kteří se zabývají ruským stavebním trhem, hovoří o tom, že kontrola staveb mohla být objednána konkurencí. Ozývají se ale i hlasy, že v pozadí jsou politické zájmy. Skanska se v Rusku specializuje na výstavbu rozsáhlých komplexů „státního významu“. Ze stejných důvodů, kvůli kterým chtěly ruské úřady odebrat firmě Skanska East Europe licenci, by totiž mohly být postihnuty všechny velké stavební společnosti, které na ruském trhu působí. Společnosti v Rusku profitují z ohromného boomu stavebního průmyslu. Jen na letošní rok je v Petrohradě naplánováno postavit téměř dva miliony metrů čtverečních obytných ploch. Firmy, aby mohly splnit své zakázky, najímají nekvalifikované dělníky, kteří jsou ochotni pracovat za 300 rublů (přibližně 275 korun) na den. „Tito dělníci často ani nevědí, jak se zachází se zednickou lžící,“ říká Nikolaj Maslov, předseda státní komise pro stavebnictví. Ruské úřady mohou proti najímání těchto lidí bojovat pouze tak, že stavební společnosti zruší platnost licence. Jenže poptávka po pracovní síle je ve stavebnictví ohromná a úřady nemohou postihnout odebráním licence všechny společnosti. Postup proti Skandinávcům tak zřejmě znamenal jen výstrahu ostatním firmám.
