Sklepmistr jihomoravského vinařství Gotberg se experimentů nebojí
Vinařství Gotberg v Popicích neexistuje ještě ani celou dekádu. Navíc teprve před třemi lety se uprostřed vinic nad obcí, ležící necelých 40 kilometrů jižně od Brna, objevila unikátní stavba moderní „vinařské“ architektury a na český trh vstoupila vysokojakostní vína značky Gotberg. Třiačtyřicet hektarů vinic, většinou rozložených na terasách disponovaných do oblouku tak, aby ani jeden paprsek slunce neminul pnoucí se révu, je domovem pro osm bílých a tři modré odrůdy.
Skladba odrůd je výsledkem pečlivé volby, kdy se v úvahu brala bonita zdejší půdy, vliv podnebí i specifické vlastnosti mikroklimatu. Podloží bohaté na minerály vtiskuje hroznům charakter, který formuje konečnou podobu vyškolených vín. Samotný výběr sort či vlastnosti půdy, jakkoliv důležité, nejsou však jediným faktorem, který určuje kvalitu a jedinečnost zdejších nápojů. Gotberští vinaři vzali vše pěkně z gruntu.
Proti uzancím Začneme-li u hroznů, stojí za zmínku, že roku 2007 společnost vstoupila do programu ekologického zemědělství. S veškerou úrodou vinic se zachází v biorežimu, tedy bez sebemenšího užití chemických prostředků.
Hrozny se pečlivě přebírají a jejich zpracování se děje moderními technologiemi, při dodržování maximálních ohledů k surovině ve všech stadiích. Na vlastnostech vín se významně podílejí i mimořádné polohy, vinice Panenský kopec, Sonberk a Svidrunk. Unikátní tratě jsou zárukou neopakovatelné chuti.
Stejně důležitým faktem bylo angažmá Stanislava Málka na pozici sklepmistra. Zástupce rodiny s význačnou vinařskou tradicí pro „svá“ vína dýchá, věnuje jim veškerý svůj um a vinařský cit. Však také série vín premiérového ročníku, připravená v intencích nové filozofie sklepa, se autorům odměnila pětadvaceti oceněními z prestižních přehlídek doma i v cizině.
Jednou z Málkových předností je odvaha experimentovat. Například v loňském roce připravil pro jednu pražskou vinotéku sérii vína omezenou na několik málo kusů. Z hroznů báječné vyzrálosti – někde okolo 22o NM (normalizovaného moštoměru, údaj uvádí kilogramové množství cukru ve 100 litrech moštu) – navíc u Pálavy, odrůdy, které báječně prospívají varianty polosladká až sladká, šel proti zažitým uzancím. Uchystal ji totiž jako suchou, což je zřídkavé jako slon se dvěma choboty. Právě na tomto víně si ukážeme, jak se pokus, k němuž byl sklepmistr obchodníkem vlastně víceméně přemluven, podařil. Námět pro delší posezení Světlý odstín se žlutavými valéry a zelenkavými, „neonovými“ záblesky charakterizuje Pálavu pozdního sběru z roku 2011 spolu s jiskrnými odrazy paprsků světla. V kytce zaujmou vůně bílého ovoce, zachytit můžete i lehýnkou stopu muškátu.
Muškát se ovšem zplna projeví až v chuti, kam vedle sebe pustí nádech letní louky. Stopové ťuknutí cukru v samém počátku se ihned ocitá v objetí kyselinek, u odrůdy spíše absentujících, a tedy nehledaných. Nejsou kdovíjak ostré, ale jasně se chápou vedení chuťového vývoje a provázejí doušek do nečekaně dlouhého doznění.
Alkohol zůstává decentně ukryt v pozadí, celek působí živým, osvěžujícím, až jásavým projevem. V tomto provedení se Pálava stává atraktivním námětem pro delší, veselé posezení.
O autorovi| Milan Ballík • spolupracovník redakce
